Ačkoliv jaderná havárie je mnohem méně pravděpodobná, než například nehody v jaderném průmyslu, obavy vyvolává především skutečnost, že radiaci není vidět a dlouhodobé následky. Zdroj: novostienergetiky.ru
Ačkoliv jaderná havárie je mnohem méně pravděpodobná, než například nehody v jaderném průmyslu, obavy vyvolává především skutečnost, že radiaci není vidět a dlouhodobé následky. Zdroj: novostienergetiky.ru

Provozovatel jaderných elektráren v Česku, společnost ČEZ, podle ekologických aktivistů neručí dostatečně za škody při možné havárii svých zařízení. Tvrdí to zástupci sdružení Calla a Jihočeské matky. V pondělí předají výzvu Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), aby se zasadil o odstranění omezené odpovědnosti za jadernou škodu. ČEZ ručí za škody ve výši osmi miliard korun, v případě havárie jaderné elektrárny ale škody mohou dosáhnout řádů bilionů korun, řekl dnes ČTK Edvard Sequens z hnutí Calla.

Ekologičtí aktivisté chtějí předat výzvu SÚJB v den druhého výročí havárie v japonské elektrárně Fukušima. „Odhadované škody tam činí v přepočtu čtyři biliony korun. V případě havárie v Černobylu jde zhruba o stejnou částku,“ řekl Sequens.

Aktivisté chtějí upozornit na to, že provozovatelé jaderných elektráren mají malou zodpovědnost za škodu při případné havárii. Calla dodal, že SÚJB je podle kompetenčního zákona zodpovědný za atomový zákon, který prý nyní nenutí provozovatele k větší zodpovědnosti.

Podle Sequense v tomto směru jaderné elektrárny celosvětově požívají dlouhá léta výjimečného privilegia. Právě to jim zaručuje, že nemusejí v plné míře hradit škody způsobené při možné havárii. „Ta výjimka před lety vznikla jako podpora v průmyslu. Ovšem na rozdíl od jaderných elektráren omezenou odpovědnost nemají třeba chemičky. Pokud by například ve Spolaně došlo k těžké havárii, tak ze zákona ručí v plné míře za škodu, kterou způsobí,“ řekl Sequens.

Podle něj by se případná tragédie v Temelíně nebo Dukovanech mimo jiné změnila v nevídanou zátěž pro českou ekonomiku. Na sanaci následků havárie by se ve velké míře podíleli daňoví poplatníci. „Provozovatel by v současnosti uhradil pouze osm miliard korun a zbytek by musel zaplatit stát. To by pro něj představovalo mimořádnou finanční zátěž na řadu let,“ uvedl Sequens.

O autorovi

admin

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..