Úterý, 22 září
Shadow

Jaderný pohon vesmírných lodí udělá Mars dosažitelným

Na fotky lidí na Marsu, podobné tomuto uměleckému pojetí výletního modulu na Mars z roku 1963, si budeme ještě muset počkat. Zatím vědci pracují na tom, aby zkrátili délku cesty na Mars pod únosnou mez. (Zdroj: Wikipedia.org)
Na fotky lidí na Marsu, podobné tomuto uměleckému pojetí výletního modulu na Mars z roku 1963, si budeme ještě muset počkat. Zatím vědci pracují na tom, aby zkrátili délku cesty na Mars pod únosnou mez. (Zdroj: Wikipedia.org)

Vesmírné výpravy na Mars a za něj budou realizovatelné pouze, pokud použijeme rakety poháněné pomocí jaderných technologií, předpokládá NASA. Takové kosmické lodě budou mnohem rychlejší než ty konvenční, čímž zkrátí délku mise a díky tomu sníží i vystavení kosmonautů radiaci.

Pro kosmonauty pracující v současné době na nízké oběžné dráze Země považuje NASA za přijatelné zvýšení nebezpečí vzniku zhoubné formy rakoviny o 3%, což představuje celkovou dávku 800 až 1200 mSv.

Data, která získal radiační detektor na palubě sondy Curiosity během její 36 týdenní cesty k Marsu, ukazují, že sonda byla vystavena dávce 1,8 mSv za den. Vědci z toho usuzují, že kosmonauti letící k Marsu a zpět v konvenčním vesmírném plavidle by dostali dávku 660 mSv, což se příliš blíží limitům stanoveným NASA a činí to takovou misi neproveditelnou.

Vedoucí vědecký pracovník institutu Southwest Research Institute, Cary Zeitlin, uvedl: „Z hlediska celkové dávky, kterou kosmonauti při své cestě dostanou, je to jako by podstoupili vyšetření pomocí CT vždy každých pět nebo šest dní.“ Dále dodal: „Porozumění radiačnímu pozadí, které panuje uvnitř vesmírných lodí nesoucích lidskou posádku k Marsu nebo někam jinam do hlubokého vesmíru, je zásadní pro plánování všech budoucích misí s lidskou posádkou.“

Jedním ze způsobů jak snížit vystavení kosmonautů radiaci a dalším jevům spojeným s cestováním vesmírem je použít rychlejší plavidla a tak výrazně zkrátit dobu trvání jejich misí. Cestou k tomu může být raketa poháněná jaderným pohonem.

Jeden přístup použitý ve vývoji jaderného pohonu je to, že by teplem vzniklým v jaderném reaktoru byl ohříván vodík na velmi vysoké teploty a svým rozpínáním skrz trysku by poskytoval tah. Podle NASA by vesmírná loď poháněná tímto pohonem měla k dispozici mnohem větší tah než v případě současných konvenčních chemických raketových motorů. Navíc tento pohon je alespoň dvakrát účinnější.

NASA říká, že jaderný raketový pohon bude muset být vyvinutý tak, aby byl bezpečný po celou dobu mise. Byl by aktivován až poté, co by vesmírná loď dosáhla bezpečné oběžné dráhy a byla připravena nastoupit svou cestu do hlubokého vesmíru. Před spuštěním by byl vypnutý, neprodukoval by žádné štěpné produkty během jaderných reakcí a radiace celkově by dosahovala jen nepatrné úrovně.

Již dříve NASA oznámila své úspěchy při testování systémů na přeměnu energie a na ohřev vodíku, které mají být použity v jaderném pohonném systému. NASA věří, že tyto systémy umístí na Měsíc do roku 2020.

Rusko také pracuje na vývoji jaderného raketového pohonu, ale zvolilo jiný přístup – jaderný reaktor produkující elektřinu pro plasmovou trysku. Tento systém by měl být dokonce dvacetkrát účinnější než konvenční chemické rakety a zkrátil by cestu k Marsu pouze na měsíc.

Rusové na svém projektu začali pracovat v roce 2010 s počátečním kapitálem 17 miliard rublů (532 milionů dolarů) a plánují odstartovat v roce 2018. Většina prací byla přidělena Rosatomu a týká se vývoje reaktoru, který by měl být podle plánu připraven k testům v roce 2017.

Zdroj: World Nuclear News

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..