Proces vyjmutí paliva na prvním bloku rok odstavené elektrárny Oldbury vstoupil do hlavní fáze. Mezitím na další elektrárně Berkley pracovníci odmontovali tepelné výměníky, které budou nyní převezeny k recyklaci do Švédska.
Něco málo přes rok po odstavení prvního bloku v Oldbury, ve kterém pracoval reaktor typu Magnox, tedy plynem chlazený reaktor s palivem ve formě kovového uranu, začala operace směřující k vyjmutí veškerého radioaktivního materiálu. Proces odebírání paliva bude probíhat 4 až 5 let.
Vyjmutí paliva z místního druhého bloku, který byl odstaven v červnu 2011, započalo už v loňském roce a nyní je hotovo asi 16% prací.
Společnost Magnox Ltd, která se souhlasem Úřadu pro likvidaci jaderných zařízení (NDA), provádí rozebírání elektrárny, informuje: „Hned jak skončila produkce elektrické energie, začala příprava reaktoru na konečné vyjmutí paliva, závěrečnou část životního cyklu reaktoru. Tato příprava zahrnovala riskantní odčerpání provozních plynů a chemikálií, úpravu vybavení a také výcvik personálu.“
Vyjmuté palivo je uskladněno v chladicích bazénech elektrárny a poté bude přepraveno v nádobách s velkým stíněním do Sellafieldu k přepracování. Vyjmutí paliva z obou bloků a jeho přesun do Sellafieldu zbaví Oldbury více než 99% riskantního jaderného materiálu.
Ředitel elektrárny Mike Heaton to komentuje: „Reaktor je složen z asi 25 000 součástí, takže vyjmutí paliva je obrovským krokem k odstranění rizika, ale čeká nás ještě velmi dlouhá cesta.“
Po rozebrání většiny budov vstoupí elektrárna do fáze „péče a údržby“, která začne zhruba do roku 2027 a má za cíl ponechat krátkodobé izotopy samovolnému rozpadu. Jednoduše se počká až se konstrukční prvky „vyzáří“. Konečné vyčištění lokality je naplánováno mezi léta 2092 a 2101.
Oba reaktory postavené v šedesátých letech jako první generace britských elektráren patřily k nejstarším na světě a původně měly být odstaveny už v roce 2008. Ovšem NDA požádala o povolení prodloužit provoz, aby tak umožnila pokrýt část výdajů na likvidaci.
Tlakové zásobníky z Berkley
Poslední z 15 boilerů, nebo také v případě jaderné elektrárny tepelných výměníků, byl odvezen z elektrárny Berkeley a vydal se na cestu do Švédska k recyklaci.
Tepelné výměníky budou převezeny po silnici a moři do zařízení společnosti Studsvink v Nyköpingu ve Švédsku, kde jsou využívány speciální stroje k redukci objemu, dekontaminaci a recyklaci tepelných výměníků a jiných velkých komponent.
Dva berkleyské reaktory Magnox byly odstaveny už na konci osmdesátých let. Každý z tepelných výměníků je dlouhý 20 metrů a váží více než 300 tun, po vymontování v devadesátých letech byly všechny uloženy venku u reaktorových budov.
Prvních 5 bylo odvezeno v březnu minulého roku, po jejich roztavení je 95% oceli připraveno k opětovnému použití. Dalších osm výměníků pracovníci postupně odváželi po dvou během minulých dvou měsíců.
Po odvozu zbylých boilerů bude Berkley dohromady od konce provozu chudší o celých 4665 tun nízko aktivního odpadu.
Ředitel elektrárny Steve McNally prohlásil: „Poměrně brzká demontáž výměníků je velkým úspěchem. Není to pouze viditelná změna, ale především velký krok k fázi „péče a údržby“, což je náš hlavní cíl. Znamená to také, že jsme si poradili s většinou odpadu a nezanecháme tak nebezpečný odkaz příštím generacím.“
Zdroj: World Nuclear News
