V časopise Pro-energy vyšel zajímavý rozhovor s Alexandrem Tuzovem, který přejímáme a přinášíme našim čtenářům. Alexander Tuzov je náměstek ředitele bloku pro inovační rozvoj státní korporace Rosatom a ředitel projektu výzkumného reaktoru MBIR, který bude nejvýkonnější svého typu na světě.
Hovoříme spolu na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, kde proběhla mj. konference o jaderné energetice Atomex Evropa 2013. S čím jste tu přispěl?
Vedl jsem kulatý stůl, který byl věnován spolupráci s našimi českými partnery a jejich možnostem podílet se na ruských projektech v jaderné energetice. Je to výborná příležitost k tomu, abychom naladili nové kontakty. Malé tajemství: právě pracujeme na tom, abychom zahájili spolupráci s další českou firmou, která by nám měla pomoci s návrhem zařízení pro reaktor MBIR, jde o vyvíječe páry. Pokud česká firma tendr vyhraje, věříme, že spolupráce bude stejně kvalitní jako s firmou EGP Invest, která už dodala pro tento projekt návrh strojovny. Tradice dobré spolupráce mezi českými a ruskými inženýry a techniky trvá již padesát let, bude to tak i nadále.
Můžete nám představit projekt, který řídíte, reaktor MBIR?
Je to multifunkční výzkumný reaktor na bázi rychlých neutronů MBIR. Tento projekt je velmi ambiciózní, protože tento reaktor by se měl stát nejvýkonnějším na světě. Jeho rozměry jsou relativně malé. Zásadní je u něj to, že v něm vzniká velký neutronový tok a vysoká hustota energie v aktivní zóně. Vysokého neutronového toku dosáhneme použitím paliva s vyšším stupněm obohacení, které vylučuje více tepla v porovnání s měrným výkonem. Reaktor je určen pro ozařování vzorků a má zvláštní pracovní buňky a kanály pro různé druhy vědeckých experimentů. Jeho hlavním úkolem je ozařovat konstrukční materiály a nové druhy paliva a zkoumat, jak na to reagují.
Kde bude reaktor umístěn a jaký je rozpočet projektu?
Projektování a výroba výzkumného reaktoru MBIR o tepelném výkonu 150 MW probíhá již nyní, spuštění je naplánováno na rok 2019 ve městě Dimitrovgrad (Uljanovská oblast). Velmi se tak rozšíří možnosti sítě výzkumných reaktorů, jelikož ve světě v tuto chvíli není žádný jiný reaktor s takovým výkonem. Náš reaktor je z tohoto hlediska zcela unikátní. Lze na něm provádět vědecké experimenty různých druhů, například výzkum v oblasti uzavřeného palivového cyklu a likvidace aktinoidů z jaderných odpadů, výzkumy perspektivních palivových a konstrukčních materiálů, nových a modifikovaných chladiv, chování paliva v nestacionárních a havarijních režimech provozu apod. Kromě toho bude reaktor pracovat pro aplikace, jako je výroba izotopů pro nejrůznější účely, modifikace materiálů, využití neutronových svazků pro lékařské účely, výroba tepelné a elektrické energie aj. Cena projektu je odhadována přibližně na 16,4 miliard rublů (asi 10,2 miliard korun). Reaktor MBIR bude základem pro mezinárodní výzkumné středisko, které s námi budou zakládat Spojené státy a Francie.
Zmínil jste společnost EGP Invest, která navrhla strojovnu pro MBIR. Jaký je váš dojem z práce této firmy?
Konsorcium, ve kterém je zastoupena společnost EGP INVEST (EGPI) z Uherského Brodu, předala letos v září ruské společnosti VNIPIET (součást Rosatomu) technický projekt strojovny MBIR. Členy konsorcia jsou dále ruská firma TASMO a česká firma ARPO. Bylo založeno speciálně pro tento projekt. My již máme k dispozici 3D návrh strojovny. Celková cena kontraktu na vypracování projektové dokumentace strojního sálu reaktoru MBIR činí 2,5 milionu euro. Kvalita práce našich partnerů z EGP a jejich spolehlivost je skutečně vysoká a my si toho vážíme. Počítáme s tím, že by EGP mohla zvítězit i v dalších tendrech na projektování jednotlivých systémů a budov mezinárodního výzkumného centra reaktoru MBIR.
V rámci MBIR vzniká mezinárodní výzkumné centrum. Čím se bude zabývat?
Memorandum o porozumění bylo podepsáno letos v červenci v Petrohradě představiteli Ruska, USA a Francie, kteří se zúčastnili setkání na mezinárodním jaderném fóru Atomexpo 2013. Kromě představitelů Rosatomu to byli zástupci amerického ministerstva energetiky a francouzského Výboru pro jadernou energii. Centrum bude řídit výzkumné práce v rámci projektu MBIR. Koordinační výbor tohoto centra bude schvalovat vědecké programy v zavedených cyklech. Kromě toho se tu budou samostatně provádět i experimenty, na nichž pracují jen ruští vědci a jejichž výsledky nebudou sdílet s dalšími uživateli reaktoru. To, co tyto tři země mají společné, je zájem o témata související s novými technologiemi jaderně palivového cyklu. Výhodné je, že v rámci výzkumných úkolů můžeme zkoumat to, co si nemůžeme dovolit experimentálně zkoušet na komerčních zařízeních.
Jak daleko je nyní příprava reaktoru MBIR?
Skončili jsme fázi projektování, máme hotovu dokumentaci. Už jsme podali žádost ruským úřadům technického dozoru o posudek na místo, vybrané pro tento reaktor. V případě, že vše půjde hladce a získáme všechny licence, které potřebujeme, začne samotná výstavba příští rok v září. V Rusku je dnes v provozu více než šedesát výzkumných reaktorů a celkově jich v historii bylo asi sedmdesát. MBIR byl navržen jako náhrada za stávající dosluhující výzkumný rychlý sodíkový reaktor BOR-60, umístěný ve stejné lokalitě. MBIR je založen na technologii, kterou dobře známe a která je odzkoušená.
Jednou z důležitých položek výzkumu jsou nová paliva. Čekáte nějaké revoluční změny?
Bude to spíše evoluce, nicméně nové palivo se bude zásadně lišit od předchozích. Bude vibračně zpevněné a štěpným materiálem bude směs oxidu uranu a plutonia. Výroba bude probíhat ve stejném areálu ve městě Dimitrovgrad, v jakém bude stát MBIR. Je velmi výhodné, že tu máme vše na jednom místě – jak reaktor, tak řetěz horkých komor pro zkoumání ozářeného paliva, ale také radiochemický kombinát pro přepracování.
***
VÝZKUMNÉ REAKTORY VE SVĚTĚ
Nejvíce výzkumných reaktorů na světě v současné době má Rusko (62), následují Spojené státy (54), Japonsko (18), Francie (15), Německo (14) a Čína (13). V České republice fungují dva výzkumné reaktory, které provozuje ÚJV Řež, a.s., a jeden školní reaktor VR-1 na FJFI ČVUT v Praze.
Zdroj: Pro-energy
