Projekt, za nímž stojí 43 organizací, má za cíl připravit Evropu na to, aby byla schopna efektivně reagovat a komunikovat v případě jaderné nehody a dokázala se poučit z lekce, kterou nám uštědřila krize ve Fukušimě.
Projekt, který nese jméno PREPARE, spojuje dohromady národní centra jaderné bezpečnosti, univerzity a bezpečnostní úřady z 20 evropských zemí, včetně Německa, Itálie, Belgie, Norska a Ukrajiny. Projekt má k dispozici 4 miliony Eur v rámci fondů z Rámcového programu EU pro výzkum (FP7).
Práce na projektu, která by měla být završena začátkem roku 2016, se zaměří na to, co dělat v případě dlouhotrvajícího úniku radiace, k němuž došlo například během nehody ve Fukušimě. Výzkumníci vyvinou systém, který umožní rychle a spolehlivě sbírat a vyměňovat informace během prudce se vyvíjejících krizových situací. Vytvoří postupy a taktiky, jak zacházet s potenciálně kontaminovaným zbožím. Zaměstnanci jaderných krizových center, bezpečnostní úřady a ministerstva zemědělství projdou výcvikem, aby dokázali používat nástroje a metody vyvinuté v rámciprojektu PREPARE.
„Před Fukušimou byly krizové plány tvořeny pro zvládání únikůtrvajících v řádu několika dnů. V případě Fukušimy jsme se však setkalis úniky i v řádu měsíců a také s menšími úniky,“ uvedl pro World Nuclear NewsJohan Camps, ředitel krizového centra Crisis Management and Decision při belgickém Centru jaderného výzkumu.
Jeden z nástrojů PREPARE bude využíván pro hodnocení nehody v její celistvosti, podle koordinátora projektu Wolfganga Raskoba z technické univerzity v Karlsruhe. „Plánujeme vybudovat databázi událostí z minulosti a výpočtových scénářů a poté porovnávat vstupní informace s informacemi uloženými v databázi.“
Evropa zatím není jednotná, co se týče opatření ohledně jídla a dalšího spotřebního zboží pocházejícího z oblastí postižených jadernou havárií. Pan Raskob vzal Fukušimu jako příklad a poznamenal, že každá evropská země má odlišná pravidla a omezení. Jedním z cílů projektu je doporučit způsob, který stanoví nejvyšší přípustnou míru kontaminace. Ty se pak budou využívat v celé Evropě při zacházení se zbožím z postižených oblastí.
Očekává se také zlepšení kontroly pozemních a vodních systémů po jaderné nehodě. Zdokonalí se i plány pro informování veřejnosti v průběhu stavu krize.
Úhel médií
„Bereme Fukušimu jako případovou studii a sledujeme, jak probíhala komunikace mezi odborníky, ale také jak odborníci komunikovali s veřejností a jaké zprávy uváděla média,“ řekla WNN Tanja Perko, výzkumnice v belgickém Centru jaderného vývoje.
Perko si všimla velkých rozdílů v tom, jak vypadalo zpravodajství o Fukušimě v různých evropských zemích. Některá média se zaměřila na bezpečnost svých vlastních jaderných elektráren, jiná se zabývala otázkou přísunu kontaminovaného zboží a jiná podávala zprávy zejména o vývoji situace v Japonsku. „Slovo ‚referendum‘ jsme našli ve více než 60 % článků z italských médií, které jsme analyzovali,“ vysvětluje Perko a poukazuje na možnou silnou vazbu mezi působením médií a politickými událostmi.
Zdroj: World Nuclear News
