Jednou z věcí, které jednotlivé kanadské provincie nesdílí, je souhlas s jadernou energetikou. Tři z nich – Britská Kolumbie, Nové Skotsko a Newfoundland – schválily zákon, který zakazuje výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách. Podívejme se, jak se k jaderné energetice staví další provincie.
Třebaže provincie Saskatchewan je třetím největším producentem uranu na světě a produkuje přes dvacet procent světových zásob, nemá v plánu ho využívat k výrobě energie. Dosud to ale nezakázal.
V provincii Manitoba probíhá plánování tří vodních elektráren, ale s jádrem se tu do budoucna nepočítá.
Podobně provincie Ostrov prince Edwarda se ve své energetické strategii soustředí na dovážená fosilní paliva a obnovitelné zdroje energie, jako je biomasa, biopaliva a vítr, zatímco o jádře se nezmiňuje.
Jmenovaná komise expertů a provedená veřejná konzultace potvrdily dosavadní přístup provincie Alberta k jádru i k ostatním druhům energetiky. Tato provincie má neregulovanou energetiku, takže jakýkoliv projekt navržený soukromým sektorem je projednáván případ od případu. Vláda nezaujímá vůči jádru žádné stanovisko a nepodporuje ani jiné zdroje energie. Předložené projekty jsou předmětem důkladného schvalovacího řízení, které zahrnuje i veřejnou konzultaci. Až do schválení žádosti nemá vláda sama o sobě žádnou funkci.
Naproti tomu v Ontariu je jaderná energetika dlouholetou součástí energetické strategie, a to od padesátých let minulého století, kdy společnosti Ontario Hydro a Atomic Energy of Canada Ltd. začaly plánovat stavbu jaderné elektrárny Douglas Point. Ta byla první spuštěnou kanadskou jadernou elektrárnou a její provoz probíhal mezi lety 1968 a 1984.
V letech 1971 a 1986 bylo uvedeno do provozu osm bloků jaderné elektrárny Pickering. První část elektrárny s označením Pickering A čítá čtyři bloky o výkonu 515 MW, z nichž dva již byly uzavřeny. Čtyři bloky elektrárny Pickering B každý s výkonem 516 MW jsou stále v provozu.
Další jaderné bloky provincie Ontario se nacházejí v elektrárně Bruce a byly spouštěny mezi lety 1977 a 1986. Čtyři bloky o výkonu 750 MW tvoří elektrárnu Bruce A, na nejstarších dvou z nich proběhla modernizace, která skončila na konci roku 2012. Druhá část elektrárny je různorodější, představuje ji blok s výkonem 790 MW, dva bloky s výkonem 822 MW a poslední blok s výkonem 806 MW a všechny jsou v provozu.
Poslední jaderná elektrárna v Ontariu je v lokalitě Darlington a obsahuje čtyři bloku každý o výkonu 881 MW, které byly spouštěny mezi lety 1982 a 1993. Všechny jsou dodnes v provozu.
Celkově produkce jaderných elektráren v Ontariu představovala v roce 2011 přibližně 57% spotřeby energie v této provincii. Místní vláda se zavázala k tomu, že čistá a spolehlivá jaderná energie bude v této provincii vyrábět zhruba 50% elektrické energie. Aby toho dosáhla, budou muset být modernizovány bloky jaderných elektráren Darlington a Bruce a navíc bude potřeba postavit další dva bloky v lokalitě Darlington. Také investice do renovace a prodloužení životnosti elektrárny Pickering B do roku 2020 budou mít pro obyvatele této provincie velký význam.
V provincii Quebec mezi lety 1971 a 1977 probíhal poněkud problematický provoz bloku Gentilly-1. Blok CANDU o výkonu 635 MW s označením Gentilly-2 byl v provozu od roku 1983, ale 28. prosince minulého roku byl uzavřen. Důvodem byla nejistota návratnosti investic do prodloužení životnosti, které bylo původně plánováno do roku 2035. Podle původního plánu měly začít modernizační práce právě v prosinci 2012. V době výstavby Gentilly-2 byl v této lokalitě plánován ještě třetí blok a několik dalších reaktorů. Od tohoto plánu bylo ale později upuštěno.
Jaderná energie představovala jen asi 3% spotřeby elektrické energie v Quebecu, zatímco vodní elektrárny zaujímaly téměř zbývajících 97%. Po uzavření elektrárny Gentilly-2 byly spuštěny nové větrné elektrárny a elektrárny spalující biomasu.
Poslední zbývající kanadskou provincií je Nový Brunšvik, který měl za dobu celé své historie jedinou jadernou elektrárnu Point Lepreau. Reaktor CANDU 6 s výkonem 630 MW je v provozu od roku 1983 a poskytuje provincii 35% elektrické energie.
Modernizace tohoto bloku začala v dubnu 2008 a skončila v listopadu minulého roku, což bylo o tři roky později oproti původnímu plánu. Je zde i prostor pro druhý jaderný blok. V roce 2010 uzavřela místní vláda dohodu s Arevou o provedení studie uskutečnitelnosti projektu.
Zdroj: Centreflow.ca, Hydro-Quebec.com, Cbc.ca, Neimagazine.com
