Pondělí, 28 září
Shadow

Vadim Machov: Všechny dobré inovace jsou výsledkem přirozeného výběru

Vladimir Machov. (Zdroj: Skolkovo.ru)
Vladimir Machov. (Zdroj: Skolkovo.ru)

Prezident OMZ, první viceprezident Gazprombanku, profesor na prestižní Moskevské škole managementu Skolkovo Vadim Machov je jedním z hlavních ideologů inovativního přístupu v ekonomice. Napsal o něm knihu Inovátoři vítězí na poli těžkého strojírenství. Ve Skolkovu vypracoval osnovy předmětu týkajícího se inovací a plánování v byznysu a přednáší jej. Technickému týdeníku poskytl rozhovor na fóru Atomex Evropa:

Slovo inovace se v současném světě stává téměř modlou a mezi slovy „inovativní“ a „kvalitní“ často vnímáme rovnítko. Vy jste o inovacích napsal celou knihu. Takže, co vlastně inovace jsou?

Odpovím stejně jako studentům ve Skolkovu: inovace je vynález plus jeho komerční uplatnění. Většinou je poměr investic takový, že do vynálezu musíte dát jeden dolar a do komerčního uplatnění deset. Americká univerzita MIT je dnes sama o sobě 11. světovou ekonomikou. Zdejší absolventi za 30 let vytvořili ekonomiku s obratem okolo 3 trilionů (!) USD. Přitom hlavní heslo MIT se od roku 1861 nezměnilo: „Mens et Manus“, což znamená Hlavou a rukama. Nejtěžší na inovaci je právě komercionalizovat vynález. Uvést jej do světa a přesvědčit uživatele, aby si jej koupil.

Co může bránit potenciálnímu zájemci koupit si novou věc?

Kupříkladu strach, nedůvěra kvůli tomu, že ve světě, který se rychle mění, potřebujeme nějaké pevné body pro stabilitu. Lidé mohou být také unaveni z neustálých změn. Na druhou stranu: na iPhone stojí obrovské fronty, elektromobily jdou na odbyt atd. atd. Inovace jsou v podstatě novou kombinací existujících prvků, která je realizována jako celek, jako systém s aktivními a vzájemně interagujícími prvky. Skutečně zdravých potomků, aktivních prvků s dobrými geny, je ve světě poměrně málo.

Co vlastně znamená „zdravý potomek“? Podle čeho to můžeme posoudit?

Všechny povedené inovace se ukazují být výsledkem přirozeného výběru. Chci ale zmínit jednu velmi důležitou skutečnost: je inovativní produkt tím opravdu nejlepším? Já kupř. nikdy nekupuji auta posledních značek…

Proč ne?

Vždy na něm bude něco, co ještě není zcela vyladěné. Auta dnes sestávají z tisíců komponent. Každá součást se vyrábí jinde. Už se v tom můžete zorientovat jen těžko. Stačí, aby jeden z dodavatelů pochybil, a konečný výrobce má velký problém. Pro inovátory je nesmírně obtížné hned napoprvé vytvořit produkt, který je zároveň skutečně nový a dobře vyladěný.

Může být příkladem letadlo Dreamliner?

Ano, Dreamliner je typický příklad produktu, který nebyl dobře doveden do konce. Jeho vývojáři prohlašovali, že způsobí naprostý převrat na světovém leteckém trhu. Nakonec však kvůli velkému počtu menších nehod a technických problémů řada zemí s ním lety pozastavila a společnost Norwegian Air dokonce výrobci, společnosti Boeing, Dreamliner vrátila „pro nedostatečnou spolehlivost letadla“. Ve své knize uvádím diagram ekonoma Clay tona Christensena. Jako první na trh přicházejí tzv. disruptive innovations („podvratné inovace“). Jsou určeny pro nejméně náročné spotřebitele. Od nich vývojáři dostávají první zisky. Potom své výrobky upravují, odstraňují z nich chyby, až jsou nakonec kvalitou a spolehlivostí srovnatelné s existujícími. Třeba ale pamatovat na zásadní věc: v náročných projektech (kupř. ve vzpomenutém Dreamlineru) se vyskytují inovace v řádu stovek milionů eur na každý stroj. Cena chyby v projektu se pak pohybuje v řádu miliard eur.

Existuje dnes nějaký aktivní odpor spotřebitelů proti inovacím? Kupříkladu obdoba ludditského hnutí ze začátku XIX. století ve Velké Británii, kdy dělníci ničili první parní stroje pro pohon tkalcovských stavů, jelikož je technika podle jejich názoru připravovala o práci?

