Úterý, 29 září
Shadow

Vývojáři malých modulárních reaktorů projednávají americko-britskou spolupráci

Tři společnosti zabývající se vývojem malých modulárních reaktorů diskutovaly nad tím, jestli by měli američtí a angličtí regulátoři – Nuclear Regulatory Commission (NRC) a Office for Nuclear Regulation (ONR) – pracovat společně, aby usnadnili budoucí proces licencování nových reaktorů.

NuScale SMR cross section - 460
Reaktory NuScale SMR patří k nejnadějnějším projektům malých modulárních reaktorů. Samotné reaktory mají být uzavřeny do ocelových kontejnmentů a ponořeny do šachty pod úrovní země zalité vodou. (Zdroj: World Nuclear News)

Bill Fox, generální ředitel společnosti mPower LLC, Thomas Mundy, viceprezident programové kanceláře společnosti NuScale Power LLC a Eric Loewen, hlavní konzultační inženýr společnosti GE-Hitachi Nuclear Energy (GEH) promluvili na zasedání o malých jaderných zdrojích pořádaném britským parlamentním výborem pro energetiku a klimatické změny 8. června. Výbor publikoval přepis zasedání 14. července.

Na otázku, kterou položil předseda výboru Tim Yeo, jak by mohly obě země spolupracovat, Thomas Mundy odpověděl: „NuScale Power dostává nemalou podporu od amerického Ministerstva energetiky. Jsou však oblasti, ve kterých by mohly obě vlády na tomto druhu podpory spolupracovat, stejně tak v oblasti licencování této technologie a exportu. Především NRC a ONR by mohly spolupracovat na licencování této technologie a také na straně vývoje.“

Avšak oba regulátoři se liší ve svém přístupu, poznamenal. Přístup NRC je „velmi normativní“, zatímco ONR je „více založen na výkonnosti“, dodal. „Jejich cíle jsou nakonec stejné – schvalovat návrhy, které jsou maximálně bezpečné v rámci provedeného přezkumu,“ podotkl.

Fox řekl, že jeho společnost již utratila téměř 500 milionů dolarů (zhruba 10,1 miliardy korun) na práci při licencování, detailním designu a testování reaktoru mPower, i když ještě musí podat žádost o schválení designu u NRC. Měla by zde být spolupráce ne jenom mezi regulačními orgány, ale také mezi vládními orgány na pomoc financování detailních konstruktérských prací. „To je naprosto nutné pro poskytnutí jistoty při stanovování nákladů a dosažení předvídatelného harmonogramu v jakémkoliv vývojovém modelu nebo jakémkoliv typu vývojového programu,“ upozornil Fox.

Vlastník mPower, společnost Babcock & Wilcox, v dubnu oznámil, že očekává každoroční investici více než 15 milionů dolarů do jejich vývojového programu malého modulárního reaktoru s tím, že začne ve 3. čtvrtletí roku 2014. Reaktor mPower společnosti B&W je pokročilý rozšířitelný modulární lehkovodní reaktor, jehož aktivní zóna a parogenerátory jsou obsaženy v jediné nádobě.

Loewen řekl, že ve Velké Británii neviděl žádný problém s licencováním malých modulárních reaktorů ve srovnání s těmi velkými. ONR má okolo 350 principů bezpečnostní analýzy a návrh reaktoru PRISM jeho společnosti je s nimi „velmi ve shodě“.

V říjnu 2010 Savannah River Nuclear Solutions podepsala memorandum o porozumění se společností  GEH, podle něhož společně posoudí vývoj reaktoru PRISM v ústavu Savannah River Site v Jižní Karolíně, který patří pod americké Ministerstvo energetiky. V listopadu 2011 nabídla společnost GEH, že postaví reaktor PRISM ve Velké Británii v lokalitě Sellafield. V lednu úřad Nuclear Decommissioning Authority prohlásil, že sodíkem chlazený reaktor společnosti GEH je důvěryhodná možnost jak spravovat britské uranové zásoby.

Mundy poznamenal, že NRC ještě nelicencoval malý modulární reaktor, ale návrh reaktoru NuScale Power je založen na „vyzkoušené a ověřené“ 50 let staré technologii. Avšak „ať už se potýkáte s jakýmkoliv regulátorem, musíte se ujistit, že jim předáte plnou a kompletní žádost tak, aby mohli provést důkladný a včasný posudek.“

Fox přidal: „Je zde poměrně hodně principů bezpečnostní analýzy, které nejsou vyžadovány u malých modulárních reaktorů, ale mohou být vyžadovány u těch velkých. Jsou zde očividné rozdíly díky měřítku například v personálu kontrolní místnosti, havarijních zónách, nebo nehodě způsobené ztrátou chladiva (LOCA – loss-of-coolant accident)“ dodal.

Bylo by ku prospěchu, kdyby ONR modifikoval kriterium Generic Design Assessment (GDA) pro malé modulární reaktory. V USA má reaktor mPower speciální kritérium „design specific review standard“, což je odchylka od standardních kritérií, dle kterých NRC licencovala všechny předešlé velké reaktory. „Myslím, že by pro Velkou Británii bylo výhodné zavést podobný druh přístupu,“ poznamenal.

Experti na licencování společnosti NuScale Power „doporučují tento přístup, neboť proces licencování ve Velké Británii je zaměřen především na výkonnost, ale radši by měl probíhat podobně tomu, co budeme muset udělat, abychom prošli posuzováním žádosti úřadem NRC,“ dodal Mundy. Byla by tu „lepší efektivita a z toho plynoucí benefity“ kdyby mohly obě organizace spolupracovat na přezkoumávání stejné technologie.

