Vzdělávání veřejnosti o potenciálních zdravotních následcích radiace by nemělo být na pořadu dne pouze po vážný nehodách, měl by to být dlouhodobý proces. Shodli se na tom odborníci na radiační ochranu.
Ve svém projevu během panelového zasedání na World Nuclear Association’s 2014 Symposium viceprezident asociace International Radiation Protection Association (IRPA) Roger Coates řekl, že organizace zabývající se radiační ochranou „nebyly upřímné tak, jak by mohly být.“ Vysvětlil to slovy: „Namísto toho, aby řekly, že rizika měly jistou úroveň, řekněme 5 % na jeden sievert, by bylo čestnější říci: ‚Pokud zde bylo riziko smrti, nebylo vyšší než řečená úroveň a pravděpodobně bylo mnohem nižší.’“
Coates pokračoval: „Při hodnotách radiace běžných v každodenním životě, včetně jaderného průmyslu, pokud bychom vyjádřili rizika radiace v tom, co je považováno za ‚normální‘ … byli bychom upřímnější, a nacházeli bychom se tak v lepší situaci.“
Ředitel radiační ochrany v americké společnosti Exelon Nuclear, Willie Harris, podotkl, že jaderný průmysl „neprovádí dostatečné množství výzkumné činnosti v oblasti nízkých dávek“ ve svých studiích a konceptech. Řekl, že v některých případech došlo k nedorozumění v radiačních rizicích.
Wolfgang Weiss, zástupce komise United Nations Scientific Committee on the Effects of Atomic Radiation (UNSCEAR) prohlásil, že systém měření radiace by měl být vložen do kontextu veřejného zdraví. Ti co mají rozhodovací pravomoci, řekl, by měli mít znalosti a flexibilitu, když mluví o radiační ochraně.
Kdyby lidé porozuměli rizikům ve všech oblastech života, mohli by sami rozhodnout, zda-li je přijmout či nikoliv, řekl Weiss. Podle něj to však neznamená, že by lidé nechtěli porozumět tomu, co jim říkáme o radiačních rizicích, oni tomu rozumět nemohou. Navrhl, že jaderný průmysl by mohl potřebovat pomoc od externích odborníků k dosažení veřejného porozumění o radiačních rizicích. Weiss zdůraznil, že komunikace s veřejností o radiačních rizicích by neměla probíhat pouze po závažných haváriích.
Coates podotknul, že IRPA „pracuje na dlouhodobém programu, který má za cíl zlepšit vzdělávací interakce a vytvořit lepší platformu pro diskuzi o radiační ochraně“. Následně dodal, že by měla být rovnováha mezi dodávanými zprávami z tohoto průmyslového odvětví na správná místa a ve správném kontextu.
Malcolm Grimston, čestný vedoucí výzkumný pracovník v Imperial College Centre for Energy Policy and Technology, upozornil, že následky násilné evakuace na lidské životy by měly být porovnány s radiačními riziky. „Neměli bychom chybovat v obezřetnosti, pokud jde o radiační ochranu,“ dodal. Dále poznamenal, že sociální následky násilné evakuace, jako je nárůst počtu sebevražd, alkoholizmu atd., které byly k vidění ve Fukušimě, dalece převažují radiační rizika, kterým obyvatelstvo čelilo.
Navrhl, že by lidem evakuovaným z okolí jaderné elektrárny Fukušima měla být dána možnost návratu do méně zamořených oblastí. Dle něj by měla japonská vláda prohlásit: „Máme tyto informace a tohle jsou rizika, podpoříme vás, ať už se rozhodnete vrátit či nikoliv.“ Tohle, prohlásil Grimston, by mohlo snížit ekonomický dopad nehody.
Zdroj: World Nuclear News.