V současné době nemá tento faktor prakticky žádný význam. Nicméně člověk se musí stále přizpůsobovat novým reáliím světa inovací. Za 10-15 let přestane levná pracovní síla být největším lákadlem. Třeba pro výrobce textilu v Číně. Už existují roboti, kteří dokáží šít oblečení. Pravda, zatím jen to nejjednodušší. Ale už jsou. Euronews nedávno ukázala auto Mercedes, které dokázalo samo (bez řidiče) dojet z Mnichova do Stuttgartu. Můžeme očekávat, že za oněch 10-15 let tu budeme mít desítky až stovky milionů volných rukou. S tím je spojena spousta sociálních otázek. Co budou dělat, pokud k tomu skutečně dojde?

Máte už na tuto otázku odpověď?

Změny technologických možností povedou k tomu, že vznikne skupina tvůrčích lidí, kteří se budou moci věnovat vytváření kvalitativně nových hodnot. Tento trend bude dobře patrný v delším období několika desetiletí. Samozřejmě, v životě každého konkrétního člověka je ztráta pracovního místa (i kvůli tomu, že jej může nahradit robot) už dnes tragédií. Takový ale (bohužel) náš svět je.

Takže inovace vlastně znamenají, že budeme muset změnit svoje smýšlení a přehodnotit úlohu člověka ve světě i svá přesvědčení o tom, co bychom vlastně měli dělat?

Ano, přinášejí nový souřadnicový systém. Existují prognózy, jak se bude lidstvo vyvíjet dejme tomu do roku 2025. Podle předpokladů tou dobou vzroste celkový hrubý domácí produkt lidstva 1,5krát: z 60 na 90 trilionů USD. A zhruba 30 trilionů USD budou představovat právě inovace. Kupříkladu jedním z velmi rychle se rozvíjejících směrů v průmyslu jsou stroje, které nepotřebují lidskou obsluhu. Jak skupina OMZ, tak naši konkurenti vyvíjejí bezpilotní bagry. Už zanedlouho začneme používat roboty v dolech. Druhým směrem, který s sebou nese velmi významné změny, je 3D tisk. NASA už dnes nechává řadu součástek vyrábět právě tiskem. My jsme s tím začali před dvěma lety. Už teď jasně vidíme, že „tisknout“ některé součástky je ekonomicky výhodnější, než je vyrábět tradičním způsobem. Velmi perspektivní je výroba a zavádění nových materiálů s novými vlastnostmi.

Promiňte, ale průmyslové roboty novinkou nejsou. Existují už dlouho…

Ano, v tom se shodneme. Jenže dnešní generace se od předchozích průmyslových robotů liší ve dvou zásadních faktorech: kus už nestojí milion USD, ale řádově 20 000 USD. A za druhé: zatímco dříve bylo nutné roboty zabudovávat do integrovaného systému, dnešní jsou samostatné jednotky, které takovou integraci nepotřebují. Jejich nastavování a řízení je snadné. Ve sféře energetiky patří mezi perspektivní směry těžba ropy a zemního plynu na šelfech, technologie pro dlouhodobé uchovávání elektrické energie a obnovitelná energetika aj. Třetí oblastí, kterou čekají velké inovační změny, je internet. Získá zcela nové kvality. Země, které dnes investují do inovačních programů, jdou často do rizik a mají velké dluhy. Vracet je však budou z příjmů z nových výrob. A proto je ratingové agentury stále hodnotí velmi vysoko, i přes jejich vysokou zadluženost.

Jaké je místo Ruska a jeho výrobních kapacit ve stále inovujícím světě?

Nedávno jsem diskutoval se zástupcem generálního ředitele jaderné korporace Rosatom, Kirillem Komarovem, jak bychom mohli provést modernizaci podniků a aktivněji se projevit na trzích, kde jsou inovace důležité. Třeba ve skupině OMZ nyní vyvíjíme nové postupy pro výrobu kyslíku. Přitom používáme systémy pro rozdělování frakcí podle vlastního návrhu, jenž obsahuje řadu inovací. Jsou to tzv. on-site projekty. Fungují tak, že za vlastní prostředky stavíme a provozujeme výrobní kapacitu tam, kde ji chce zákazník mít, a pak mu prodáváme kyslík. Dva roky jsme pracovali na tom, aby naše nabídka byla konkurenceschopná. Teď společnost Kriogenmaš, která je součástí OMZ, vyhrála ve výběrových řízeních nad konkurenty z celého světa a podle on-site schématu začala dodávat kyslík v Číně. Klobouk dolů! Když dnes nějaká společnost dodává cokoli do Číny a dokáže na tom vydělat, svědčí to o jejích mimořádných schopnostech. V popisovaném případě je celkovým ukazatelem efektivity inovace cena 1 m3 vyrobeného kyslíku. Podobné je to v jaderné energetice. Z našeho hlediska by zákazníka (kterým je pro nás v daném případě Rosatom) měl zajímat především konečný ukazatel: cena 1 kWh elektrické energie vyrobené na našich strojích. Pokud má dodavatel jaderných technologií dostatečně robustní bezpečnostní řešení, které je dostačující, co je ještě důležité z hlediska byznysu? Jen a pouze cena jaderné elektrárny v přepočtu na megawatt instalované kapacity. To je ten pravý ukazatel konkurenceschopnosti.

