Tento rok byl pro CERN mimořádně plodný, jak napsal generální ředitel této světoznámé instituce ve vánočním přání všem zaměstnancům:
„Tento rok ukázal, jak naše píle při náročné práci ve jménu CERN a částicové fyziky spolu s hluboko zakořeněným pocitem významu naší organizace položila základy úspěchu.“
Velký urychlovač LHC dokončil svou první úspěšnou tříletou kampaň v únoru letošního roku. V současnosti se provádí údržba urychlovače a zesílení supravodivých spojek v celém urychlovacím řetězci, díky tomu se může LHC vrátit k práci při ještě vyšších energiích v roce 2015. Tým experimentátorů nyní pokračuje v analýze dat a právě tato zdánlivě nudná činnost přinesla řadu zajímavých objevů.
Největší experimenty na LHC – ATLAS a CMS v březnu potvrdily, že boson nově objevený v roce 2012 skutečně má vlastnosti, které se očekávaly od Higgsova bosonu a pokračovaly v dalším výzkumu této částice. Experiment ALICE nasbíral další data ze srážek iontů olova a protonů a vědci dále pokračovali v programu úprav a vylepšení experimentu. Poslední z velkých detektorů LHCb, pozoroval novou asymetrii mezi hmotou a antihmotou při rozpadu mezonu B0s a také identifikoval jeden z nejvzácnějších fyzikálních procesů. Výpočetní centrum laboratoře dosáhlo milníku – bylo v něm uloženo 100 petabytů dat, následně bylo rozšířeno o další výpočetní kapacitu v Ženevě a také v Budapešti, aby si poradilo s ohromným množstvím dat, které bude vznikat při nové kampani.
Byl to perný rok i pro další experimenty mimo LHC, například ISOLDE ukázala, že atomové jádro může mít i tvar hrušky a vědci na tomto experimentu také změřili ionizační potenciál nejvzácnějšího prvku, který se přirozeně vyskytuje na Zemi – astatu. Experimenty s antiprotony dosáhly díky nové pasti na antihmotu vynikající přesnosti a tak mohlo začít zkoumání vlivu gravitace na tyto částice. Spolupráce v rámci projektu CLOUD vrhla nové světlo na mechanismus formování mraků v atmosféře – prsty v tom má kosmické záření.
V rámci popularizace vědy byl CERN také mimořádně aktivní – zářijové Dny otevřených dveří navštívilo 70 000 lidí. CERN také oslavil 20 let od vzniku World Wide Web, aplikace internetového protokolu, která umožnila velkolepý rozvoj tohoto média. CERN oživil první internetovou stránku i první prohlížeč.
Pokud jde o rozšiřování mezinárodního působení, CERN také nezahálel. 21. členem organizace (prvním od roku 1999) se stal Izrael a Ukrajina se mohla připojit jako Přidružený člen. Program úpravy LHC pro vyšší energie a frekvence srážek se stal prioritou pro Evropskou strategii částicové fyziky.
Rok 2013 znamenal pro největší částicovou laboratoř i spoustu ocenění. Jako první samozřejmě musíme uvést Nobelovu cenu, kterou získali Peter Higgs a François Englert za teoretický popis mechanismu, díky kterému získávají subatomární částice hmotnost. Tento mechanismus byl nedávno ověřen, právě díky objevu Higgsova bosonu. Dále CERN získal zlatou medaili Nielse Bohra od UNESCO a několik dalších cen například Edinburgh medal a Prince of Asturias award.
Zdroj: CERN
