Středa, 30 září
Shadow

Naohiro Masuda o prioritách prací na Fukušimě

Měsíc po uvedení šéfa likvidačních prací na JE Fukušima Dajiči do funkce poskytl Naohiro Masuda rozhovor webovému portálu World Nuclear News o plánech Tepco na nejbližší dobu a postupu likvidace největší jaderné havárie poslední doby.

Naohiro Masuda. (Zdroj: WNA)
Naohiro Masuda. (Zdroj: WNA)

Masuda řídil jadernou elektrárnu Fukušima Dajini během velkého japonského zemětřesení v roce 2011 a následného úderu cunami. V podmínkách úplného blackoutu dokázal Masudův tým opravit zařízení natolik, že zvládli uvést všechny čtyři reaktory do stavu studeného zastavení. Tepco uznala, že právě díky jeho „rozhodnému jednání“ během krize se Fukušima Dajini „vyhla havárii. Pod Masudovým vedením celý tým pracoval na obnovení přívodu elektřiny, zvládl položit 8,8 kilometrů dlouhý těžký kabel ručně za jediný den.

Nyní je Masuda šéfem Společnosti pro dekontaminaci a likvidaci JE Fukušima Dajiči. Při popisu priorit a úkolů, které nyní stojí před ním a jeho organizací je stejně přímý a rozhodný: „Japonskému předsedovi vlády jsme slíbili, že musíme zredukovat veškerá rizika a nebezpečí na elektrárně do konce tohoto finančního roku (končí v březnu 2015). Toto je nyní mým cílem.“

„Zredukovat rizika“ znamená například zabránit únikům vody, kontaminované při chlazení reaktorů, z nádrží, kde je uchovávána, a zvýšit výkon dekontaminačních systémů. Za méně než rok musejí likvidátoři zpracovat přibližně 480 000 krychlových metrů této vody. Nekontrolovatelná kontaminace podzemních vod zůstává velkým nedořešeným problémem, je potřeba nastavit vodní bypassy. Stále pokračuje výzkum nejlepších metod na zmražení půdy, které by zabránilo kontaminaci podzemních vod.

Masuda uvedl, že „jeho hlavní snahou je v současnosti zlepšit podmínky na elektrárně natolik, že již nebude zdrojem žádného nebezpečí pro naši společnost ani v případě, že tam dojde k nějaké mimořádné události“. Zároveň musí připravit elektrárnu a její personál na přechod k fázi dlouhodobé likvidace. Lidé podle něj potřebují změnit své pracovní návyky a myšlení a přijmout, že již neprovozují bezpečnou jadernou elektrárnu v běžném režimu, ale likvidují velmi komplikované a komplexní zařízení. „Musíme neustále zdůrazňovat význam bezpečnostní kultury ve všem, co děláme, jednak abychom své pracovníky ochránili, jednak aby byli schopnější provádět bezpečné práce dostatečně rychle.“

„Musíme si skutečně naplno uvědomit, že naše postavení a situace se zcela změnily,“ uvedl. Tepco má mnohaleté bohaté zkušenosti s provozem flotily 17 jaderných reaktorů, takže úkoly jako přeprava určitého množství vody „jsou jednoduché, jelikož na to máme předpisy a přednastavené očíslované ventily a můžeme velmi jednoduše celou proceduru provést. A pokud se stane něco mimořádného, například dojde k poruše těsnosti, celek zůstane v bezpečí, protože od toho máme ty kontejnery, které zabraňují úniku do okolí, máme alarmy a podobně. Vše je nanejvýš spolehlivé. (…) To se však týká normálního provozu. Dobře rozumíme, jak vybavení a zařízení fungují při běžném provozu a jaká je relativní důležitost každé součásti vůči celku. Teď však mám před sebou zcela jinou situaci. Používáme dočasné nádrže a polymerní trubky, přepravujeme vodu mnohem kontaminovanější než obvykle a pokud vznikne netěsnost, může ta voda uniknout do okolí okamžitě.“

Zařízení, která tvoří páteř bezpečnostního systému při běžném provozu, jako jsou například čerpadla v prvním okruhu nebo tlaková nádoba reaktoru, nejsou nyní ani zdaleka tolik podstatné. „Teď je nejdůležitější hlídat nádrže s vodou, ale lidé si na to pořád nezvykli. Musím jim to říkat každý den!“

Druhou částí Masudova plánu na postupné vyrovnání situace na elektrárně je přechod z havarijního režimu práce na odstávkový. „Za tři roky od nehody jsme udělali obrovský kus práce a vylepšili situaci na elektrárně natolik, že nyní již je stabilizovaná. Velmi si toho vážím a cítím velký respekt k našim zaměstnancům. Teď bychom se ale všichni měli přenastavit na práci v tomto stabilizovaném stavu. Na této elektrárně budeme pracovat ještě dalších 30 až 40 let a potřebujeme vypracovat návody a postupy pro takovou dobu. V současnosti existuje riziko úniku radioaktivity do moře a my tomu musíme zabránit a zvýšit spolehlivost ochranných systémů.“

 

Fukušimských 5000

Jedním z úkolů, který si Masuda klade jako své osobní, je podpora personálu na elektrárně. Nařídil postavit devítipatrovou budovu, kde může odpočívat až 1200 zaměstnanců najednou a hodlá také zredukovat používání celoobličejových masek. Jsou určeny pro stínění radiace, jejich použití však přináší řadu komplikací: zpomalují práci a ztěžují komunikaci mezi zaměstnanci navzájem. Snížit počet situací, ve kterých je třeba používat masky, je Masudovou nejvyšší prioritou pro zlepšení podmínek zaměstnanců. Hodlá také prodloužit jejich pracovní smlouvy na dva až tři roky, což jim dá více jistoty, a zvýšit flexibilitu ve střídání práce na více a méně radioaktivních místech. „Musíme na bezpečnostní kulturu dbát všude, ať už děláme cokoliv.“

Masudova společnost, která má na starosti likvidaci JE Fukušima Dajiči, je dceřinou firmou Tepco, ale v rámci svého mateřského kolosu se těší samostatnosti a je zcela oddělena od oddělení zabývajících se výrobou elektrické energie. Masuda uvádí, že díky tomu „je naše oblast zodpovědnosti definována velmi jasně“ a že se mu zamlouvá možnost „pracovat v těsnějším styku s místní samosprávou a přijímat veškerá rozhodnutí rychleji“.

„Velmi děkuji Hamadori (pobřežní část prefektury Fukušima) za příležitost k hluboké osobní zkušenosti a osobnostnímu a profesnímu růstu. Cítím hluboký soucit s lidmi, kteří se museli podvolit evakuaci a opustit své domovy a je mi to líto. Budu s nimi komunikovat co nejsrozumitelněji a budu se snažit předat všechny informace, o které místní samosprávy mají zájem.“

Zdroj: World Nuclear News

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..