Dostavba JE Temelín je největší tendr v historii ČR. Není snad pravda, že kromě ceny je také důležitá možnost uplatnění pro české firmy, aby na tom dokázaly vydělat co nejvíc?

Jistě. To by také mělo patřičně zajímat českou vládu. Dát práci českým firmám je naší morální povinností a skutečně to uděláme. Pokud konsorcium MIR.1200 výběrové řízení vyhraje, 70% všech zakázek dostanou české společnosti. Pro stimulaci ekonomiky je to věc zcela nezbytná. V současnosti velmi rádi nakupujeme v ČR soustruhy. Ruská federace je (po Německu) 2. největší importér českých soustruhů. Kterákoli česká vláda bude mít zájem na tom, aby konkurenceschopnost národních strojírenských podniků (včetně jaderného strojírenství) zůstala na co nejvyšší úrovni. Je jen logické, že lokalizaci výroby v tendru na dostavbu JE Temelín je věnováno tolik pozornosti. Ačkoliv tento ukazatel nebyl mezi kritérii tendru.

Jaké inovace v této souvislosti očekávají dceřinou strukturu OMZ v ČR, společnost Škoda JS?

Škodě JS se teď otevírají obrovské možnosti uplatnění v oblasti výroby zařízení pro petrochemii a zpracování ropy. Může zaujmout velmi dobrou pozici ve výrobě chemických reaktorových nádob v hmotnostní kategorii do 350 t. Tlakovou nádobu Škoda JS naposledy vyrobila před 10 lety (v roce 2003).

Mluvíte o dodávce nádoby pro závod na zpracování zemního plynu v Sosnogorsku?

Ano. To, co teď Škoda JS potřebuje, je znovu získat reference v této oblasti. Třeba v Rusku a pak vyrazit na nové trhy: Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty, Brazílie. Ještě v roce 2006 disponovala jen polovina ruských firem těžících ropu zařízením pro hloubkové zpracování ropy. Abychom tuto situaci napravili, aby naše ropa splňovala evropské ekologické podmínky, ruské subjekty čekají do roku 2015 investice ve výši 24 mld. USD. Za posledních 7 let Škoda JS (za finanční podpory Gazprombanku) investovala do modernizace výroby přibližně 25 mil. eur. Tato investice pomůže závodu rozšířit výrobní základnu. Očekáváme, že už v dohledné budoucnosti budou příjmy z jaderného strojírenství zcela srovnatelné s příjmy z petrochemického strojírenství. Angažovanost v petrochemii umožní Škodě JS osvojit si práci s novými značkami oceli. Kupříkladu sesterská společnost Škody JS, Ižorské závody, za podpory Gazprombanku vytvořila zcela unikátní komplex pro výrobu produktů pro petrochemii z tzv. chrom-molybden-vanadiových ocelí. Ižorské závody také zvládly vyrobit zakázku více než dvakrát rychleji oproti západním konkurentům: za 11 měsíců oproti 24. Zkušenost s takto náročnou produkcí a dovednost zvládnout ji může velmi pozitivně ovlivnit rovněž výrobní programy Škoda JS v jaderné oblasti. To už máme skutečný inovační program: komercionalizace určitého vynálezu. A uskutečněn bude právě v České republice.

***

Vadim Machov se narodil v roce 1972 ve městě Čerepovec ve Vologodském kraji. V roce 1994 promoval s vyznamenáním na Státní akademii řízení S. Ordžonikidzeho. Obhájil kandidátskou disertační práci v ekonomice a získal diplom MBA na Newcastle Business School ve Velké Británii. V letech 1994 až 2009 působil ve společnosti Severstal. Z pozice zástupce vedoucího laboratoře pro ekonomický průzkum se vypracoval až do funkce předsedy výboru představenstva pro strategický rozvoj. Dne 10. června 2011 byl jmenován generálním ředitelem společnosti OMZ, 10. prosince 2011 pak předsedou představenstva OMZ. Skupina OMZ je stoprocentním vlastníkem Škody JS.

Zdroj: Technický týdeník

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..