Skupina AREVA stále doufá, že získá zakázku na výstavbu dalších dvou jaderných bloků systému EPR v Číně. Ovšem odložení spuštění prvních dvou bloků jaderné elektrárny Tchaj-šan (pinyin: Taishan) snižují šance této francouzské firmy.
Zpoždění delší než rok
Výstavba prvního bloku jaderné elektrárny Tchaj-šan s reaktorem typu EPR začala 18. listopadu 2009 a druhého 15. dubna 2010. Vlastníkem je společný energetický podnik TNPC, jenž tvoří ze 70 % čínská společnost CNG a ze 30 % francouzská EDF.
Již v době začátku výstavby jaderné elektrárny Tchaj-šan byly těžkosti očekávány, protože výstavba dvou bloků systému EPR v Evropě se potýkala s velkými problémy.
Nicméně v září 2010 tehdejší manažer čínského projektu Marc Bouchez s jistotou prognózoval, že závezení paliva do aktivní zóny bloku Tchaj-šan-1 bude provedeno v červenci 2013 a dokončení testování v prosinci 2013.
Dnes je jasné, že se uvedené termíny nepodařilo dodržet. Na začátku února čínská národní energetická komise prohlásila, že první blok bude spuštěn až v červnu 2015 (místo v květnu 2014) a druhý blok až v září 2016.
Tím zpoždění u prvního bloku nabere 15 měsíců a u druhého 13 měsíců. Zdá se, že to nevypadá katastroficky, přesto se tendence k nedodržení plánů výstavby bloků EPR v Evropě projevily i v Číně.
Skupina AREVA odmítá objasňovat zpoždění výstavby jaderné elektrárny Tchaj-šan, protože vystupuje pouze jako dodavatel vybavení reaktoru.
Problémy prvních
Zdroje, seznámené s projektem, potvrzují, že příčiny zpoždění jsou různé a jsou spojené s „dominovým efektem“ časových zpoždění výstavby evropských bloků EPR.
Objevují se také zpoždění dodávek zařízení a defekty. Například v minulém roce čínský regulátor NNSA (National Nuclear Safety Administration) zastavoval práce na několik dní poté, co zjistil opakované nepovolené svařování u jednoho z výrobců nadrozměrných zařízení (i když se tato informace nedostala na veřejnost).
Nicméně jaderná elektrárna Tchaj-šan se v konečném důsledku stane první jadernou elektrárnou vybavenou blokem typu EPR. Tudíž bude Čína muset zakusit v plné míře problematiku, charakteristickou pro reaktory bez referencí. Kromě jiného musí Čína na svých blocích realizovat program testů, předurčených pro referenční evropské bloky.
Je zřejmé, že Francouzům vzniknou vícenáklady a potíže, protože stále mají závazky spojené s evropskými reaktory typu EPR. Čínští regulátoři spoléhali ve využití zkušeností během spouštění bloků ve finském Olkiluoto a ve francouzském Flamanville. Tyto by jim pomohly pracovat samostatně. Totéž platí pro projektanty a zaměstnance, zajišťující soubor postupů při spouštění jaderné elektrárny.
Korporace CGN je otevřeně znepokojena zpožděními a problémy na obou blocích. Podle všeho Čína nebude objednávat u Francouzů další výrobu reaktorů typu EPR dokud nebude zajištěna jejich spolehlivost.
Těžkosti reaktorů typu EPR a analogické problémy reaktorů typu AP-1000 v Číně dávají šanci domácím konstruktérům. Začátkem roku vznikl v Číně vlastní projekt reaktoru typu ACC-1000, který se řadí do třetí generace a bývá přezdíván „Čínský drak“. Není vyloučeno, že se tento projekt stane nebezpečným soupeřem pro západní projekty.
Zdroj: AtomInfo.ru
