Kvůli záměru na zahájení těžby uranu u Brzkova na Jihlavsku zatím dotčené obce žádné kroky nechystají. Čekají, až dostanou nějaké informace oficiálně. Státní podnik Diamo plánuje zahájit jednání se samosprávami, až když plán na zahájení těžby schválí vláda. Studii proveditelnosti k otevření tohoto ložiska jí má podnik předložit do 30. září. ČTK to dnes řekl Josef Lazárek, náměstek těžebního závodu Geam patřícího do Diama. Proti těžbě se začínají ozývat ekologičtí aktivisté.
Podle zástupců Strany zelených na Vysočině a v jižních Čechách je zahájení těžby uranu na Jihlavsku ekonomickým i ekologickým nesmyslem. V tiskové zprávě uvedli, že je to také v rozporu s platnou surovinovou politikou ČR, která počítá s ukončením těžby uranu.
Zahájení těžby u Brzkova podpořil při pondělní návštěvě uranového dolu Rožná na Žďársku premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), podle něj by to pomohlo zmírnit nezaměstnanost po uzavření dolu Rožná. K tomu asi dojde za čtyři až pět let. Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem v Česku i ve střední Evropě. Závod Geam, který důl provozuje, zaměstnává 950 lidí. Přípravné práce na zahájením těžby u Brzkova by prý trvaly šest až sedm let, těžba by pak měla zaměstnávat stovky horníků asi 16 let.
Podle Lazárka ještě není jisté, zda se těžba u Brzkova bude připravovat, i když to podle studie vypadá tak, že by mohla být efektivní. Pokud by záměr podpořila vláda, musel by podle Lazárka následovat velmi složitý legislativní proces, který se neobejde bez účasti dotčených obcí, vlastníků pozemků i orgánů státní správy. Jeho součástí bude i jednání o případných kompenzacích za způsobenou újmu.
Nový uranový důl by zasahoval do území obce Brzkov a vsi Česká Jablonná, která je místní částí města Přibyslav. Do chráněného ložiskového území teď patří přes kilometr čtverečních pozemků. Obě samosprávy před několika lety odmítly australské těžaře, kteří měli o Brzkov zájem. Starosta Brzkova Petr Pometlo dnes ČTK řekl, že obec stále nemá žádné oficiální informace o nynějším záměru na zahájení těžby uranu. „Budeme to řešit, až něco dostaneme na stůl,“ uvedl. Podobně se vyjádřil i přibyslavský starosta Jan Štefáček.
Těžba uranu u Brzkova by se dotkla i obce Rožná na Žďársku, protože v úpravně chemických rud s navazujícími odkališti nad touto obcí by se uranová ruda z Brzkova zpracovávala. Tím by se fungování úpravny podstatně prodloužilo. Starosta Rožné Libor Pokorný uvedl, že první informace o tom zazněly teprve v pondělí, proto to ještě obec neřešila. „Podstatně aktuálnější je pro nás hrozba nezaměstnanosti kvůli uzavření zdejšího dolu,“ řekl. V Rožné se 760 obyvateli je už teď nezaměstnanost kolem 13 procent. V závodě Geam pracuje z Rožné a jejích částí 51 lidí.
Možné prodloužení zpracování uranové rudy u Rožné se nelíbí Martinu Schenkovi ze sdružení Nechceme úložiště Kraví hora. Sdružení bojuje proti zvažované stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu na Žďársku. „Pokud by se potvrdilo, že se plánuje taková činnost, určitě budeme aktivně vystupovat i proti tomu,“ řekl Schenk k záměru na zpracovávání brzkovské rudy v Rožné.
Uranové ložisko u Brzkova bylo vyhledáno v roce 1976. Hloubení důlní jámy nedaleko silnice asi kilometr za vsí začalo v roce 1981. Geologicko-průzkumné práce byly ukončeny v roce 1990, kdy jáma zasahovala 300,5 metru pod povrch. Likvidace důlního díla byla uzavřena v roce 2004. Vyražené chodby postupně zatopila spodní voda. Hlavní důlní díla ústící na povrch jsou zasypána, překryta betonovou deskou a oplocena. Kolem roste mladý les.
Zdroj: ČTK
