Na blogu iDnes.cz vyšel zajímavý článek, který se ve třech částech dívá na velice ambiciozní projekt amerických vědců. Pokouší se vytvořit tlakovodní reaktor, který by měl velký výkon a celý jeho primární okruh by se vešel do jedné nádoby. Zde je malá ochutnávka a celý text najdete pod tímto odkazem.
Američtí vědci si zvolili velice ambiciozní cíl, když začali vyvíjet inherentně bezpečný tlakovodní reaktor s integrovanou konstrukcí a velkým výkonem označovaný jako I2S-LWR. Tato koncepce kombinuje velký výkon a jeho ekonomickou konkurenceschopnost s integrovanou konstrukcí a jejím bezpečnostním přínosem. Projektanti tvrdí, že díky novým technologiím budou schopni zmáčknout 1GWe reaktor a primární okruh do jedné nádoby.
Pro vysvětlení, o co se vlastně jedná, inherentní bezpečnost znamená, že nejvážnější havárie jsou vyloučeny již projektem reaktoru. Například vyloučení havárie typu LOCA (Loss of coolant accident) lze dosáhnout integrováním primárního okruhu do jedné jediné nádoby, tím totiž znemožníme vznik netěsnosti v primárním okruhu, kterou by mohla uniknout chladicí látka, což by znamenalo ztrátu schopnosti chladit aktivní zónu a mohlo by dojít až k jejímu roztavení. (Více o tomto typu havárií a přípravě elektráren na ni najdete v samostatném článku). Tato integrovaná koncepce sice není novinkou, protože se s ní můžeme setkat v celé řadě malých modulárních reaktorů ať už projektovaných americkými společnostmi nebo ruskou AKME-Engineering, ale u reaktoru s velkým výkonem, mezi něž se I2S-LWR se svými 1000 MWe také řadí, se o to ještě nikdo nepokusil.
Na vývoji reaktoru I2S-LWR se podílí celá řada amerických univerzit a soukromých společností. V čele stojí Georgia Institue of Technology, která sdružuje následující univerzity: University of Idaho, University of Michigan, Morehouse College, University of Tennessee, Virginia Tech, Florida Institue of Technology. Ze soukromých společností se na projektu podílí Westinghouse Elecrtic Company a Southern Nuclear Operating Company; a také státní výzkumný ústav Idaho National Laboratory. Na projektu spolupracují i zahraniční univerzity jako italská Politecnico di Milano, britská University of Cambridge a chorvatská University of Zagreb, takže je vidět, že rozsah členů týmu je značný. Projekt probíhá pod záštitou programu Integrated Research Projects (IRP), který je součástí programu Nuclear Engineering University Programs (NEUP) podporovaného americkým ministerstvem energetiky (Department of Energy – DoE).
Celý text článku najdete zde.
Čtěte také:
Projektu SVBR chybějí peníze (1. 5. 2014)
První malý reaktor SVBR-100 by měl být spuštěn v roce 2018 (30. 6. 2013)
Malé jaderné reaktory dnes – SVBR-100 (12. 11. 2012) – Článek specializovaný na reaktory SVBR-100
Projekt malého reaktoru mPower má problémy a došlo ke snížení rozpočtu (17. 4. 2014)
Malé jaderné reaktory: odpověď, která si hledá svou otázku (14. 2. 2014)
Druhé kolo soutěže DoE o spolufinancování vývoje vyhrál reaktor NuScale (20. 12. 2013)
