Přinášíme rozhovor s Jukkou Laaksonenem, bývalým šéfem finského Úřadu pro jadernou a radiační bezpečnost a současného viceprezidenta společnosti Rusatom Overseas, dceřiné společnosti ruské korporace Rosatom, zastupující ji v zahraničních tendrech, pro server Denik.cz.
Největší zakázka v dějinách ČR, dostavba Temelína, by už letos měla znát vítěze. Po vyřazení francouzské Arevy, která se ale chce odvolat, se o tendr v hodnotě 200 až 300 miliard korun utká americký Westinghouse a českoruské Konsorcium MIR.1200. Zástupci společnosti Westinghouse v poslední době opakovaně zdůrazňovali výhody své technologie a kritizovali technologie konkurentů. Podle Jukky Laaksonena, někdejšího šéfa finského Úřadu pro jadernou a radiační bezpečnost a současného viceprezidenta Rusatom Overseas, se ale často v médiích objevují značné nepřesnosti.
Šéfoval jste finskému jadernému úřadu a byl jste zcela jistě obeznámen s projekty, které jsou nyní nabízeny v tendru na dostavbu Temelína. Ve Finsku se prezentovaly všechny tři projekty, tj. ruský VVER, francouzský EPR a americký AP1000. Vzhledem k tomu, že Areva byla z tendru na dokončení Temelína diskvalifikována, jaké jsou rozdíly mezi technologiemi zbývajících dvou konkurentů?
Ano, úzce jsem se zabýval všemi třemi technologiemi. Ruský reaktor VVER440, který je používán i v Dukovanech, již mnoho let pracuje ve finské elektrárně Loviisa. Reaktor typu EPR je přes velké problémy nyní ve výstavbě na jaderné elektrárně Olkiluoto. Reaktor AP1000 a jeho bezpečnost byl také předběžně posuzován jako jeden z kandidátů na stavbu JE Olkiuoto. Podle mého názoru má nejnovější projekt vyvinutý Westinghousem mnoho inovativních technologických prvků, nicméně to vše se musí teprve prokázat v praxi. Rozhodně však nenalézám důvod k prohlášení, že projekt AP1000 je nejbezpečnějším jaderným reaktorem na světě. Žádná srovnávací studie bezpečnosti, která by tento závěr posvětila, nikde na světě neexistuje.
Změnila nehoda ve Fukušimě přístup k bezpečnosti jaderných elektráren?
Fukušima nás bohužel poučila, že za určitých okolností nemusejí pasivní bezpečnostní systémy fungovat naprosto spolehlivě (pasivní systémy jsou systémy, které nezávisejí na externím zdroji energie a fungují na základě přírodních procesů, jako je gravitace. (Aktivní bezpečnostní systémy vyžadují externí zdroj energie – pozn. red.). Poučením je i nehoda na americké elektrárně Three Mile Island, kde operátoři plně nepochopili průběh komplikované nehody a v důsledku toho zastavili správně fungující systém. Pasivní bezpečnostní systémy jsou jednoduché. Je však velice obtížné mít pod kontrolou celý proces, který tyto systémy využívá. Westinghouse dává opakovaně na odiv svou bezmeznou důvěru v pasivní bezpečnostní systémy, spoléhat se na ně výhradně ale není moudré. Hlavním poučením z fukušimské nehody je vlastně poznání, že všechny základní bezpečnostní prvky by měly být jištěny celou řadou různých opatření, která garantují jejich optimální funkčnost. To vyžaduje zajištění jak aktivních, tak pasivních bezpečnostních systémů, které mohou dosáhnout stejných účinků. Pasivní systémy mohou zajistit plnou bezpečnost v případě některých neočekávaných a velice vzácných nehod, zatímco aktivní systémy jsou velice spolehlivé v praktickém provozu jaderných zařízení od samého počátku jaderné energetiky s výjimkou fukušimské nehody, kdy byly bezpečnostní systémy zničeny vnějšími silami.
