Úterý, 29 září
Shadow

Grónsko upouští od zákazu těžby uranu

Průzkumný vrt v lokalitě Kvanefjeld, která představuje potenciální velký zdroj uranu, zinku a především kovů vzácných zemin jako je neodym (používaný při výrobě magnetů). (Zdroj: Sermitsiaq.ag)
Průzkumný vrt v lokalitě Kvanefjeld, která představuje potenciální velký zdroj uranu, zinku a především kovů vzácných zemin jako je neodym (používaný při výrobě magnetů). (Zdroj: Sermitsiaq.ag)

Grónský parlament hlasoval ve prospěch zrušení dlouhotrvajícího zákazu těžby radioaktivních materiálů včetně uranu. Změna by mohla umožnit pokračování projektu Kvanefjeld (severozápadní oblast komplexu Ilimaussaq v Grónsku, jedna z unikátních oblastí planety Země s výskytem mnoha vzácných prvků, převážně uranu a zinku).

V roce 1988 představilo Grónsko, v té době pod vládou Dánska, politiku nulové tolerance ve vztahu k těžbě uranu a dalších radioaktivních prvků. Nicméně nedávno parlament odhlasoval poměrem hlasů 15 pro a 14 proti změnu tohoto zákazu a otevřel tak možnost těžařským společnostem obnovit těžbu uranu a dalších vzácných minerálů.

Oficiální změnou v roce 2009 Grónsko vykročilo vstříc větší autonomii na Dánsku. Tím převzalo plnou odpovědnost nad svými těžebními právy, které byly dříve kontrolovány Dánskem. Nicméně Grónsko zůstává součástí Dánského království a jeho obrana a zahraniční politika je i nadále určována Kodaní.

V září roku 2010 vláda Grónska, vedená levicovou a separatistickou stranou Inuit Ataqatigiit, novelizovala legislativu a povolila společnostem zpracovat studie proveditelnosti potencionálních těžebních projektů, zahrnujících zvýšené koncentrace radioaktivních prvků. Vláda v roce 2012 iniciovala sérii reportáží, řešících důsledky změn politiky nulové tolerance. Tyto reportáže si vytkly za cíl řešit regulační roli Grónska i Dánska při řízení využití uranu, identifikaci všech mezinárodních dohod, které by bylo potřeba dodržovat, a také nalezení potencionálních zdravotních rizik a ohrožení životního prostředí.

Dánská vláda odpověděla na změnu postoje Grónska prohlášením, že zatímco podporovala rozhodnutí Grónska zlepšit jeho těžební průmysl, tak těžba a export uranu by mohla potencionálně mít „dalekosáhlé zahraničně-politické, obranné a bezpečnostní důsledky.“ Zatímco Grónsko volá po zajištění nejvyšších mezinárodních standardů v průběhu budoucí těžby a exportu uranu, Dánsko prohlašuje, že dvě země v současnosti vytvářejí dohodu o rozvoji a pracovním rámci další spolupráce.

Vlastník projektu na těžbu uranu a vzácných minerálů Kvanefjeld v jižním Grónsku, australská společnost Greenland Minerals and Energy (GME), tuto změnu uvítal. Společnost prohlásila, že tak „významné rozhodnutí“ umisťuje Grónsko „na cestu k producentům uranu, a tím zpřístupní zdroje vzácných minerálů pro těžbu.“

Projekt Kvanefjeld je v současnosti předmětem konečné studie proveditelnosti hodnocení těžby uranu, vzácných minerálů a zinku. Přípravnéstudie naznačovaly ve spojení s předpovědí výboru JORC (Joint Ore Reserves Committee) o vydatnosti zdrojů v množství kolem 261 000 tun U3O8, že projekt Kvanefjeld by se mohl zařadit do druhé poloviny producentů co do ceny a být jedním z nejlevnějších producentů vzácných minerálů na světě.

Společnost GME prohlásila, že nyní plánuje zahájit bližší spolupráci s regulačními orgány při utváření projektu Kvanefjeld. To umožní dořešit posudky sociálních dopadů a vlivů v oblasti životního prostředí a předložit žádost o těžební licenci.

Zdroj: World Nuclear News

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..