Středa, 23 září
Shadow

Vědci vytvořili laser velký jako virus

Profesorka Teri Odom (zleva), vedoucí týmu, který nanolasery sestavil, zaučuje studenta do tajů optické techniky. Zdroj: weinberg.northwestern.edu
Profesorka Teri Odom (zleva), vedoucí týmu, který nanolasery sestavil, zaučuje studenta do tajů optické techniky. Zdroj: weinberg.northwestern.edu

7.11.2012 – Americký výzkumný tým ze Severozápadní univerzity (NWU – Illinois) našel způsob, jak vyrábět samostatná laserová zařízení o velikosti virové částice. Tato zařízení navíc budou schopna provozu při pokojové teplotě.

Zařízení se nazývá plasmonický nanolaser a bude součástí extrémně malých biosenzorů, optických obvodů a fotonických zařízení založených na křemíku.

Zmenšení optických a elektronických součástek má zásadní význam pro rychlé zpracování dat a vysokohustotní záznam informací. Miniaturizace základního kamene moderní optiky, laseru, není vyjímkou.

„Koherentní zdroje světla o velikosti v řádech nanometrů jsou důležité nejen pro objasnění jevů v těchto malých rozměrech, ale také pro realizaci optických zařízení, jejichž velikost může překročit difrakční limit světla (rozměry menší než vlnová délka světla),“ říká Teri Odom, expertka na nanotechnologie, která vedla tento výzkum.

Teri Odom precuje ve vedení Weinberg College of Arts and Science a je profesorkou na McCormic School for Engineering and Applied Science.

„Hlavní důvod proč můžeme konstruovat nano-laser menší, než nám dovoluje difrakce, je v tom, že jsme pracovní dutinu laseru vyrobili z nano kovových dimerů – částic které mají podobný tvar jako motýlek k obleku,“ upřesnila Odom.

„Tyto kovové nanostruktury podporují lokalizaci povrchových plazmonů (kolektivní kmity elektronů), které nemají žádné zásadní omezení velikosti, pokud jde o zachycení světla.

Použití „motýlkové geometrie“ má oproti dřívějším testům plasmonových laserů dvě zásadní výhody. Zaprvé – motýlková struktura vytváří dobře lokalizované silně elektromagneticky zářící místo v objemu řádově nanometrů krychlových (anténový efekt). Zadruhé – jednotlivé struktury mají jen minimální „kovové ztráty“ (ztráty elektronů) díky své diskrétní geometrii.

K našemu překvapení jsme zjistili, že po umístění do uzlových bodů mřížky vyzařují „motýlkové rezonátory“ světlo v určitých úhlech v závislosti na mřížkové konstantě“.

Zdroj: Scienceblog.com, výsledky publikovány v Nano Letters

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..