V současné době se energetika mnoha evropských zemí nachází na rozcestí, energetické projekty se všeobecně protahují a překračují rozpočet a začínají se objevovat reformy trhu s energiemi. O tom, jak by si evropské země řešící stejné problémy mohly vzájemně vypomoci, přijeli jednat jejich zástupci do Prahy na Great Energy Summit.
Uveďme si velmi stručný přehled energetických projektů: Francie oznámila rozhodnutí vlády o přeměně své energetiky spočívající v omezení jádra a posílení obnovitelných zdrojů, Německo uzavírá jednu jadernou elektrárnu za druhou a při přechodu k obnovitelným zdrojů si vypomáhá spalováním uhlí. Spojené království prochází reformou energetického trhu, plánuje do energetiky investovat stovky miliard liber a Evropská komise schválila podpůrný systém pro JE Hinkley Point C. Síť plynovodů a ropovodů je zahušťována, roste přeprava LNG po moři a vzniká plynovod TAP spojující Itálii s ložisky plynu v Kaspickém moři. Česká republika, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko, Spojené království, Ukrajina, Finsko, Litva, Bělorusko a Slovinsko plánují stavbu nových jaderných bloků či dostavbu nedokončených.
A přitom Igor Hulák ze společnosti A. T. Kearney hovoří o závěrech průzkumu, který tato společnost udělala u společností z celého světa. Vyplývá z něj, že přes 60 % projektů v energetice překračuje rozpočet a téměř 40 % projektů se opožďuje za původním časovým plánem. Ze stručného výtahu velkých projektů v předchozím odstavci je vidět, nakolik bude důležitá spolupráce evropských zemí a vzájemné předávání zkušeností, aby byla tato čísla snížena. Takový objem projektů přináší velké nároky na kvalifikaci personálu a především na jeho množství. A nejde jen o evropské země, protože Spojené království vzdělává a trénuje nové regulátory ze zemí plánujících vybudování svých prvních jaderných elektráren, mezi něž patří i tak exotické země jako Indonésie.
Možnosti spolupráce v jaderné energetice v Evropě
V Evropě má být do roku 2030 spuštěno celkem 36 jaderných bloků o celkovém instalovaném výkonu 44,5 GWe. Pro zapojené dodavatele to nutně znamená hledání strategických partnerů, díky kterým by mohli navýšit své výrobní kapacity a splnit tak smluvní závazky včas a za dohodnutou cenu. Rozvoj jaderné energetiky je plánován především v zemích střední a východní Evropy, což se odráželo i v zastoupení na konferenci Great Energy Summit.
Jak nám poví příklad Rumunska, nejde vždy jen o hledání partnerů při výstavbě nových bloků, protože v různých časových horizontech jsou zde plánovány nové projekty, s nimiž zdejší personál a legislativa nemá mnoho zkušeností. Do roku 2025 má proběhnout výstavba skladů nízko a středně aktivního odpadu, má být zahájen proces prodlužování životnosti bloku Cernavoda-1 a má dojít ke spuštění rozestavěných bloků Cernavoda-3 a 4. Teprve mezi lety 2025 a 2035 se má Rumunsko definitivně rozhodnout, jak bude nakládat s použitým jaderným palivem, zda jej bude ukládat do geologického úložiště, nebo přepracovávat. V tomto období také proběhne řízení o obnovení provozní licence bloku Cernavoda-2 a má být zahájena výstavba druhé jaderné elektrárny.
Zatímco dosud šlo o oblasti, v nichž Rumunsko alespoň nějaké zkušenosti má, dlouhodobý výhled do roku 2050 přináší zcela nové výzvy. Má proběhnout uzavření bloků Cernavoda-1 a 2, výstavba hlubinného úložiště vysoce aktivního odpadu a také se Rumunsko chystá stavět jaderné elektrárny s reaktory chlazenými tekutým olovem.
Jedním z cílů rumunských zástupců na Great Energy Summit bylo hledání spolupracujících organizací v oblasti prodlužování životnosti jaderných bloků. Nešlo jen o britské společnosti, které měly na konferenci největší zastoupení, ale i představitele z Maďarska a Slovenska, které tímto procesem v minulých letech prošly, nebo z České republiky, která se připravuje na prodlužování licence pro JE Dukovany v příštím roce.
Podpora vlády
Konference Great Energy Summit se zúčastnila i celá řada zástupců ministerstev a vládních úřadů, kteří mluvili o energetice a o podpoře investic státem.
Nejdiskutovanějším tématem na konferenci Great Energy Summit bylo schéma financování Contract for Difference (CfD), které bylo začátkem října schváleno Evropskou komisí. Jde o možnost podpory velkých nízkouhlíkatých zdrojů na současném energetickém trhu, který se potýká s potížemi, protože není schopen přilákat investice do energetiky.
Ve své zahajovací řeči podtrhla baronka Verma, britská státní tajemnice pro energetiku a změny klimatu, nutnost diverzifikace energetického sektoru jako nezbytný předpoklad pro naplňování cílů v oblasti klimatu, k nimž se Spojené království zavázalo. Sdělila, že od roku 2010 došlo k takřka zdvojnásobení podílu obnovitelných zdrojů na britské energetice a že je plánován jejich další růst. Ke spolupráci s britskými podniky uvedla: „Spojené království může ostatním zemím nabídnout zkušenosti ve velkém množství oborů energetiky od výstavby nových zdrojů, přes údržbu až po likvidaci jaderných zařízení a nakládání s radioaktivním odpadem.“
Ministr průmyslu a obchodu, Jan Mládek, ocenil blízké vztahy českého a britského průmyslu a pogratuloval Spojenému království k úspěchu se schématem CfD u Evropské komise. Potenciál britsko-české spolupráce okomentoval slovy: „Mnoho problémů v energetice je stejných v České republice a ve Spojeném království, což poskytuje velký prostor ke vzájemné spolupráci.“ Ocenil i probíhající britskou reformu energetického trhu a dodal, že i česká vláda si uvědomuje, že průhledná politická strategie je nezbytná pro povzbuzení investic do energetiky. Na závěr dodal: „V energetice je mnoho výzev. Ty ale poskytují široký prostor pro spolupráci České republiky a Spojeného království.“
Zástupci jednotlivých společností probírali do hloubky potenciální spolupráci a konference přinesla i reálné výsledky. Společnost AMEC podepsala memorandum o porozumění s rumunskou společností o poradenství v oblasti radioaktivních odpadů. Méně často diskuze zaběhly k obnovitelným zdrojům, zato si společnosti často stěžovaly na nejistotu v regulační sféře. Společnostem z jednotlivých zemí byly představeny zkušenosti britských a českých společností a druhý den proběhla konkrétní jednání o formách spolupráce.
Vladislav Větrovec
