Jen úplný a včasný přechod na nízkouhlíkovou energetiku může být účinný pro zvládání následků klimatických změn. Tento závěr vyplývá ze zprávy Mezivládního panelu pro klimatické změny (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC), který je součástí organizace OSN. Zvyšování účinnosti fosilních elektráren nebo spalování zemního plynu namísto uhlí nebude mít dostatečný účinek na to, aby sám o sobě zvrátil klimatické změny.
Celosvětově emise skleníkových plynů pokračují v růstu a v roce 2010 dosáhly 49,5 miliard tun ekvivalentních emisí CO2 (CO2eq).
Právě energetický sektor je v tomto ohledu největším „hříšníkem“: produkuje přibližně 35 % procent všech antropogenních skleníkových emisí. Pokud proti tomu nebudou přijata žádná opatření, vzrostou podle očekávání emise mající původ v energetickém sektoru na 55 až 70 miliard tun CO2 ročně do roku 2050.
Udržení koncentrace skleníkových plynů na nízkých hladinách ovšem vyžaduje zásadní transformaci celé energetiky včetně dlouhodobého nahrazení fosilních paliv nízkoemisními zdroji, jako je jaderná energie, obnovitelné zdroje a systémy pro záchyt a ukládání CO2 (angl. carbon capture and storage, CCS).
Většina scénářů na udržení nízkých koncentrací CO2 předpokládá vzrůst podílu nízkouhlíkové energetiky ze současných 30 % na více než 80 % v roce 2050. V dlouhodobém měřítku by podle těchto scénářů měla být výroba elektřiny z fosilních paliv do roku 2100 nízkoemisními zdroji zcela nahrazena.
Zpráva IPCC uvádí jadernou energii jako jeden z emisně nejpříznivějších zdrojů, započítává do toho jak emise během provozu, tak i ty související s životním cyklem jaderných bloků a ajderného paliva. Činí přibližně 12 g CO2 na kWh vyrobené elektřiny, což je hodnota obdobná jako u větrných turbín. Hodnota emisí u vodních elektráren činí 24 gramů a u solárních 28 gramů CO2/kWh.
Ač je spalování biomasy řazeno k nízkouhlíkovým zdrojům energie, je při něm uvolňováno 220 g CO2 na 1 kWh elektřiny a při spalování fosilních paliv s CCS systémy 160 až 220 g CO2 na 1 kWh, což je mnohem více než u obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky, ale pořád mnohem méně než u zemního plynu (490 g/kWh) a uhlí (920 g/kWh).
Zpráva se rovněž zmiňuje o bezpečnosti: počet lidských obětí je v oblasti obnovitelných zdrojů, a jaderné energetiky v rozvinutých zemích srovnatelný či dokonce nižší, než u fosilních paliv.
Ottmar Edenhofer, pracovník IPCC a spoluautor zprávy uvádí: „Věda má pro nás jasnou zprávu: pokud se chceme vyhnout tomu, abychom dramaticky ovlivnili klima naší planety, nemůžeme uvažovat pouze z hlediska zisku.“
IPPC zatím připravila tři dílčí zprávy pro svůj souhrnný Pátý posudek (Fifth Assessment Report), stanou se součástí souhrnné zprávy, jež by měla být uveřejněna v říjnu.
Zdroj: World Nuclear News
