Sobota, 26 září
Shadow

Valerij Limarenko, ředitel NIAEP: Díky Multi-D můžeme mnohem lépe řídit cenu výstavby

Valerij Limarenko. Zdroj: niaep.ru
Valerij Limarenko. Zdroj: niaep.ru

Přinášíme čtenářům další rozhovor z petrohradské konference, tentokrát s Valerijem Limarenkem, ředitelem společnosti NIAEP v Nižním Novgorodu, jenž je jednou z hlavních tepen vývoje a inovací v ruském jaderném průmyslu. Teď přichází s novým informačním modelem pro výstavbu JE pod názvem Mutli-D, více o něm si můžete přečíst zde.

Povězte nám něco o systému Multi-D.

Máme plně funkční trojrozměrný model pro výstavbu elektrárny, kde jsou k dispozici potřebná schémata. Je v ní obsažen také časový vývoj — vidíme, v jaké posloupnosti probíhá montáž zařízení a betonových konstrukcí. Například nejprve vyrobíme nějakou malou komponentu a postupně ji zvětšujeme, jejich hmotnost činí až 1200 tun. Veškeré takové procesy jsou v jednom počítači, v jednom informačním prostoru, do kterého mají přístup všichni, kdo se podílí na výstavbě: projektanti, lidé, odpovědní za nákupy, dodávky, sklady, účetnictví, řízení cen. Jakmile nějakou informaci nebo hodnotu nějakého parametru potřebují, získají ji ze základního modelu. Například pokud chceme postavit cosi v nějaké místnosti, máme na to návod a přesnou časovou lhůtu, můžeme potřebovat informace o tom, jaké je tam potrubí, kolik váží, jaký má objem – to je důležité třeba pro vzduchotechniku. Také můžeme řídit změny cen a rozpočtů: lidé, kteří odpovídají za ekonomiku, vidí, jakým způsobem se základní plán, obsažený v původním modelu, vyvíjí v čase. Od toho se mohou odpíchnout a pozměnit nějakou součást projektu tak, aby byl dokončen rychleji nebo kvalitněji.

Další výhodou je práce s lidskými zdroji. Vidíme, jací zaměstnanci jsou kde potřeba, co mají udělat a kolik je na tom práce. Je přitom nutné, což náš model umožňuje, to nejen vědět, ale také umět všechny parametry optimalizovat, aby byly v souladu: například pokud je někde potřeba nějaký pracovník, nesmí se stát, že bude chybět jinde, práce tedy musí být naplánována tak, aby mohl nejprve dokončit jednu práci a až pak přejít k té druhé.

Model také slouží jako další způsob dokumentace, který může sloužit jako doplňující zdroj informací k běžnému provozu. Nenahrazuje samozřejmě automatické řídicí systémy, které skutečně řídí provoz elektrárny, je to prostě další zdroj informací. Můžete pomocí něj vidět, že je třeba vyměnit nějakou součástku, sledovat průběh oprav nebo třeba mít větší kontrolu nad takovými operacemi, které jsou časově silně omezené, například kvůli radiaci. Máme také odpovídající technologii pro výcvik personálu, takzvaná Studio pro trojrozměrné modelování. V něm je elektrárna nasimulována ve skutečné velikosti a téměř v reálném čase, člověk si může vyzkoušet něco změnit, zvednout nějakou součástku, provést nějakou operaci a změřit si čas, aby v reálu ji dokázal zvládnout co nejrychleji a co nejlépe. To je asi tak vše, co bych k tomu řekl.

Otázka ohledně ceny. Mluvil jste o řízení cen, v Rosatomu se o tom také zmínila řada lidí. Jak to vlastně je s cenou výstavby jaderných elektráren, jaké jsou náklady na stavbu? Je možné učinit stavbu JE sériovou i z cenového hlediska?

Víte, to je poměrně citlivé téma. Na cenu jaderných projektů se ptají lidé často, především právě na cenu výstavby. U letadel, aut a podobně by Vám však na takovou otázku nikdo neodpověděl, protože jde o obchodní tajemství a všichni to respektují. Řeknu Vám to takto: cenu známe přesně v předběžné fázi projektu, kdy už jsou zcela hotovy veškeré návrhy, protože v tu chvíli vycházíme z již existujících zkušeností. Ve chvíli, kdy máme základní 3D model, můžeme si rozpočítat všechny náklady: montáž, vybavení a zařízení, projektování, spouštění. Montážní práce můžeme dále rozdělit na čistě stavební práce, instalaci elektrotechniky, řídicích systémů, montáž tepelných systémů a tak dále. Fakticky jde o jakousi matici parametrů, vyvíjejících se v čase. Každý den přesně víme, kolik peněz jsme utratili, kolik jsme měli utratit a můžeme hned začít pracovat na tom, jak kompenzovat překročení rozpočtu, pokud nějaká jsou. Víme, kolik peněz máme ještě k dispozici a víme, zda máme dost peněz.

Nedávno jsme zrovna na toto téma připravili pro naše vedení z Rosatomu zprávu, proběhla u nás kontrola. Výsledek byl kladný, systém funguje. Nyní připravujeme prezentaci a navrhli jsme program, který počítá cenu elektrárny ze 3D modelu.

Je tato technologie použitelná na stavbě Běloruské JE? Jak vlastně tento projekt probíhá, byl v něčem zvláštní, například z ekologického hlediska? 

Zcela určitě použitelná je, o tom není pochyb. Běloruský projekt už prošel odbornými posudky a byl schválen ze strany ruských úřadů, nyní probíhá obdobný proces v Bělorusku a už v podstatě ze dne na den očekáváme získání licence k zahájení stavebních prací. Základem je technologie AES-2006, kterou vypracovalo naše petrohradské oddělení. Moskevský projekt AES-2006 má stejný název, jsou ale velmi odlišné a spojuje je jen to, že jde o stejný fyzikální princip. Co se týče průběhu práce na Běloruské JE, je to velmi moderní a bezpečný projekt, práce na něm jdou velmi dobře a dokonce předbíháme původní harmonogram. S běloruskými staviteli a inženýry jsme velmi spokojeni, jsou kvalifikovaní. Mnozí běloruští odborníci pracovali na ruských jaderných objektech. S naprostou jistotou mohu říct, že tato elektrárna bude hotova včas a bude jednou z nejmodernějších.

Na kterých projektech už byl systém Multi-D vyzkoušen?

První testy proběhly na Rostovské JE a od letošního roku ji budeme zavádět na všech probíhajících stavbách.

V čem jste podle Vás lepší, než Vaši konkurenti?

Zaprvé v bezpečnosti, používáme jedinečnou kombinaci pasivních a aktivních systémů. Zadruhé, v systémech řízení, myslím si, že v tom jsme skutečně světovou špičkou. Také si myslím, že celkově dokážeme nabídnout nejlepší řešení ze všech hledisek včetně ekonomických — kvality, ceny a času na výstavbu.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..