Zmínil jste se o nehodách ve Fukušimě a Three Mile Island. V Sovětském svazu došlo k nehodě v Černobylu. Jaké závěry jste vyvodili z této nehody? Jak změnila přístup k bezpečnosti elektráren?
Ruští projektanti, plně poučeni z nehody v Černobylu, sází na simultánní využití aktivních i pasivních bezpečnostních systémů. Pasivní systémy nových reaktorů typu VVER byly plně testované během modelových experimentů (a jsou již instalované na fungujících blocích) a jejich spolehlivost se jeví na stejné úrovni jako u systémů použitých v AP1000. VVER reaktor má i některé důležité bezpečnostní mechanismy, které se nenacházejí v jiných typech reaktorů. Unikátním aspektem VVER je tzv. lapač aktivní zóny (více o něm zde), který umožňuje vyloučit velké úniky radioaktivity, a to dokonce i v případě nehody, při které by velmi rychle došlo k roztavení reaktoru. V případě reaktoru AP1000 je potřeba minimálně jednodenního odstupu mezi nehodou a roztavením reaktoru, aby došlo k úspěšnému řízení takové těžké nehody reaktoru. Pokud dojde k roztavení reaktoru dříve, nelze zabránit velkému úniku radioaktivity za použití AP1000 konceptu. „Lapač aktivní zóny“, který je součástí nové technologie VVER, rovněž účinně redukuje výskyt vodíku během závažné nehody. To eliminuje riziko výbuchu, který zničil reaktorové budovy ve Fukušimě. Jaderným elektrárnám technologie nových VVER nechybí ani robustní aktivní bezpečnostní systémy. Ty byly vylepšovány na základě přijímání bezpečnostních opatření souvisejících s Fukušimou. Na rozdíl od Westinghousu, který nabízí identický reaktor všem zákazníkům, zastává skupina Rosatom princip, podle kterého jsou novým zákazníkům nabízeny průběžně inovované verze. To je jasně patrné i v nabídce pro Temelín, kde byla celá řada detailů projektu upravena na základě specifických požadavků českého zákazníka, a to ve srovnání s téměř podobnými VVER zařízeními, které fungují v Číně či jsou budovány v Rusku.
Přesto, Američané říkají, že jejich standardizovaný design AP1000 je schválen dozorovými orgány v USA, Číně a Evropě.
Toto tvrzení je prostě nepravdivé. V Evropě má nejblíže ke schválení předběžný souhlas s projektem (interim design acceptance confirmation) vydaný dozorným orgánem Velké Británie. Nicméně i britský dozorný orgán čeká na zodpovězení celé řady otevřených otázek, než vydá konečný souhlas. Ten se v nejbližší budoucnosti očekávat nedá, protože Westinghouse dosud nenašel zákazníka, který by měl v Británii zájem postavit reaktor AP1000. Proto je v Británii v tuto chvíli schvalovací proces přerušen. Je třeba poznamenat, že schvalovací proces v Británii vedl k určitým změnám v projektu AP1000. Je tedy podivné, že vysoký představitel společnosti Westinghousu tvrdí, že nabídka reaktoru pro Českou republiku je identická s modelem stavěným v Číně či v USA, a ujišťuje, že proces licencování bude bezproblémový, byť takový projekt nebyl přijatelný pro britský regulační úřad. Rosatom takové záruky neposkytuje, ale ctí nezávislost národních regulátorů a je připraven ke konstruktivnímu dialogu v případě, že jsou v průběhu procesu vzneseny jakékoliv bezpečnostní připomínky. Předběžné bezpečnostní posouzení AP1000 bylo rovněž provedeno v počátcích procesu, který vedl ke stavbě elektrárny Olkiluoto 3 ve Finsku. Po vydání hodnotící zprávy však Westinghouse bez bližšího vysvětlení oznámil finské energetické společnosti, že nemá zájem nabízet uvedený reaktor na skandinávských trzích.
Zdroj: ČTK
