K zajištění chlazení aktivní zóny reaktorů švédských elektráren i za podmínek blízkých těm, které nastaly při havárii na japonské jaderné elektrárně Fukušima Dajiči, bude provedena řada bezpečnostních zlepšení, uvedl švédský regulační úřad SSM neobvykle ve formě novinového článku.
Vrchní představitelé švédského regulačního úřadu oznámili v článku švédského tisku Dagen Nyheter soubor bezpečnostních vylepšení, která mají být realizována ve dvou vlnách na všech deseti švédských jaderných blocích.
Jak bylo v článku dále napsáno, do roku 2017 by všechny reaktory měly mít nezávislé zdroje energie a vody pro nouzové chlazení po dobu minimálně 72 hodin. Zajišťování výše zmíněných nezávislých zdrojů energie a vody je v mnoha zemích obvyklou reakcí na události ve Fukušimě a ve Švédsku probíhá z vlastní iniciativy provozovatelů jaderných elektráren. Jak k této záležitosti prohlásil úřad SSM, uvedeného cíle by mělo být dosaženo pomocí mobilních dieselagregátů a externích zásobníků vody.
Představitelé úřadu SSM dále prohlásili, že do roku 2020 chtějí mít elektrárny zajištěny „odolnými stálými zařízeními, která budou obstarávat zásobování elektrickou energií a systémy pro čerpání vody a také vnější zdroje vody, nezávislé na již fungujících nouzových chladících systémech“. Jde o podstatně komplikovanější přístup, který vyžaduje náročnou projektovou činnost zahrnující celou reaktorovou budovu a potenciálně také primární okruh.
Pokud majitel elektrárny nesplní druhý z požadavků do roku 2020, „bude úřad SSM požadovat, aby společnosti ukončily provoz těchto reaktorů v přiměřené časové lhůtě po roce 2020“. Úřad poznamenal, že je to poprvé, co jsou spojovány přísné požadavky s možností ukončení provozu reaktorů.
Realizace druhé sady těchto podstatných vylepšení bude významným ekonomickým rozhodnutím pro společnosti Vattenfall, která provozuje jaderné elektrárny Ringhals a Forsmark, a OKG, která provozuje elektrárnu Oskarshamn.
U jaderných bloků Oskarshamn 1 a Ringhals 1 a 2 se předpokládá ukončení provozu mezi lety 2022 a 2026. U dalších sedmi dalších je předpoklad ukončení jejich provozu v letech 2034 až 2045.
Veřejné oznámení připravovaných úprav přišlo po dlouholeté diskuzi úřadu SSM a provozovatelů jaderných elektráren, týkající se rozšíření a vylepšení systémů pro chlazení aktivní zóny v krizových situacích. Úřad SSM připravoval vyhlášení nových požadavků v době havárie ve Fukušimě, která ho přinutila je revidovat.
Politická změna
Bezprecedentní veřejné vyhlášení tvrdších požadavků v tisku následuje vytvoření vládní koalice včetně strany Zelených. Členka této strany Åsa Romson byla 3. října jmenována ministryní životního prostředí a také náměstkyní předsedy vlády a jedním z jejích cílů v nových funkcích je přinutit provozovatele jaderných elektráren k většímu podílu na jejich ekonomických nákladech. Požaduje navýšení plateb pro společnost SKB, zajišťující odpadové hospodářství, ze současných 0,24 € (cca 6,50 Kč) za kWh. Energie z jádra je také zatížena daní 0,67 € (cca 18 Kč) za kWh.
Ojedinělý útok Zelených na jadernou energii je již vidět v postoji státní společnosti Vattenfall, která zrušila své plány na nahrazení dosluhujícího bloku elektrárny Ringhals. Jak prohlásil výkonný ředitel společnosti Magnus Hall po návštěvě větrného parku v Dánsku: „Obnovitelné zdroje budou klíčové pro naši společnost.“
Zdroj: World Nuclears News
