Sobota, 26 září
Shadow

Jaderná energetika: Indové chtějí zlevnit jádro

Džajtapúr ležící na březích Arabského moře býval ve středověku považován za vůbec nejdůležitější přístav Indie. Půjde-li vše podle plánu, může si nevelké městečko v roce 2021 připsat další prvenství. Nedaleko odsud má totiž vyrůst největší jaderná elektrárna na světě. S instalovaným výkonem 9 900 MW bude Džajtapúr téměř pětkrát výkonnější než Temelín a předčí i dosavadní jedničku – japonskou elektrárnu Kašiwazaki-Kariwa.

Řez virtuálním modelem reaktoru typu EPR, který je ve výstavbě ve finském Olkiluotu. V indické lokalitě Džajtapúr by jich jednou mohlo stát vedle sebe šest. (Zdroj: Tretiruka.cz)
Řez virtuálním modelem reaktoru typu EPR, který je ve výstavbě ve finském Olkiluotu. V indické lokalitě Džajtapúr by jich jednou mohlo stát vedle sebe šest. (Zdroj: Tretiruka.cz)

V plánech na výstavbu megaelektrárny ve střední Indii se však objevují první trhliny. Džajtapúr má podle původní dohody z prosince 2010 postavit francouzský koncern Areva, a to včetně dodávky paliva na 25 let. Jenže nabízená cena, která se v přepočtu pohybuje kolem 18 miliard amerických dolarů za soubor šesti reaktorů typu EPR, se Indům zdá příliš. Státní Úřad pro jadernou energii (Department of Atomic Energy – DAE) proto v prosinci loňského roku začal s Arevou jednat o stanovení stropu pro cenu, za jakou budou reaktory třetí generace v Džajtapúru v ostrém provozu schopny dodávat elektřinu do přenosové soustavy. V představách DAE by jednotková cena za vyrobenou kilowatthodinu energie neměla překonat 6,50 rupie (2,14 Kč). Pro srovnání – první odhady kompenzačního schématu, který ČEZ požaduje pro nové bloky Temelína, počítají s minimálně 70 eury za megawatthodinu (1,9 Kč/kWh).

V indickém státě Tamilnádu byl 21. října 2013 připojen k síti první blok jaderné elektrárny Kudankulam s ruským reaktorem VVER generace 3+. (Zdroj: Mmspektrum.com)
V indickém státě Tamilnádu byl 21. října 2013 připojen k síti první blok jaderné elektrárny Kudankulam s ruským reaktorem VVER generace 3+. (Zdroj: Mmspektrum.com)

K tlaku na francouzského dodavatele má Indie dobré důvody. DAE si předloni nechalo vypracovat studii od poradenské společnosti KPMG, podle níž lze po roce 2021, kdy by teoreticky mohly začít fungovat první reaktory v Džajtapúru, počítat s tím, že černouhelné elektrárny budou stále levnější než jádro. Cena za kilowatthodinu se má v případě „špinavých zdrojů“ udržet pod šesti rupiemi.

Tlak na cenu

Kromě toho existuje ještě jedno srovnání, tentokrát přímo z terénu. Jaderná elektrárna v Kudankulamu (KKNPP), kde byl loni v říjnu k síti připojen první reaktor vycházející z konstrukce typu VVER, se po přepočítání nákladů na jednotkovou cenu prozatím „vejde“ pod limit čtyři rupie za kilowatthodinu. A nic se na tom nezmění ani za rok, kdy by se měl naplno rozeběhnout i druhý reaktor, budovaný pod taktovkou ruského Atomstrojexportu.

Někteří experti si proto myslí, že tlak na Arevu by mohl v rámci silné konkurence zabrat. „Bude to ale hodně záležet na ceně pojištění a na počtu indických komponentů, které v kontraktu hrají svou roli,“ myslí si Robinder Sachdev, analytik think-tanku The Imagindia Institute. Znamenalo by to ovšem, že Areva by musela v Indii jít s cenou výrazně dolů. Na světě totiž neexistuje referenční projekt využívající EPR, který by se blížil představě indických úřadů.

Naopak – třeba v britském Hinkley Point, kde s technologií od Arevy staví francouzský státní gigant EdF třetí blok tamější atomové elektrárny, se cena vyšplhá o třetinu nad zvažovaný indický strop. „Po dostavbě dalšího bloku v roce 2020 bude cena za kilowatthodinu dosahovat v přepočtu 9,20 rupie,“ upozorňuje aktivista Vivek Monterio.

(Zdroj: Mmspektrum.com)
(Zdroj: Mmspektrum.com)

Francouzi ostatně nejsou jediní, kdo se potýká s tím, že na indickém kontinentě nejsou schopni nabídnout konkurenceschopnou cenu energie. Memorandum, které DAE podepsalo s Westinghouse Electric, kalkuluje s tím, že americké reaktory AP-1000 budou v Mithi Virdhi na západním pobřeží Indie schopny vyrábět elektřinu za ne méně než 12 rupií za kilowatthodinu. Odhady tedy ukazují, že Rusové mohou vyrábět energii z jádra přibližně dvakrát levněji než Francouzi a až třikrát levněji než Američané.

Hlad po energii

Areva i Westinghouse však mají pádný důvod, proč jít s cenou dolů. S výjimkou Číny neexistuje země, kde by byl hlad po levné energii tak velký jako v Indii. Indická vláda přitom sází vedle rozvoje obnovitelných zdrojů právě na jádro. Ve fázi výstavby je pět nových reaktorů. Do roku 2025 by jich mělo stát celkem 18, čímž by se počet atomových reaktorů v zemi zdvojnásobil a jádro by se na výrobě energie podílelo z devíti procent.

Výhodou Indie pro přední světové dodavatele jaderných zařízení je i fakt, že žádná technologie v zemi nezdomácněla. Vedle sebe tu existují starší těžkovodní reaktory budované v licenci (kanadské CANDU), klasické tlakovodní systémy (PWR, respektive VVER), ale i varné reaktory. Indie se také aktivně zapojuje do výzkumu tzv. množivých reaktorů s thoriumuranovým cyklem, které by samy produkovaly nejen energii, ale i jaderné palivo pro konvenční atomové elektrárny.

Ať už přetahovaná o levnější elektřinu z jádra dopadne jakkoliv, potrvá desítky let, než se z atomu stane skutečná energie pro masy. Statistiky zvyšující se energetické spotřeby Indie totiž nezahrnují podstatný fakt. Čtyřicet procent Indů nemá žádný přístup k elektrické síti a jsou odkázáni na domácí dieselagregáty. Tedy nejšpinavější a nejméně účinný zdroj energie, který si lze představit.

Zdroj: Mmspektrum.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..