Před 20 lety, 30. dubna 1993, vydalo Centrum pro jaderný výzkum(CERN)ve francouzské Ženevě prohlášení, díky kterému se World Wide Web stal přístupným téměř komukoliv. Díky zveřejnění softwaru, který umožnil provozovat server, a zpřístupnění základního prohlížeče a programovací knihovny, mohl začít rozkvět webu, který se dodnes nezastavil. Technologie, vytvořená v roce 1989 Timem Benersem-Lee, byla původně vyvíjena za účelem sdílení informací mezi vědci a univerzitami po celém světě.
„Není žádné oblasti lidského snažení, kterou by nezměnil vynález webu,“ řekl Rolf Heuer,generální ředitel CERNu. „Od výzkumu, přes obchod až po vzdělávání mění web způsob naší komunikace, práce a života. Je to jeden z největších příkladů toho, jak může celé lidstvo těžit z výsledků výzkumu.“
Jako připomínku tohoto důležitého výročí připravili v CERNu projekt, který se pokouší o obnovení první webové stránky a jejího obsahu. (podrobnosti naleznete na http://info.cern.ch )
Novinky z experimentu ALPHA
Tým z experimentu ALPHA, který pracuje v CERNU nedaleko předurychlovacího systému slavného urychlovače LHC, publikoval v impaktu Nature Communications článek, který shrnuje první analýzy toho, jak gravitace ovlivňuje antihmotu.
Elektromagnetická past experimentu ALPHA byla prvním místem, kde se podařilo uvěznit atomy antivodíku – neutrální atomy antihmoty vědci udrželi v silných magnetických polích až po dobu 1000 sekund. Původním cílem experimentu nebylo studování gravitace, ale vědci zjistili, že již nasbíraná data by měla nést stopy gravitačních efektů.
„Zařízení experimentu ALPHA může zachytit atomy antivodíku, které pak záměrně vypouštíme a naše polohové anihilačníí (anihilace = zánik antičástice reakcí s částicí, vznik energie ve formě gamma ftotonů) detektory nám potom řeknou, jestli je vliv gravitace stejný, jako kdybychom vypouštěli obyčejné atomy, “ upřesnil Jeffrey Hangst z Univerzity Aarhaus, mluvčí experimentu ALPHA.
Ze současných argumentů teoretických fyziků vyplývá, že vodík i antivodík by se vůči gravitaci měli chovat stejně – tedy by se měli pohybovat směrem k zemi. S pomocí analýzy starších dat se vědcům podařilo stanovit limitní případ, kdy už se bude mluvit o anomálních gravitačních efektech. Měření začnou příští rok znovu s větším množstvím atomů a přesnějšími detektory. Především je nutné ještě lépe potlačit tepelný pohyb atomů.
„Ve velmi nepravděpodobném případě, kdy se budou antiatomy pohybovat nahoru, budeme muset hodně přehodnotit dosavadní teorie o chování vesmíru,“ dodává Joel Fajans z University of California v Berkley.
Společně s experimentem ALPHA-2 se do zkoumání gravitačních efektů antihmoty brzy pustí také detektory AEgIS a GBAR.
Zdroj: Cern press office
