Pátek, 25 září
Shadow

Čína chystá Draka

Čínské jaderné korporace CNNC (severočínská, China National Nuclear Corporation) a CGN (jihočínská, China Guangdong Nuclear) představili návrh na společný projekt tisícového reaktoru třetí generace ACC-1000. Bude znám rovněž jako Hualong (v české transkripci Chua-lung, v překladu Čínský drak).

Virtuální model jednoho bloku jaderné elektrárny s reaktorem typu ACP-1000. (Zdroj: World Nuclear News)
Virtuální model jednoho bloku jaderné elektrárny s reaktorem typu ACP-1000. (Zdroj: World Nuclear News)

Společný reaktor

Čínský drak je výsledkem téměř heroických snah o spojení potenciálu dvou největších reaktorových korporací Čínské lidové republiky, technicky jde o tlakovodní reaktor s lehkou vodou, jehož výkon činí 1150 el. megawattů.

Podle prvních zpráv a dojmů, které pronikají mimo koridory čínských jaderných firem, základem nového projektu je reaktor ACP-1000 korporace CNNC, obsahuje však řadu řešení ze systému ACPR-1000+ (A+) společnosti CGN.

Dva státní čínské jaderné kolosy až doposud vedly válku na život a na smrt, přičemž každý z nich prosazoval svou technologii. Na konci loňského roku se dokonce objevovaly zprávy o tom, že čínská vláda vzdala své pokusy o smíření svých jaderných monster a že žádnému společnému projektu nakonec nebude souzeno přijít na svět.

ACC-1000 to však změnil. Bude to zcela čínský systém, který nebude vázán na žádné zahraniční licence a patenty, jak tomu bylo doposud. Byl to jeden z hlavních požadavků, které k projektu měla vláda země. Jeho bezpečnostní systémy by měly vyhovovat všem dnešním standardům včetně evropského EUR. V případě úspěchu tak čínské jaderné firmy budou moct zcela svobodně zapojit do mezinárodních tendrů na výstavbu nových jaderných bloků. To dosud možné nebylo právě kvůli tomu, že jejich předchozí reaktory měly tolik společného se západními systémy, že to dávalo americkým a francouzským autorům „předloh“ více než dost záminek k obvinění z porušování práv na duševní vlastnictví.

Aktivní zóna ACC-1000 byla přejata z ACP-1000, bude mít kapacitu 177 palivových článků (projekt A+ má aktivní zónu pro 157 článků).

Společný projekt bude zahrnovat tři pasivní bezpečnostní systémy, původně určené pro ACP-1000: pro odvod zbytkového tepelného výkonu, pro chlazení kontejnmentu a pro chlazení reaktorové šachty. Posledním jmenovaným chladicím obvodem disponuje rovněž A+.

Druhý okruh a strojovna společného projektu však bude převzata z A+.

Návrh ACC-1000 zatím ještě nebyl dokončen, ale spory mezi jeho spoluautory neutuchají. Například se korporace stále ještě nedohodly na aktivních bezpečnostních systémech. CGN také trvá na tom, že jejich řídicí systémy, které navrhují na základě systému americké společnosti Hollysys Automation Technologies, je lepší než analogický návrh CNNC a že místo ve společném projektu patří jim.

Kde bude ten první?

Rovněž otevřenou zatím zůstává otázka, kde budou stát první bloky s reaktory ACC-1000. Jeví se jako rozumné předpokládat, že budou postaveny v areálu, který patří CNNC a který byl původně určen pro stavbu prvních bloků s ACP-1000. Je to jaderná elektrárna Fu-čching (pinyin: Fuqing), její pátý a šestý blok měl být právě typu ACP-1000.

Je zajímavé, že pokud tomu tak skutečně bude, pak prvními a možná posledními bloky s ACP-1000 na světě budou dva nové reaktory v Pákistánu, které se Čína zavázala postavit na základě mezivládní dohody s pákistánskou vládou.

V prosinci loňského roku skupina pákistánských fyziků oficiálně vyjádřila své nespokojení s tím, že ACP-1000 chybí reference. Co řeknou na to, až zjistí, že žádné reference ani nebudou?

Výměna ACP-1000 za ACC-1000 na Fu-čching 5 a 6 je však možná pouze v případě, že technický návrh ACC-1000 bude hotov do konce roku 2014. Pokud k tomu nedojde, zůstane Fu-čching reaktorům ACP-1000. Právo na stavbu prvních „čínských draků“ pak dostane elektrárna Fang-čcheng-kang (pinyin: Fangchenggang) korporace CGN. Na ní jsou nyní ve výstavbě dva bloky CPR-1000 a existují plány na další rozšiřování.

Přes světlé vyhlídky společného dítěte si chce zřejmě CGN zachovat vlastní směr ve vývoji a výstavbě reaktorů třetí generace, svědčí o tom rozsáhlé změny akcionářské struktury jihočínské korporace.

CGN dlouhá léta konkurovala CNNC, ovšem částečně jí rovněž patřila, protože CNNC vlastnila 45% akcií jihočínské korporace. V roce 2012 byl podíl CNNC snížen na 8%, koncem loňského roku po rozsáhlých strukturálních změnách CGN zcela přešla do vlastnictví státní komise pro aktiva (90%), zbylých 10% má provincie Kuang-tung (pinyin: Guangdong).

Jihočínská korporace tak dosáhla nezávislosti na velkém starším bratrovi a nyní má plné právo kromě práce na společném projektu pracovat také na své vlastní tisícovce. Pokud ke stejnému závěru s ACP-1000 dojde také CNNC, může svět získat až tři čínské reaktory třetí generace, které budou patentově zcela nezávislé na západních firmách.

Zdroj: Atominfo.ru

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..