Veřejná podpora výstavby první polské jaderné elektrárny stoupla na 64 %. Polský nezávislý think-tank PISM ale varuje, že pokud má být tato podpora trvalá, veřejná debata by se měla přeorientovat pryč od současných problémů kolem mezinárodních krizí.
Zjištění organizace Polish Institute of International Affairs‘ (PISM’s) vychází z kvantitativních průzkumů provedených dříve v tomto roce, na základě osobních pohovorů s náhodným reprezentativním vzorkem 1000 polských občanů. Z 64 % Poláků, kteří podporují polské plány výstavby jaderné elektrárny, 57 % uvedlo jako důvod jejich podpory potenciál v zajištění větší energetické nezávislosti Polska. Ekonomické výhody byly uváděny méně: 42 % respondentů podporující výstavbu uvedlo nové pracovní příležitosti, zatímco 26 % respektive 24 % respondentů uvedlo technologický pokrok nebo zapojení polských společností v projektu.
Úroveň podpory zjištěná studií organizace PISM´s je významně vyšší než předchozí průzkum provedený nezávislou polskou organizací Public Opinion Research Centre (CBOS). Podle průzkumu organizace CBOS publikované v roce 2013, byla nejvyšší předchozí míra podpory zaznamenána v roce 2009, kdy dosáhla 50 %. Naproti tomu průzkum prováděný v březnu 2013 zjistil, že proti výstavbě jaderné elektrárny v zemi je víc než polovina lidí, konkrétně 52 %.
Dle organizace PISM je nejpravděpodobnější příčina současného přílivu jaderných příznivců politická krize na Ukrajině. Kvůli obavám z potenciálních hrozeb polské bezpečnosti se zvrátil pokles veřejné podpory jádra, který probíhal od nehody ve Fukušimě v roce 2011. Ačkoliv polské nejistoty nad činy Ruska na Krymském poloostrově dosáhly vrcholu v březnu tohoto roku, „ještě nyní více než polovina obyvatel Polska věří, že přetrvávající krize na Ukrajině představuje hrozbu pro bezpečnost této země“ uvedla PISM.
Zpráva organizace PISM popisuje rostoucí uznání významu energetické nezávislosti jako „pochopitelné“ vzhledem k polské závislosti na ruských energetických zdrojích, tedy na ropě a zemním plynu. Relativně nízká podpora rozvoje těžby břidlicového plynu a rozvoje technologií založených na uhlí jako potencionální možnosti jak zajistit energetickou bezpečnost Polska „může znamenat, že Poláci jsou, bez ohledu na mnohostranné úsilí Varšavy, přesvědčeni, že přetrvávající závislost na fosilních palivech bude nevyhnutelně udržovat energetickou závislost na Moskvě“ dodává zpráva. Někteří z 64 % Poláků, kteří podporují jádro, řeklo, že by podporovali investice do jaderné energetiky i přesto, kdyby země mohla pokrýt svoji poptávku nákupem levné elektřiny od svých sousedů.
Avšak organizace PISM varuje, že vysoká míra veřejné podpory způsobená současnými mezinárodními událostmi nemusí být trvalá. PISM tak volá po nezbytném přeorientování veřejné debaty směrem k obecnějším otázkám týkajících se ekonomických aspektů jaderné energetiky jako prostředek k zajištění kořenů stávající podpoře a učinit ji tak více stabilní a méně závislou na světových okolnostech.
Studie zjistila, že nejvýznamnější skupinou mezi těmi kdo podporují výstavbu jaderné elektrárny, jsou mladí, vzdělanější lidé s vyššími příjmy žijící ve větších městech. Studie také zjistila jasnou regionální závislost s větší podporou jádra pocházející z východní části země.
Současné politické plány Polska počítají s provozováním jaderné elektrárny od roku 2025 jako možnost snížení současné významné závislosti na uhlí a dováženého zemního plynu. Společnost Polska Grupa Energetyczna (PGE) plánuje postavit kolem 3000 MWe v jaderných zdrojích na jednom ze třech vytipovaných míst s tím, že první blok by měl začít pracovat v roce 2025.
Zdroj: World Nuclear News
