Téměř 6000 techniků, inženýrů, řidičů nákladních aut a stavbařů pracuje v komplexu jaderné elektrárny Fukušima na likvidaci následků nukleární katastrofy, kterou před dvěma a půl roku způsobilo zemětřesení a cunami. Odstraňování dopadů neštěstí provázejí takřka denně zprávy o úniku radiace a nových nehodách. A s každou nehodou klesá morálka dělníků, které sužují zdravotní problémy i obavy o budoucnost.
Už teď, na počátku prací směřujících k úplnému vyřazení elektrárny z provozu, jež podle očekávání potrvají 40 let, elektrárna čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků, kteří by tuto nebezpečnou práci zvládli. Právě chybějící pracovní síly by podle odborníků mohly zabránit firmě Tepco, která je provozovatelem elektrárny, vypořádat se s úniky radioaktivní vody do roku 2020, kdy nedaleké Tokio bude hostit letní olympijské hry.
Rizika, jimž je vystaveno skoro 900 zaměstnanců firmy Tepco a zhruba 5000 dělníků najatých sítí dodavatelů a subdodavatelů, ukázal tento měsíc incident, při němž bylo šest mužů polito kontaminovanou vodou. Měli na sobě ochranný oděv a podle společnosti Tepco neutrpěli žádná zranění.
Když šéf japonského jaderného regulačního úřadu, Šuniči Tanaka, mluvil o nehodě s novináři, poukázal mimo jiné na duševní stav dělníků. „Chyby jsou často spojeny s morálkou. Lidé nedělají hloupé, neopatrné chyby, když mají motivaci a pracují v pozitivním prostředí. Podle mého názoru je nedostatek těchto faktorů úzce spojen se současnými problémy.“
Podle zdravotnických odborníků, kteří komplex pravidelně navštěvují, a dalších zdrojů obeznámených s prostředím elektrárny, příval špatných zpráv ničí morálku dělníků v elektrárně. Ta je vystavena tlaku japonské veřejnosti i mezinárodního společenství, které po Japonsku žádá důkazy viditelného pokroku při likvidaci největší světové jaderné katastrofy od havárie v Černobylu.
Džun Šigemura, který vede tým psychologů pomáhajících dělníkům ve Fukušimě, si dělá největší starost o zhruba 70 procent zaměstnanců firmy Tepco, kteří museli po katastrofě opustit své domovy v blízkosti komplexu. Ještě se nevypořádali s touto ztrátou a mnozí žijí daleko od svých rodin v provizorních ubytovnách poblíž elektrárny.
„Utrpěli trauma z cunami a explozí reaktorů, po nichž nevěděli, jak moc byli ozářeni. To byl okamžitý efekt. Teď ale trpí chronickými následky, jako jsou deprese a problémy spojené s alkoholem,“ říká Šigemura.
Náladu dělníků zhoršuje nejistota budoucnosti jejich zaměstnavatele, kritizované firmy Tepco, jejíž schopnost řešit krizi ve Fukušimě je stále více zpochybňována. „Postrádají motivaci a mají obavy pokračovat v práci pro firmu, která nemusí za deset let existovat,“ říká Šigemura.
Řada zkušených dělníků je rovněž nucena opustit Fukušimu, protože již dosáhli limitu, do něhož může být člověk vystaven radioaktivnímu záření. Od března 2011 do letošního července už 138 zaměstnanců dosáhlo hranice 100 milisievertů a dalších 331 jich bylo vystaveno 75 až 100 milisievertům, což znamená, že jejich dny v elektrárně jsou sečteny. Jsou i tací, kteří odešli kvůli vyčerpání a stresu, a ti, kdo se rozhodli najít si práci blíž evakuovaným rodinám.
Hladinu 100 milisievertů lékaři označují za mez, kdy začíná stoupat nebezpečí rakoviny v důsledku ozáření. „Těmto dělníkům hrozí během jejich života o něco vyšší riziko rakoviny než ostatním občanům,“ říká profesor molekulární patologie na Královské univerzitě v Londýně Gerry Thomas, jehož cituje britský list The Guardian. „Větší obavy bych ale měl z kouření a stresu těchto dělníků v důsledku jejich strachu z toho, co jim může radiace způsobit. Je mnohem pravděpodobnější, že právě toto bude mít dopady na jejich zdravotní stav,“ dodal.
„Znepokojují mě především deprese a alkoholismus,“ poznamenal profesor na univerzitě v západojaponské prefektuře Ehime Takeši Tanigawa. „Viděl jsem u nich vysokou míru psychické a fyzické zátěže a příznaky posttraumatického stresu,“ dodal.
Řada příležitostných dělníků, které najali subdodavatelé, žije v levných ubytovacích zařízeních v místech, jako je Jumoto, což je letovisko s horkými prameny jižně od evakuované zóny kolem elektrárny. Místní hoteliéři a hostinští si stěžují na časté rvačky v opilosti.
Jeden dvaačtyřicetiletý dělník, který si nepřál zveřejnit své jméno, například přiznal, že alkohol se stal ve Fukušimě velkým problémem. „Spousta mužů po večerech hodně pije a ráno přichází do práce s roztřesenýma rukama. Vím o několika dělnících, kteří v létě přišli do práce s kocovinou a zkolabovali úpalem,“ vypověděl. „Dělníci mezi sebou moc nekomunikují. Na nováčky se pohlíží spatra a někteří ani neumějí svou práci vykonávat,“ dodal.
Zdroj: ČTK
