Přinášíme našim čtenářům další blog o jádru, který se tentokrát zaměřuje na rekultivaci velkého amerického střediska na výrobu plutonia pro vojenské účely. Hlavní téma tedy budou radioaktivní odpady. Jak je v Savannah River Site zpracovávají a kam je odváží se dozvíte v tomto článku, který najdete v úplném znění zde: http://vetrovec.blog.idnes.cz/c/368980/Osud-Savannah-River-Site-centra-vyroby-plutonia-pro-armadu-USA.html
Jaderné středisko Savannah River Site nebylo v USA ani největší ani nejstarší (obě prvneství patří centru Hanford Site), ovšem v dnešní době je nejvýznamnějším centrem pro zpracování radioaktivního odpadu. V jeho areálu najdeme jediný americký radiochemický separační závod, závod na separaci tritia a právě zde probíhá stavba prvního amerického závodu na výrobu palivo MOX. Z výpisu těchto zařízení si ale nemyslete, že toto středisko zažívá nějakou obrodu, to ne. V areálu totiž probíhají intenzivní čistící práce, což obnáší zpracování skladovaného radioaktivního odpadu, aby mohl být trvalo uložen, likvidaci nepotřebných budov a zalévání starých reaktorových budov betonem. Za několik desítek let by tu mělo zůstat už jen několik hlídaných budov, které by ukrývaly radioaktivní materiály oddělené od životního prostředí.
Něco málo z historie
Savannah River Site vzniklo v padesátých letech minulého století jako ústav pro výrobu plutonia-239 a tritia pro americké jaderné zbraně. Velice rychle zde bylo postaveno pět reaktorů a pro ně potřebná infrastruktura – chemické separační závody, závody na extrakci těžké vody, výrobu jaderného paliva, terčů a závody pro nakládání s radioaktivními odpady. První reaktor byl uveden do provozu v roce 1953 a poslední v roce 1955. Nejstarší ukončil provoz v roce 1964, další tři v osmdesátých letech a poslední přestal pracovat až v roce 1992. Všechny reaktory měly stejnou konstrukci a jejich původní tepelný výkon byl pod 500 MWt, který byl ale do roku 1965 výrazně zvýšen až na 2500 MWt pro každý reaktor.
Ozářené materiály (jaderné palivo a ozařovací terče) byly z reaktorů přesouvány do chemických separačních závodů, kde z nich pracovníci získávali užitečné produkty a zbytek odesílali do jiných ústavů amerického ministerstva energetiky (Department of Energy – DoE). Během let 1953 až 1988 zde bylo vyrobeno cca 36 tun plutonia. Celkově se Savannah River Site rozprostírá na ploše přes 800 kilometrů čtverečních, což je přibližně rozloha Prahy a Brna dohromady.
Postupem času se účel tohoto střediska změnil a začalo se stále více soustředit na ekologický dozor, nakládání s radioaktivními odpady a ekologickou likvidaci odpadů. Dnes je to hlavní středisko amerického ministerstva energetiky v ekologickém dozoru a zpracování radioaktivních odpadů, a to především pozůstatkům z období Studené války.
