Úterý, 29 září
Shadow

Tchaj-wan na tři roky uzavře téměř dokončenou jadernou elektrárnu

Tchaj-wanská vláda se rozhodla prozatím uzavřít a nespouštět téměř dokončenou novou jadernou elektrárnu, která měla zahájit provoz v příštím roce. Reagovala tak na protesty a kritiku obyvatel, podle nichž není elektrárna dost bezpečná. O její budoucnosti má proto rozhodnout referendum, informovala dnes agentura AFP.

pj6pic
Letecký snímek areálu jaderné elektrárny Lungmen. (Zdroj: Taipower.com.tw)

Podle údajů ministerstva energetiky dosáhnou náklady na údržbu odstavené elektrárny během následujících tří let čtyř miliard tchaj-wanských dolarů (asi 2,75 miliardy korun). Tři roky je odhadovaná doba, kterou je třeba na uspořádání celonárodního referenda.

V dubnu zablokovalo na 30 000 protestujících hlavní dopravní tepnu v Tchaj-peji s požadavkem, aby vláda zastavila plány na spuštění jaderné elektrárny. Policie dav rozháněla vodním dělem; následné střety si vyžádaly 40 zraněných.

Obavy z jaderné energetiky na Tchaj-wanu stouply po roce 2011, kdy zemětřesení a následná vlna cunami způsobily katastrofu japonské jaderné elektrárny Fukušima. Stejně jako Japonsko i Tchaj-wan je pravidelným dějištěm zemětřesení. V září 1999 zasáhly ostrov otřesy o síle 7,6 stupně Richterovy škály, které zabily asi 2400 lidí.

Přitom tato ostrovní republika potřebuje každý nefosilní zdroj energie, protože z 97,5 % (podle údajů agentury World Nuclear Association) spoléhá v energetice na dovoz. Pro rozvíjející se průmysl to samozřejmě není dobrá bilance, obzvláště když zde roste poptávka po energii o 3,5 % každým rokem od roku 1992. Mezi lety 1992 a 2012 vzrostl dovoz LNG osminásobně, za čímž stála především rostoucí poptávka po elektřině. Celkový instalovaný výkon tchaj-wanských elektráren byl v roce 2012 48,4 GWe, z čehož 17,4 GWe připadá na uhelné elektrárny, 15,9 GWe na elektrárny spalující zkapalněný zemní plyn, 5,1 GWe na jaderné elektrárny, 4,7 GWe na vodní elektrárny, 0,57 GWe na větrné elektrárny a 0,22 GWe na solární elektrárny. Na 250 TWh vyrobené energie v roce 2012 se 49,2 procenty podílely uhelné elektrárny, 26,8 % elektrárny spalující LNG, 16 % jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje stály v menšině s 3,4 % energie vyrobenými ve vodním elektrárnách, 1,4 % pocházejícími ze spalování biomasy a 0,6 % ze solárních a větrných elektráren.

Jaderná energetika v této zemi není žádnou novinkou, první blok zde byl spuštěn v roce 1978 v jaderné elektrárně Ťin-šan (pinyin: Jinshan). Jeho mladší bratr byl spuštěn o rok později a v obou případech se jedná o bloky s varnými reaktory o výkonu 636 MWe (do sítě dodávají 604 MWe). Dnes mají za sebou 36 (resp. 35) let provozu a licence jim vyprší v letech 2018 a 2019. Ani další jaderné bloky nejsou žádní mladíci, protože jaderná elektrárna Kchuo-šeng (pinyin: Kuosheng) zahájila komerční provoz prvního bloku v roce 1981 a druhého bloku o dva roky později. Opět zde jsou dva bloky s varnými reaktory licencovanými na 40 let provozu, ovšem s vyšším výkonem: 985 MWe (do sítě dodávají 948 MWe). Poslední zatím spuštěnou jadernou elektrárnou je Ma-an-šan (pinyin: Maanshan) s dvěma tlakovodními bloky o výkonu 951 MWe, které byly spuštěny v letech 1984 a 1985. Všechny čtyři varné reaktory pochází od společnosti General Electric, tlakovodní bloky dodala společnost Westinghouse.

Výstavba dvou 1350MWe bloků s reaktory typu ABWR v lokalitě  byla zahájena v roce 1999 a spuštění bylo plánováno na rok 2004. K tomu ale nedošlo kvůli složitému řízení projektu, kdy společnost General Electric dodávala jaderné reaktory, společnost Mitsubishi Heavy Industries turbíny a generátory a celá řada dalších společností další zařízení. V momentě, kdy byly bloky zhruba z jedné třetiny hotovy, zasáhla do projektu vláda a pozastavila jej. Toto rozhodnutí způsobilo podstatný odklad termínu spuštění nových bloků. První z nich zahájil testy v červenci 2011 a druhý byl za ním asi rok pozadu. V lednu roku 2014 oznámila společnost Taipower, provozovatel všech tchaj-wanských jaderných elektráren, že první blok by měl být spuštěn v roce 2015 a druhý v roce 2017. Dokončení zkoušek mělo v případě prvního bloku skončit v červenci 2014, ale v dubnu tohoto roku oznámila vláda rozhodnutí o odložení spuštění prvního bloku a pozastavení výstavby druhého bloku, dokud nebudou provedena důkladná hodnocení jejích bezpečnosti. Plány na konzervaci přístrojů a zařízení již byly představeny společností Taipower.

Zdroj: ČTK, World-nuclear.org

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..