Členské země Evropské unie mají právo si samy určit svůj energetický mix, tedy z jakých zdrojů chtějí vyrábět svou energii. Při slyšení před poslanci Evropského parlamentu to dnes prohlásila někdejší slovinská premiérka a kandidátka na místopředsedkyni budoucí Evropské komise odpovědná za energetickou unii Alenka Bratušeková. Také rozhodování o využívání jaderné energie je podle ní v pravomoci členských zemí.
„Evropská komise monitoruje bezpečnost jaderných elektráren,“ připomněla Bratušeková s tím, že podle expertů zátěžové testy ukázaly bezpečnost evropských zařízení.
Někteří europoslanci z výborů pro průmysl, výzkum a energetiku a pro životní prostředí, které Bratušeková dnes odpoledne oslovila, dávali ale už při slyšení najevo své rozladění z jejích příliš obecných a často se opakujících odpovědí.
Slovinská politička se tak pravděpodobně stane dalším z kandidátů do nové komise Jeana-Claudea Junckera, který bude mít v europarlamentu problémy.
Na doplňující otázky už musela písemně odpovídat nejen česká kandidátka Věra Jourová, ale třeba také francouzský nominant Pierre Moscovici či Maďar Tibor Navracsics. Celou proceduru si v úterý zopakuje britský zástupce Jonathan Hill. Podrobně zkoumáno je prohlášení o finančních zájmech španělského nominanta Miguela Ariase Cañeteho.
Bratušeková dnes například nedokázala jednoznačně odpovědět na otázku budoucího pracovního vztahu mezi ní jako místopředsedkyní komise a předpokládaným komisařem pro změny klimatu a energetiku, tedy právě Cañetem. Není tak zcela jasné, kdo z dvojice by měl mít například poslední slovo v otázce návrhu závazných klimatických cílů.
Kandidátka se vyslovila pro to, aby tyto cíle byly „ambiciózní“, například v oblasti energetické účinnosti. Tam nyní komise navrhuje pro rok 2030 cíl na celounijní úrovni. Podle Bratušekové je ale velmi složité stanovit jednotné závazné cíle pro všechny členy EU.
Před poslanci kandidátka několikrát opakovala svou základní představu toho, co energetická unie znamená. Potřebné je podle ní snížit energetickou závislost EU na dodavatelích mimo unii, například vyšší energetickou účinností a výrobou z vlastních, především obnovitelných zdrojů. Zmínila potřebu vylepšit také propojení sítěmi jak mezi členskými zeměmi, tak na jejich území a také dokončení a zlepšení jednotného energetického trhu. Na mezinárodním trhu by pak měla EU jednoznačněji mluvit společným hlasem.
Připomenuta byla také kontroverze okolo toho, jakým způsobem se expremiérka k nominaci do komise Jeana-Claudea Junckera dostala. Ona sama dnes vysvětlovala, že v důsledku nedohody na slovinské politické scéně a nedostatku času poslala země Junckerovi tři návrhy, včetně jejího jména. Byl to prý právě nový předseda komise, kdo si ji nakonec vybral. Podle médií ve Slovinsku způsob její nominace nyní vyšetřují.
Zdroj: ČTK
