Německo začne znova hledat místo pro hlubinné úložiště domácího radioaktivního odpadu. Federální a místní vlády a opozice uzavřely dohodu, která umožní nový proces zahájit.
Federální ministerstvo životního prostředí oznámilo, že podle dohody, kterou zástupci všech zainteresovaných politických subjektů podepsaly 9. dubna, bude návrh zákona na vybudování nového úložiště co nejdříve předložen Bundestagu, dolní komoře německého parlamentu. Měl by být projednán před začátkem červencových parlamentních prázdnin. Podle návrhu vláda vytvoří 24-člennou komisi, která do konce roku 2015 sestaví a předloží seznam bezpečnostních a geologicko-zeměpisných požadavků. Průběh práce bude kontrolovat Bundestag, který na svých ramenou ponese zodpovědnost za jeho postup včetně jednotlivých průzkumů. Konkrétní místo by komise měla navrhnout parlamentu v roce 2031 a dokončení stavby je naplánováno na rok 2040.
Politické strany se také dohodly na tom, že do té doby nebude žádný radioaktivní odpad převážen do Gorlebenského solného dolu v Dolním Sasku, který byl dlouho zvažován jako vhodné místo, vyvolávalo to však neustálé kontroverze. Veškeré výzkumné práce na Gorlebenu skončí a nebude tam postavena ani laboratoř, nicméně místo samotné nebude vyloučeno z dalších průzkumů. Německý jaderný odpad uložený v zahraničí země také převeze zpátky, do domácích dočasných úložišť. Němci také nehodlají vyvážet vysoce radioaktivní odpady.
Federální ministr životního prostředí Peter Altmaier okomentoval nové rozhodnutí slovy: „Dnešní dohoda je klíčová a po odchodu od jaderné energie je průlomem pro hledání společensky akceptovatelného způsobu, jak se vypořádat s jaderným odpadem. Díky ní ukončíme desetiletí trvající konflikt o to, kde budou uloženy radioaktivní odpady. (…) To, že jak po stranické, tak po zeměpisné linii se nakonec všichni dohodli, bylo možné díky tomu, že všichni si uvědomovali svou zodpovědnost a projevili vůli ke kompromisům, konsenzu a spolupráci“.
Kdo bude platit?
Altmaier uvedl, že provozovatelé jaderných elektráren budou muset investovat do průzkumů a stavby nového úložiště investovat přibližně 2 miliardy eur.
„Cenu za nakládání s jaderným odpadem zaplatí ti, kdo jej produkovali“, uvedl pro německou televizi N24. „Nakonec to, že najdeme vhodné místo pro úložiště, je i v jejich vlastním zájmu“.
Zástupci průmyslu, jmenovitě skupina Německé jaderné fórum (Deutsches Atomforum, DatF) , jeho nadšení nesdílejí. Podle jejich názoru je dohoda „obecně vzato pozitivním“ krokem. Zdůrazňují však, že investovali už více než 1,6 miliardy eur do pruzkumů Gorlebenského úložiště a neexistuje žádný zákon, který by je nutil vydávat další prostředky do té doby, než padne konečné rozhodnutí o Gorlebenu, což se nestalo.
Zástupci fóra apelují na federální a místní vládu, aby s provozovateli jaderných zařízení navázala „konstruktivní dialog“ pro „nalezení kvalitních a účelných řešení“.
Němci v současnosti ukládají svůj jaderný odpad v dočasných úložištích, vyhořelé palivo se nachází na elektrárnách, přičemž část z něj byla určena k přepracování v zahraničí. Vysoce radioaktivní odpady, zatavené do skla, které pocházejí z doby před sjednocením země, se nacházejí v povrchových úložištích v Gorlebenu a Ahaus. V roce 2007 začaly práce na přeměně bývalého železeného dolu Konrad v Dolním Sasku na úložiště pro středně a nízkoaktivní odpady, které by mělo začít fungovat v roce 2014.
Zdroj: World Nuclear News
