V prvním díle jsme se zaměřili na energetické zdroje používané na kosmických sondách, které míří daleko od Slunce, kde by solární panely byly málo účinné. Radioizotopové termoelektrické generátory napájejí celou řadu vesmírných plavidel, která zkoumala či zkoumají vnější části sluneční soustavy a která se vydávají až za její hranice. O těchto plavidel si nyní něco řekneme.
Průzkum sluneční soustavy
V roce 1989 se sonda Galileo stala prvním vesmírným plavidlem obíhajícím kolem Jupiteru a poskytla nám mnohé dosud neznámé informace o jeho měsících. Například přinesla důkazy o oceánech kapalné vody na Europě, aktivních sopkách na Io, pořídila první blízké záběry asteroidu a první fotografie střetu planety s kometou (kometa Shoemaker-Levy 9 dopadající na Jupiter). Sonda Galileo byla napájena dvěma radioizotopovými termoelektrickými generátory a nesla také 120 radioizotopových topných článků pro zajištění správné funkce vědeckých přístrojů.
Jako další vesmírnou misi uvedeme Ulysses, během níž byla studována heliosféra – okolí Slunce ovlivňované jeho magnetickým polem. V roce 1990 byla vypuštěna sonda Ulysses napájená radioizotopovým termoelektrickým generátorem GPHS-RTG, který jí umožnil dvacetiletý provoz, než byla její činnost ukončena. Během svého letu provedla tři kompletní oblety Slunce přes jeho póly a přinesla mnoho nových poznatků o slunečních bouřích, slunečním větru, mezihvězdných prachových částicích a kosmickém záření. Mimo jiné odhalila, že do sluneční soustavy přilétá z hlubokého kosmu třicetkrát větší množství mezihvězdného prachu, než vědci očekávali.
Mise Cassini, která začala v roce 1997 startem rakety nesoucí stejnojmennou kosmickou sondu a která pokračuje dodnes, má za cíl průzkum Saturnu, jeho prstenců a měsíců. Na palubě jsou neseny tři radioizotopové termoelektrické generátory a k ohřevu slouží 117 radioizotopových topných článků – 82 ohřívá zařízení sondy Cassini a 35 atmosférickou sondu Huygens, kterou kosmická sonda vypustila na Saturnův největší měsíc Titan. Dne 14. ledna 2005 úspěšně přistála sonda Huygens na povrchu tohoto měsíce a lidé tak mohli oslavit první přistání plavidla pocházejícího ze Země na povrchu tělesa patřícího do vnější části sluneční soustavy. Sondě Cassini se podařilo důkladně prozkoumat Saturnův systém z jeho oběžné dráhy, během čehož odhalila aktivní ledové gejzíry na Enceladu, jednom ze Saturnových měsíců. Informace získané sondou Cassini pomáhají vědcům lépe porozumět tomu, jak mohla Země vypadat v době před vyvinutím života.
V roce 2006 byla vypuštěna planetární sonda New Horizons určená ke studiu trpasličí planety Pluto, jejích měsíců a průzkumu dalších málo známých objektů Kuiperova pásu (oblast za oběžnou dráhou planety Neptun, kde se nachází velké množství převážně malých těles tvořených zmrzlými prchavými látkami). Okolo Pluta by měla proletět až v červenci příštího roku, ale cestou již odeslala data na Zemi – fotografie Jupiteru a jeho měsíců včetně erupce vulkánu na Io. Tato kosmická sonda je napájena generátorem typu GPHS-RTG stejně jako Ulysses.
Lety do mezihvězdného prostoru
Sondy Pioneer 10 a 11 vypuštěné počátkem sedmdesátých letech minulého století byly předchůdkyněmi misí Voyager, které následovaly v druhé polovině sedmdesátých let. Tato plavidla jsou napájena čtyřmi radioizotopovými termoelektrickými generátory a ohřívána dvanácti radioizotopovými topnými články, byla konstruována pro dalekou cestu a aby odolala intenzivní radiaci mimo sluneční soustavu.
Energetické zdroje sondy Pioneer 10 byly konstruované na pětiletý provoz, ale vydržely dodávat energii přes tři desetiletí, než ustala komunikace se Zemí. Bylo to první vesmírné plavidlo, které prolétlo kolem Marsu, navštívilo a vyfotografovalo zblízka Jupiter, proletělo pásem asteroidů a odeslalo data o meziplanetárních částicích.
Sondě Pioneer 11 se podařilo pořídit první blízké fotografie Saturnu, odhalit jeho další dva měsíce a jeden prstenec a zjistit, že Saturn vyzařuje dvakrát více tepla, než přijímá od Slunce. Mise trvala 22 let než došlo k přerušení komunikace. Nyní Pioneer 11 míří k okraji Sluneční soustavy a podobně jako Pioneer 10 nese destičku s poselstvím jiným civilizacím, které by při své cestě eventuálně mohl potkat.
Další díl nás se sondami Voyager 1 a 2 zanese kolem plynných obrů až do mezihvězdných prostorů, ale pak svou pozornost zaměříme trochu blíže k Zemi, na Rudou planetu.
Zdroj: Breakingenergy.com
