Přijetí zákona, který by posílil postavení obcí, na jejichž území by mohlo vzniknout hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, je hlavním bodem výzvy „K hlubinnému úložišti férově“. Pod výzvu se zatím podepsalo 20 obcí a 14 občanských sdružení ze sedmi lokalit, kde stát zvažuje možné úložiště umístit.
„Důvodem výzvy je přehodnocení dosavadního postupu ministerstva průmyslu, které se rozhodlo přestat brát ohled na názory obyvatel dotčených obcí a vrátilo se k silovému přístupu,“ řekl dnes novinářům Michal Šimůnek z občanského sdružení Za Radouň krásnější, jeden ze zástupců postižených lokalit.
Podle zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiřího Slováka se ale ministerstvo od strategie hledání konsensu s dotčenými obcemi neodklonilo. „To musím jednoznačně vyvrátit, protože ministerstvo má prostřednictvím SÚRAO úkol od vlády vybrat do roku 2018 dvě kandidátní lokality a předložit je vládě se stanoviskem dotčených obcí. Nedokážu si představit, že to stanovisko by mohlo být jiné než kladné,“ uvedl Slovák. „Budeme i nadále hledat cestu, jak dospět ke konsensuálnímu stanovisku,“ dodal.
Obcím se nelíbí, že ministerstvo počátkem roku oznámilo, že v lokalitě Kraví hora na Žďársku převedlo zodpovědnost za geologický průzkum na státní podnik Diamo, ačkoliv do konce loňského roku slibovalo občanům v místech plánovaných průzkumů, že je nezahájí bez jejich souhlasu.
„Diamo není vázáno sliby SÚRAO. Jeho zástupci veřejně deklarují, že nehodlají brát ohled na postoje obyvatel a už požádali o stanovení průzkumného území. Je to první krok k tomu, aby zahájili průzkumné práce, jež vedou k tomu, aby byla vybrána lokalita pro hlubinné úložiště,“ uvedl Martin Schenk ze sdružení Nechceme úložiště Kraví hora. Podle něj navíc hrozí, že ministerstvo bude podobně postupovat i v ostatních lokalitách.
Podle Slováka je ale ve žďárské lokalitě žádost směřována nikoliv ke geologickým průzkumům pro výběr lokality, ale k upřesnění geologické stavby. „Situace na těch lokalitách je dnes z hlediska geologické znalosti taková, že nám neumožňuje nejenom na jedné straně vybrat lokalitu, ale na druhé straně ani říct, která je horší a která lepší po geologické stránce. Bez detailnějšího průzkumu nejsme schopni udělat ani krok dopředu ani krok zpátky ve smyslu třeba vyloučení některých lokalit,“ řekl Slovák.
Úložiště by mělo v Česku fungovat od roku 2065; výstavba potrvá asi 15 let. „Už za pět let ale musí být vybrány dvě lokality, hlavní a jedna záložní, kde se budou půl kilometru pod zemí skladovat tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Proto tolik voláme po nastavení jasných pravidel,“ uvedl Edvard Sequens ze jihočeského sdružení Calla. S definitivní platností by mělo být území pro výstavbu úložiště stanoveno do roku 2025.
Stát oficiálně uvažuje o sedmi lokalitách, kde by mohlo úložiště vzniknout, což zahrnuje asi čtyři desítky obcí. Jako osmá varianta se řeší také vojenský prostor Boletice. Od roku 2011 může správa úložišť nabízet obcím finanční kompenzace při zahájení geologických průzkumů. Některé obce mohou získat až čtyři miliony korun ročně. Zahájení průzkumu ještě naznamená, že v místě úložiště v budoucnu vznikne.
Dnešní výzva bude putovat po zbývajících obcích, které budou mít možnost se k ní připojit. Pak ji chtějí starostové spolu s aktivisty předat premiérovi a odpovědným ministrům.
Zdroj: ČTK
