Neděle, 27 září
Shadow

Exportuje v budoucnu Čína další Černobyl?

Nadpis článku je mírně nadnesený a článek samotný se věnuje rozvoji čínského jádra. Nedávno jsme vás informovali, že Čína plánuje do roku 2020 zvýšit celkový instalovaný výkon svých jaderných elektráren na 60 GWe a do roku 2050 dokonce na 150 GWe. Otázka, zda je na to tato země připravena, se přímo nabízí.

32639
Z výstavby jaderné elektrárny Tchaj-šan (pinyin: Taishan). (Zdroj: Cgnpc.com.cn)

Představitel francouzského regulačního úřadu se poměrně nehezky vyjádřil o výstavbě jaderné elektrárny Tchaj-šan (pinyin: Taishan) v čínské provincii Kuang-tung (pinyin: Guangdong). Zde čínská státní společnost China General Nuclear Power Corp. (CGN) brzy dostaví a spustí dva 1750MWe reaktory vyvinuté společností Areva. Společnost Electricite de France (EDF) dohlíží na tento projekt, který probíhá asi 128 km západně od Hongkongu, a drží v něm 30% podíl.

Každý z tchaj-šanských bloků bude mít téměř dvojnásobný výkon než běžný jaderný reaktor a budou patřit mezi nejvýkonnější reaktory na světě. Bloky typu EPR zatím nebyly uvedeny do provozu nikde na světě, takže tchaj-šanské bloky předeženou francouzský a finský blok, kterou jsou také ve výstavbě.

Stavba evropských bloků typu EPR nabrala asi čtyřleté zpoždění a i když se zdržení nevyhnulo ani jaderné elektrárně Tchaj-šan, jejíž cena je 8,3 miliard dolarů (asi 167 miliard korun), její výstavba postupuje výrazně rychleji než ve Francii a ve Finsku.

Na tomto místě se můžeme ptát, jestli je čínské rychlé tempo dobré nebo špatné znamení. „Není vždy jednoduché vědět, co se děje na staveništi v Tchaj-šanu,“ řekl Stephane Pailler z francouzského úřadu pro jadernou bezpečnost Autorité de sûreté nucléaire (ASN). „S čínskými staviteli reaktorů EPR nemáme klasický vztah jako s těmi finskými.“ Tato slova pana Paillera opakují prohlášení Philippe Jameta, francouzského komisaře úřadu ASN. „Bohužel tato spolupráce není na takové úrovni, na jaké bychom si ji přáli mít,“ řekl pan Jamet v únoru na adresu čínských bloků EPR.

Ne každý se na situaci dívá kriticky. Jeden z vedoucích představitelů společnosti Areva, Philippe Knoche, označil postup čínského regulačního úřadu za „extrémně náročný“.

Pan Knoche může mít pravdu, ale ukazuje se také, že čínští inspektoři toho mají ještě mnoho na práci. „Jedno z vysvětlení naší obtížné spolupráce je, že čínské bezpečnostní úřady postrádají prostředky,“ uvedl pan Jamet.

V jejich prospěch musíme uvést, že krátce po neštěstí ve Fukušimě v březnu 2011 pozastavili povolení pro všechny jaderné elektrárny a nařídili důkladné kontroly na elektrárnách jak ve výstavbě, tak v provozu. Nyní Čína opět míří plnou parou ke svým cílům v jádru. V současnosti je zde ve výstavbě 28 jaderných bloků ze 72, které jsou stavěny ve světě, a Peking se chystá vydat další povolení k výstavbě. V žádné jiné zemi na světě neprobíhá stavba srovnatelného množství jaderných reaktorů a druhá země v pořadí, Rusko, staví jen 10 bloků.

Čínské společnosti nejenže staví jaderné elektrárny ve své zemi, ale začínají je také stavět v zahraničí. Prvním zákazníkem je sousední Pákistán, který kupuje pokročilý čínský design, jenž bude prvním svého druhu. Pákistánci se ale obávají, aby tento reaktor, vycházejícího z reaktorů společnosti Westinghouse s využitím dílů vyráběných v Číně, neohrozil dvacetimilionové město Karáčí.

Čínské ambice nekončí u Pákistánu a sahají dále, protože čínské státní společnosti CGN a CNNC mají 40% podíl v projektu britské jaderné elektrárny Hinkley Point C, kde mají stát dva bloky EPR. Před několika týdny dokonce podepsala Velká Británie dohodu s Čínou, která umožní čínským společnostem v Británii postavit a provozovat jadernou elektrárnu s reaktory čínské konstrukce. Tři čínské společnosti také uvažují o projektech v Turecku, Brazílii, Jihoafrické republice a Argentině.

Mnozí si myslí, že čínské společnosti budou ve vstupu na zahraniční trh úspěšné. „Čína má všechny nezbytnosti k úspěchu při globálním rozšiřování jádra,“ říká Kim Young-Joon z právnické firmy Milbank, Tweed, Hadley & McCloy. „Poměrně dost dobře si počíná v bezpečnosti provozu, má silnou vládu a velké finanční zdroje.“

Čína má zajisté dostatek finančních prostředků, ale její bezpečnostní záznamy jsou neznámé, alespoň pro nás zvnějšku. Pekingští představitelé během 22 let energetického využívání jádra Čínou oznámili pár problémů, ale vůbec není jisté, jestli uvedli vše. „Práce čínského úřadu pro jadernou bezpečnost je pro nás naprosto černou skříňkou,“ řekl Albert Lai z hongkongského výzkumného týmu Professional Commons. „V souvislosti s Čínou nemůžeme mluvit o jakékoliv transparentnosti.“

Navíc tři čínské jaderné společnosti budou oslabeny vlivem exportu. Nebudou moci poskytnout kompletní podporu po dokončení nových bloků a ani nebudou mít dostatek personálu na výstavbu. Před svým plnohodnotným nástupem na mezinárodní trh budou muset shromáždit mnoho zdrojů.

Dokonce i doma zůstávají Číně velké otazníky. Li Jü-lun, bývalý viceprezident společnosti China National Nuclear Corp. (CNNC), vyjádřil pochybnosti, zda čínské společnosti pracující na nových reaktorech sdílí důraz Pekingu na bezpečnost. Navíc čínský úřad State Council Research Office vznesl pochybnosti o zrychleném tempu výstavby reaktorů v Číně. Musíme mít na paměti, že Čína je zemí, kde je vše stavěno s předstihem oproti plánu, ale špatně postavené budovy padají, nové mosty se propadají a čerstvě položené železniční koleje se kroutí.

Tak proč čínští regulátoři nezvedají telefon, když jim francouzští kolegové volají kvůli Tchaj-šanu? Možná mají práce nad hlavu, jak říká pan Jamet z francouzského úřadu pro jadernou bezpečnost. A možná mají na jaderné elektrárně těžko řešitelné potíže, o nichž oficiální představitelé nechtějí hovořit. Z toho mála, co víme, je jisté, že Tchaj-šan už má za sebou nějaké potíže. Například francouzský inspektor pro jadernou bezpečnost shledal v loňském roce, že parogenerátory a čerpadla nejsou udržována adekvátním způsobem.

Nebo možná pekingští regulátoři pouze ukazují aroganci, která je pro čínské oficiální představitele v poslední době typická. Můžeme se jen dohadovat o důvodech, proč Peking nechce hovořit o Tchaj-šanu.

Můžeme si ale být jisti tím, že něco je špatně. Může to znamenat, že nás v budoucnu čeká další Černobyl ať už na čínské elektrárně, nebo na elektrárně čínské konstrukce postavené v jiné zemi.

Zdroj: Forbes.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..