Loewen nevidí nutnost měnit proces GDA sám o sobě. „ONR má velké zkušenosti v licencování širokého rozsahu technologií. Pracují mimo jiné i na vojenských technologiích, takže mám za to, že by měli být schopni vstoupit do spolupráce se současným procesem, který nyní aplikují,“ dodal.

Zástupci ONR navštívili v listopadu minulého roku projektovací centrum společnosti mPower v Lynchburgu, řekl Fox. „Myslím si, že dostávají uznání za problémy, které řeší při svých zdrojích.“ dodal.

Na otázku proč zabere licencování nového reaktoru kolem 5 let, Fox odpověděl: „Zabere to určitý čas, než společnost předloží žádost o licenci a poté regulátoři chtějí dva, tři nebo čtyři roky na posouzení.“

NRC se snaží posoudit schválení designu během 39 měsíců avšak za předpokladu, jak dodal Mundy, že obdrží plnou a kompletní žádost. „Co kompletní žádost znamená, je diskutabilní. Zřídili však velmi rozsáhlý proces, který zabere mnoho času nejen pro jim při posuzování žádosti, ale i příprava kompletní žádosti zabere několik let před tím, než se dostanete do pozice, že byste ji mohli podat,“ poznamenal. Jedny z věcí, které „táhnou proces kupředu“ v USA jsou aktivity spojené s připomínkami veřejnosti a intervencemi, dodal Mundy.

Loewen řekl: „nejlepší v jaderném průmyslu je být druhý“ ve smyslu licencování. „Je to jako v Tour de France, taky nechcete vést peloton celý závod. Takže když se podíváme na licencování velkých reaktorů v USA nebo GDA proces v Británii, potřebujeme zjistit, co se regulátorům nelíbilo. Takže ve chvíli, kdy podáváme vlastní žádost, je kvalitně předložená a řeší již všechny tyto problémy,“ dodal.

 

Nejlepší praxe

Dame Sue Ion, předsedkyně britského poradního výboru Nuclear Innovation and Research Advisory Board, souhlasí, že je zde určitý prostor na lepší spolupráci mezi Velkou Británii a dalšími zeměmi.

„Těžko si představit, jak bychom mohli vyvinout malý modulární reaktor od počátku sami. Jistě, je to možné, ale vzhledem k nákladům a času, který by to mohlo trvat, začínáme opožděně. Američané již nyní napumpovali stovky milionů dolarů jako soukromé i státní investice, do rozvoje projektu malých modulárních reaktorů. Další státy také financují návrhy malých modulárních reaktorů se záměrem nasadit je.“ podotkla.

Fiona Rayment, ředitelka Fuel Cycle Solutions v National Nuclear Laboratory řekla, že je zde reálná příležitost „spojit nejlepší praxe dohromady“ k urychlení procesu, a to jak prostřednictvím hlavních dodavatelů pracujících s různými výrobními organizacemi, tak i prozkoumáním celého regulačního režimu. „Několik malých modulárních reaktorů, které jsou nyní nabízeny, jsou stále ještě ve fázi návrhu,“ podotkla. „Jakákoliv nová technologie se musí dostat za první prototyp, než můžete říct, jak moc ekonomické to je,“ řekla.

Malé modulární reaktory mají před sebou ještě dlouhou cestu, než bude dokončen jejich detailní návrh, upozornila Ion, „právě proto je tu vždycky kompromis mezi tím, kdy podáte žádost o licenci a kdy ne, kvůli dalšímu vývoji, díky kterému je snaží zodpovídat zpětně otázky a dělat další úpravy.

Alternativa, říká Rayment je „vytvoření úplného návrhu dopředu a poté s ním prorazit“, avšak je zde „riziko spojené s dodavateli, ve smyslu kolik času a úsilí musí vložit před tím, než bude návrh předložen regulátorům, respektive jak by měla vypadat žádost v té dané zemi.“

Britský regulační systém je flexibilní a orientovaný na cíl, ale není to žádné „zaškrtávaní políček“, podotkla Ion.

„Jedním ze skutečných přínosů, které nám v současnosti malé modulární reaktory přinášejí je, že poté co projdou licencováním ve Spojených státech je tu neuvěřitelná příležitost, aby oba regulátoři pracovali společně s ohledem na celosvětové regulace k této specifické technologii. Je to poprvé za generaci, kdy má Velká Británie příležitost být v první řadě, obzvláště pokud by se první nasazení malého modulárního reaktoru uskutečnilo zde, ve Spojeném království. Dalo by nám to obrovskou konkurenční výhodu jako státu na mezinárodním poli,“ podotkla.

Ion pracuje na studii proveditelnosti pro vládu a výboru oznámila, že předběžná zpráva ze studie bude hotová příští měsíc. Studie je projektem ministerstva energetiky a klimatických změn a ministerstva pro obchod, inovace a dovednosti. Společnosti, které figurují ve studii k tomuto datu, jsou Atkins, Rolls-Royce a Amec společně s laboratoří National Nuclear Laboratory, která tento projekt vede. Studie nemá prozatím žádné mezinárodní partnery, neboť jejím účelem je prozkoumat potenciál malých modulárních reaktorů pro Spojené království. Zjišťuje tak, jestli je skutečně globální trh pro malé modulární reaktory, jakým směrem by měla vést cesta na trhu ve Velké Británii, jaké jsou reálné možnosti co se týče technologie a jaké jsou příležitosti využití britských výrobních kapacit a duševního vlastnictví.

Zdroj: World Nuclear News

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..