Včera uvedla společnost Atomenergoprojekt (AEP), generální projektant jaderné elektrárny Akkuyu, že dokončila projektování zlepšené verze lapače taveniny pro tuto jadernou elektrárnu, který je přizpůsoben specifickým podmínkám panujícím v Turecku.
Lapač taveniny je zařízení, které má v případě vážné havárie vedoucí k roztavení aktivní zóny zachytit taveninu složenou z jaderného paliva, vnitřních zařízení reaktoru a materiálu tlakové nádoby, skrz jejíž stěnu by se protavila, a zabránit jejímu úniku stěnami kontejnmentu. Pro tento účel je naplněna zvláštním materiálem, který zpomalí její postup a poskytne dostatek času k jejímu zchlazení.
Dokončení projektu bylo zástupcům JE Akkuyu oznámeno Alexanderem Sidorovem, vedoucím jedné z projekčním kanceláří společnosti AEP.
Lapač taveniny pro JE Akkuyu má charakteristiky, díky nimž má vyšší seismickou odolnost a je snadněji namontovatelný než v případě lapačů určených pro ostatní bloky ruské konstrukce, uvedl Sidorov. Zlepšení se projevují v tom, že reaktor může být bezpečně odstaven i při vyšším zatížení způsobeným zemětřesením a že se při dochlazování aktivní zóny obejde až 72 hodin bez dodávky elektřiny.
Lapač taveniny nové konstrukce bude také o 15 procent lehčí než lapač použitý při stavbě jaderné elektrárny Novovoroněž II a jeho montáž bude trvat o měsíc kratší dobu.
Rosatom použil lapač taveniny poprvé v projektu čínské jaderné elektrárny Tchien-wan (pinyin: Tianwan) a v projektu indické JE Kudankulam. Z jaderných elektráren na území Ruska jsou lapačem vybaveny například Leningrad II a Baltická JE.
Lapače taveniny pro jaderné bloky ruské konstrukce vyrábí továrna společnosti AEM-Technology ve Volgodonsku.
Rosatom uzavřel v roce 2011 dohodu s Tureckem o výstavbě a provozování jaderné elektrárny na pobřeží Středozemního moře v turecké provincii Mersin. Čtyři bloky této elektrárny mají být spuštěny před výročím Turecké republiky v roce 2023.
Zahájení stavebních prací je nyní očekáváno v roce 2015 nebo 2016 s tím, že první blok bude spuštěn v roce 2020. Bloky budou postaveny podle ruského projektu AES-2006, který používá reaktory VVER-1200.
Zdroj: World Nuclear News
