Nejvyšší osoby Saúdské Arábie zcela vážně zvažují zahájení jaderného programu. Podle zatím uveřejněných plánů by na vnitřním energetickém trhu saúdského království měla fosilní paliiva přinejmenším z poloviny být nahrazena jinými zdroji včetně jaderné energie.
Slunce a jádro
Saúdská Arábie zřídila za tímto účelem zvláštní úřad K.A.CARE – Agentura krále Abdalláha pro jadernou a obnovitelnou energii. V dubnu roku 2013 uspořádala tato organizace rozsáhlou konferenci, věnovanou plánům vlády oslabit závislost země na ropě.
Podle vedení království by energetický mix měl být dobře vyvážen a měl by těžit z různých zdrojů. Saúdové za optimální považují poměr půl na půl – padesát procent energie z ropy, padesát z jaderných a obnovitelných zdrojů.
Plány království jsou dalekosáhlé. Do roku 2032 by v Saúdské Arábii mělo být v provozu 123 gigawattů instalovaného elektrického výkonu, z toho 60 Gwattů je určeno pro fosilní paliva. Obnovitelná energie je na papíře zastoupena 45 Gwatt, z toho 41 Gwatt činí fotovoltaika, což vzhledem k zeměpisným podmínkám není nic překvapivého. Geotermální zdroje jsou zastoupeny 1 gigawattem, elektrárny na biomasu třemi gigawatty.
Je třeba také zmínit, že je plánována rovněž výstavba větrného parku o celkovém výkonu 9 gigawattů, která do výše uvedených čísel není započítána. Větrná energie by totiž měla sloužit pouze pro odsolování mořské vody, ne pro výrobu elektřiny do sítě.
Zbylých 18 Gwatt by saúdskému království měly zajistit jaderné elektrárny. To je dozajista velmi úctyhodný a ambiciózní plán.
Lokalizace výroby
Cenu celého programu zatím nikdo oficiálně neuveřejnil. Nicméně jen jaderná část může království přijít na více než 100 miliard dolarů, což už není zanedbatelná částka ani pro jednu z nejbohatších zemí Blízkého východu. Vláda proto hledá cesty, jak ušetřit, a jednou z nich jsou požadavky na lokalizaci výroby, především při výstavbě solárních a jaderných elektráren.
Podle dosavadních plánů by míra lokalizace měla činit 60 procent. Pro Saúdskou Arábii to je obrovské číslo: například v temelínském tendru, kde česká strana má s jaderným strojírenstvím dlouholeté zkušenosti, je plánovaná míra lokalizace nejvýš 70-75% a třeba v Maďarsku, kde jaderný průmysl má rovněž dlouhou historii, mluví vláda nanejvýš o 30 až 40 procentech. Naprosto grandiózní je pak předpokládaná lokalizace ve fotovoltaice – 80 procent všech výrobků a služeb od místních firem.
K.A.CARE a její poradci vybrali 12 oblastí lokalizace výroby pro jaderné elektrárny a 15 pro obnovitelné zdroje. Pro jaderný program by místní výrobci měli být zapojeni do těžby uranu, výroby jaderného paliva, stavebních prací, inženýrinkových prací, dodávek potrubí, čerpadel, armatur a nejaderných zařízení. Saúdové také předpokládají projektování, provoz a obsluhu elektrárny silami místních kádrů a firem, a rovněž tak nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým palivem.
Postup při lokalizaci bude víceméně standardní, v první fázi bude vytvořen seznam místních firem, které by mohly vyrábět pro jaderný průmysl, následuje užší výběr preferovaných dodavatelů. Poté budou vybráni zahraniční dodavatele včetně toho hlavního – dodavatele technologie, vytvoření společných podniků s místními a v poslední fázi také předání technologií.
Vláda se přitom hodlá lokalizace aktivně účastnit, nikoliv však stejnou měrou ve všech oblastech: někde bude státní účast převažující, někde napůl se soukromým sektorem a některé oblasti zůstanou soukromníkům zcela. Co se týče jaderného programu, státní účast bude rozhodující v těžbě uranu, provozu elektráren a zacházení s radioaktivními odpady a vyhořelým palivem. Soukromý sektor by měl vyrábět nejaderná zařízení, potrubí, čerpadla a armatury. V ostatních oblastech budou státní a soukromé zastoupení přibližně půl na půl. Pro srovnání, u obnovitelných zdrojů připadnou téměř všechny práce soukromníkům, stát si na sebe vezme jen testování demonstračních projektů.
Je zajímavé, že ačkoliv celkový předpokládaný instalovaný výkon obnovitelných zdrojů je 45+9 gigawattů a jaderných elektráren 18 gigawattů, měly by vytvořit zhruba stejný počet pracovních míst – 70 tisíc u jádra, 85 tisíc u obnovitelných zdrojů.
Čas tlačí
Saúdská Arábie už má dokonce harmonogram výstavby první jaderné elektrárny v zemi, zatím však dokonce sami Saúdové říkají, že jde o teoretická čísla. Nicméně stojí za to zmínit alespoň hlavní mety, kterých království chce dosáhnout. Do konce letošního roku by měla být dokončena druhá fáze výběru dodavatelů – zúžení seznamu na preferované firmy. První smlouva bude podepsána v roce 2014, první betonování je naplánováno na rok 2016 a zapojení prvního bloku do sítě na rok 2022.
Pro řízení jaderného programu bude také zřízena nová organizace, její předběžný název je Nuclear Holding Company.
A teď otázka číslo jedna – kdo bude hlavním dodavatelem technologií pro Saúdskou Arábii? Zatím si království své preference nechává pro sebe. Je ovšem zajímavé, že na dubnové konferenci K.A.CARE byli přítomni zástupci americké General Electric.
Američané už delší dobu mají rozsáhlé zájmy na energetickém trhu Saúdské Arábie. O tom, nakolik hluboko na něj pronikli, svědčí například skutečnost, že General Electric zřizuje v království vlastní technickou akademii, která bude ročně připravovat až 1000 (!) odborníků.
Nakolik jsou tyto velmi ambiciózní plány uskutečnitelné? Zatímco s penězi Saúdové problémy nemají, jejich připravenost budí pochybnosti. Celá řada problémů byla jmenována už na dubnové konferenci. Například zatím stále nebyl zahájen nákup zařízení a vybavení, nebyl sestaven kompletní seznam potenciálních dodavatelů reaktorové technologie (nebo přinejmenším uveřejněn). Ti budou potřebovat čas na jednání s místními firmami a vyhodnocení kvality jejich produkce. Saúdské podniky zase nejspíš budou potřebovat investice do své výrobní základny, aby byly schopny vyrábět pro jaderný průmysl. To znamená ztrátu času a peněz a celý proces by proto měl začít co nejrychleji.
