Nový úsek, tvořený sedmi komorami pro ukládání radioaktivního odpadu, jediného fungujícího geologického úložiště na světě je připraven pro příjetí transuranového odpadu, který pochází z amerického obranného programu.
Sedmý úsek projektu Waste Isolation Pilot Plant (WIPP) amerického Ministerstva energetiky byl schválen Ministerstvem životního prostředí Nového Mexika. Může tak být využit pro skladování odpadních materiálů z obranného sektoru, které jsou kontaminovány člověkem vyrobenými radioizotopy těžšími než uran.
Joe Franco, manažer detašovaného úřadu Ministerstva energetiky, ocenil „včasné“ schválení nové skupiny komor, která začne být užívána ihned, jakmile se zaplní Úsek 6, který slouží jako současné skladiště odpadů. „Nový úsek bychom mohli začít užívat v srpnu,“ uvedl Franco.
Úsek WIPP sestává ze sedmi komor pro ukládání odpadu, každá je přibližně 4 metry vysoká, 10 metrů široká a více než 90 metrů dlouhá. Komory jsou vytesány do podzemního solného masivu, zhruba 655 metrů pod zemí. Vytesat a vybavit nový úsek trvá asi dva až dva a půl roku, včetně zavedení elektřiny, montáže monitorovacích zařízení a klimatizace. Poté musí být úsek přezkoušen kvalifikovaným inženýrem před tím, než proběhne přezkoumání, inspekce a schválení Ministerstvem životního prostředí Nového Mexika.
Projekt WIPP, který funguje už od roku 1999, přijímá zejména odpady, s nimiž je možno manipulovat přímo, a malé procento odpadů, které vyžadují manipulaci pomocí dálkově řízených manipulačních zařízení (O zařazení do příslušné kategorie rozhoduje změřená aktivita na povrchu kontejneru. – pozn. Atominfo.cz). Odpady jsou do tohoto zařízení dopravovány z různých míst v USA, včetně státních jaderných laboratoří této země. K 28. červnu bylo do komor v solném masivu přijato 87 514 metrů krychlových odpadů umožňujících přímou manipulaci a 343 metrů krychlových odpadů druhého typu. Samotný odpad se obvykle sestává z materiálů jako jsou oblečení, nářadí, hadry, usazeniny, suť a jiné předměty kontaminované radioaktivními prvky, zejména plutoniem, které se nashromáždily během amerického programu jaderné obrany.
Odpady obsažené v ocelových kontejnerech jsou umístěny do solného masivu a obklopeny zásypovým materiálem. Přirozené vlastnosti solného masivu se postarají o dlouhodobou izolaci odpadu: Geologické solné prostředí má velice nízkou hodnotu proudění podzemních vod, díky čemuž je vhodné pro skladování radionuklidů s dlouhým poločasem rozpadu. Sůl sama o sobě je plastická, což znamená, že výkopy se postupně samy utěsňují: Úseky projektu WIPP se postupně začínají uzavírat rychlostí 7,5 – 15 cm za rok. Díky této vlastnosti se úsek postupně trvale zapouzdřuje do solného masivu a tím pádem se izoluje od biosféry.
WIPP slouží pouze ke skladování radioaktivních odpadů z obranného sektoru. USA se znovu začaly angažovat v procesu vývoje strategie nakládání s nevojenskými vysoce aktivními odpady, včetně vyhořelého paliva z jaderných reaktorů, poté, co byly plány na trvalé hlubinné úložiště v lokalitě Yucca Mountain v Nevadě definitivně opuštěny americkou státní správou.
Zdroj: World Nuclear News
