Neděle, 27 září
Shadow

Wendelstein 7-X se připravuje na spuštění

Po letech výpočtů, plánování, výroby komponent a jejich složité instalace konečně vstoupil projekt německého supravodivého stelarátoru do další fáze – v Institutu pro fyziku, pojmenovaném po slavném Maxi Planckovi, v Greifswaldu začaly přípravy na provoz největšího fúzního zařízení tohoto typu na světě.

Uzavřená vakuová komora stelarátoru W7-X.
Uzavřená vakuová komora stelarátoru W7-X.

Wendelstein 7-X má ukázat, že stejně jako tokamaky, mají i stelarátory fúzní energetice co nabídnout. Komplexní struktura jeho magnetického pole – výsledek neuvěřitelně složitých optimalizačních výpočtů – bude tvořena systémem 50 netradičně tvarovaných supravodivých cívek, které činí toto zařízení unikátním.

Díky výbojům trvajícím půl hodiny bude toto zařízení demonstrovat hlavní výhodu stelarátorů – kontinuální provoz.

Komponenty stelarátoru vyrábělo mnoho firem po celé Evropě a na vývoji se podílela řada výzkumných pracovišť.

Na počátku května byl uzavřen kryostat zařízení a spuštěny první vývěvy. Slavnostní  „inaugurace“ proběhla 20. května za přítomnosti důležitých postav politiky a výzkumu fúze. Přítomen byl například generální ředitel ITER Osamu Motojima, Komisař EU pro energetiku Günther Oettinger a Johanna Wanka, Spolková ministryně školství a výzkumu.

Pokud všechno dobře půjde, Wendelstein vytvoří své první plazma zhruba za rok. „Všichni známe současný trend globálního vývoje, hlad po energii rozvíjejících se zemí, konečné zdroje fosilních paliv, uvědomujeme si potřebu chránit klima a dodržovat zásady udržitelného rozvoje,“ řekla professorka Johanna Wanka v úvodním projevu. „Když tedy hovoříme o energetice, potřebujeme výzkum, který bude rozvíjet všechny potenciální cesty. A jednou z těchto možností je jaderná fúze. Wendelstein 7-X je důležitým krokem, který nám umožní lépe zvážit ‘fúzní cestu ‘“.

Zdroj: ITER

 

Stelarátor funguje na principu magnetického udržení plazmatu, ovšem na rozdíl od tokamaku je u něj proud plazmatem nežádoucím jevem a celé magnetické pole je tvořeno vnějšími cívkami. Díky tomu odpadá celá třída nestabilit, které by mohly výboj předčasně ukončit. Bez výkonných superpočítačů je ovšem nemožné zkonstruovat správnou konfiguraci cívek, výzkum stelarátoru se z toho důvodu pořádně rozjel až v posledních desetiletích.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..