Pokud Japonsko velmi rychle spustí své odstavené jaderné bloky, bude to mít pro jeho hospodářství a životní prostředí velký prospěch, tvrdí odhady ekonomického institutu Institute of Energy Economics of Japan (IEEJ).
Všech 48 japonských jaderných bloků zůstává odstaveno a čeká na dokončení přestavby japonského regulačního systému, která byla zahájena po fukušimské havárii v roce 2011. Bezpečnost jaderných reaktorů je nyní hodnocena podle nových kritérií, která byla dokončena zhruba před rokem. 19 bloků již zažádalo japonský regulační úřad Nuclear Regulation Authority (NRA) o povolení k provozu, ovšem nové hodnocení bezpečnosti, na němž se obnovení licence zakládá, bylo provedeno zatím jen u dvou bloků, jimiž jsou Sendai-1 a 2.
Institut IEEJ uvedl: „I přes žádosti o rychlé vyřízení žádostí, se hodnocení bezpečnosti jaderných bloků výrazně opožďují za původním plánem. Je jisté, že před začátkem podzimu se znovuspuštění některého z japonských bloků nedočkáme.“
Organizace provedla analýzu různých scénářů, které by se mohly odehrát ve fiskálních letech 2014 a 2015 (japonský fiskální rok končí vždy v březnu následujícího roku). Nejpesimističtější scénář uvažuje situaci, kdy do března 2016 (tedy konce fiskálního roku 2015) nebude spuštěn žádný blok a podle nejoptimističtějšího bude spuštěno v této době 32 bloků s koeficientem využití 80 %.
Institut IEEJ předpokládá, že spouštění japonských jaderných bloků bude probíhat podle středního scénáře, což by znamenalo, že do konce fiskálního roku 2014 bude obnoveno povolení k provozu sedmi blokům. Na konci fiskálního roku 2015 už by mělo běžet všech 19 bloků, které zažádaly o obnovení licence, a měly by vyrobit přibližně 124 TWh elektřiny. I tak je jasné, že se jaderná energetika bude na výrobě elektřiny v Japonsku podílet mnohem méně, než tomu bylo ve fiskálním roce 2010, který byl posledním takřka úplným před havárií ve Fukušimě (do jeho konce chybělo jen 20 dní). Podle tohoto scénáře by ve fiskálním roce 2014 mělo mít jádro 2% podíl a o rok později už 15% podíl, pro srovnání ve fiskálním roce 2010 mělo jádro podíl ve výši 31 %.
Podle tohoto středního scénáře budou náklady na výrobu jedné MWh energií vyšší o zhruba 3000 jenů (zhruba 602 korun) oproti fiskálnímu roku 2010. Navíc dovoz fosilních paliv se bude stále držet na vyšších hodnotách, než tomu bylo před fukušimskou havárií, finančně by to mělo vycházet o 7,7 bilionu jenů (přibližně 1,5 bilionu korun) více. Z této částky bude za dovoz LNG vynaloženo 2,8 bilionu jenů (asi 562 miliard korun) a emise CO2 se zvýší o přibližně 0,9 %.
Pokud by se hodnocení bezpečnosti jaderných bloků protáhlo déle, než je očekáváno, jeví se institutu IEEJ jako reálná varianta, že do konce fiskálního roku 2015 bude spuštěno jen 9 bloků. Kdyby se ale regulačnímu úřadu podařilo dostatečně rozšířit svůj personál a bylo podáno více žádostí, mohlo by do konce fiskálního roku 2015 naběhnout až 32 bloků.
Ve fiskálním roce 2014 je institutem IEEJ očekáván pokles ve spotřebě celkové primární energie, k němuž dojde poprvé po dvou letech kvůli současnému působení faktorů spojených s ekonomikou, energetickými úsporami a počasím. Primární energie je označení energie, která neprošla žádným druhem konverze či transformace, tedy energie obsažené v surovinách, které jsou používány v elektrárnách a teplárnách. Snadněji se tak porovnává spotřeba různých druhů energie, např. elektrické a tepelné, které jsou vyráběny různými postupy s různou účinností. Spolu s touto energií je ve fiskálním roce 2014 očekáván pokles i množství energie dodané koncovým zákazníkům a v dalším fiskálním roce by nemělo dojít k další změně.
Zdroj: World Nuclear News
