Nový zákon, schválený německou vládou, má snížit ceny elektřiny a zároveň (což je ovšem úzce provázané) zpomalit růst výroby energie z obnovitelných zdrojů s tím, jak země pokračuje v transformaci svého energetického mixu. Politika Energiewende, kterou německé vedení vyhlásilo v roce 2011 v reakci na nehodu na jaderné elektrárně Fukušima, předpokládá uzavření všech jaderných elektráren v zemi do roku 2022 a jejich nahrazení obnovitelnými zdroji.
Po rozhodnutí vlády začali provozovatelé německých jaderných objektů, jak těch, které jsou ještě v provozu, tak těch, které byly nuceně uzavřeny, doslova bombardovat stát právními útoky na národní a evropské úrovni. Požadují peněžité kompenzace a žalovali vládu kvůli jaderné dani, která byla zavedena v září 2010, tedy krátce předtím, než stát otočil svou energetickou politiku. Z jejich pohledu to má svou logiku: před Fukušimou vznikla kompromisní situace, kdy energetické společnosti souhlasily s placením jaderné daně výměnou za jistotu, že jim bude umožněno pokračovat v provozu jaderných objektů. Teď však přijdou o příjmy z prodeje elektřiny a zároveň budou muset odevzdávat státu nemalé částky.
Dotace, určené ke stimulaci růstu obnovitelných zdrojů v Německu, vyhnaly nahoru ceny elektřiny pro konečné spotřebitele. Například cena elektřiny pro domácnosti vzrostla o 12,5% ve srovnání s rokem 2013 na 30 centů za kilowatthodinu. Nový zákon o obnovitelných zdrojích energie, čerstvě schválený německou vládou, má prudký růst zmírnit a optimalizovat, učinit jej postupným a předvídatelnějším. Součástí nového balíčku jsou rovněž změny ve financování. Vláda určila „koridory“, omezující potenciální růst jednotlivých obnovitelných zdrojů, byly nastaveny tak, aby v roce 2025 obnovitelné zdroje zajišťovaly 40 až 45 % celkové výroby elektrické energie v zemi, v roce 2035 by to mělo být už 55 až 60 %. Nové propozice se týkají všech elektráren, které jsou a budou v provozu a vstoupí v platnost 1. srpna.
Zákon stanovuje průměrné dotace, které vlastníci elektráren pracujících na obnovitelných zdrojích mohou očekávat. Nové větrné, fotovoltaické a biomasové elektrárny mohou dostat pomoc od státu ve výši průměrně 12 centů za kilowatthodinu, závisí to však na konkrétní technologii: pevninské větrné parky dostanou dotace nejnižší okolo 8,9 centů na kilowatthodinu, mořské až 19,4 centů za kilowatthodinu.
Vláda však zašla ještě dále: účelem balíčku není jen úprava finančních propozic, ale hlubší integrace „zelených“ zdrojů do tržního prostředí a postupné snižování státní podpory. Dokument zavazuje vlastníky nových elektráren k tomu, aby prodávali elektřinu z nich na volném trhu v soutěži s klasickými zdroji. Ze začátku bude toto nařízení platit jen pro elektrárny s výkonem přes 500 kW, v polovině roku 2017 však bude vztažena na všechny elektrárny s výkonem přes 100 kW.
Uvedení nového zákona okomentoval německý ministr ekonomiky Sigmar Gabriel, jež uvedl, že účelem reforem je učinit expanzi obnovitelných zdrojů klidnější a předvídatelnější bez náhlých vzrůstů a výkyvů cen. Dodal však, že vláda ani nyní nemůže „zaručit“ levnější elektřinu.
Zdroj: World Nuclear News
