Čtvrtek, 1 října
Shadow

Sonda Curiosity poprvé změřila intenzitu radiace na povrchu Marsu

Curiosity, nahlížená okem umělce. Zdroj: Foxnews.com
Curiosity, nahlížená okem umělce. Zdroj: Foxnews.com

Americká sonda Curiosity, zkoumající povrch Marsu, poprvé změřila hladinu radiace na Rudé planetě. Získaná data naznačují, že intenzita ionizujícího záření je dostatečně nízká k tomu, aby na Mars bylo možné vypravit nízkou posádku. Ukazují také, že se v průběhu dne mění s atmosférickým tlakem. Sonda zatím nezjistila v tomto směru nic převratného, co by vědci neočekávali, nicméně význam události je nesporný – poprvé byla změřena intenzita radiace na jiné planetě.

Na úvod stojí za zmínku, že svá měření Curiosity provádí prostřednictvím systémů REMS (Rover Environmental Monitoring Station, Systém pro sledování okolního prostředí) a RAD (Radiation Assessment Detector, Systém pro detekci ionizujícího záření).

Nejprve o marťanském počasí. Sonda zaznamenala pravidelné změny atmosférického tlaku podle ročního období a denní doby. Jsou spojené především s tím, že na jaře roztávají na jižní polokouli Rudé planety tisíce tun zmrazeného oxidu uhličitého. Denní tlakový cyklus (vyšší tlak ráno a nižší večer) souvisí s ohříváním atmosféry Sluncem, které vytváří termální proudy s tím, jak se planeta otáčí.

Údaje z detektoru RAD, který sleduje částicovou radiaci (proudy nabitých částic z vesmíru), ukazují změny o 3 až 5 procent během dne v přímé souvislosti s poklesem a nárůstem atmosférického tlaku (na Zemi se tento druh radiace nevyskytuje, viz níže). Don Hassler, vědec z texaské Southwest Research Institute a šéf týmu zpracovávajícího tato data, vysvětlil, že atmosféra tvoří určitou přirozenou bariéru proti radiaci a když je silnější, intenzita radiace klesá. Zatím jsou všechny údaje uváděny pouze ve vzájemných poměrech, nikoliv v absolutních číslech, ale vědci doufají, že se jim podaří číselné hodnoty z dat vydolovat a uveřejnit začátkem prosince.

Marťanská radioaktivita, data naměřená Curiosity. Jsou vidět fluktuace podle denní doby. Zdroj: World Nuclear News
Marťanská radioaktivita, data naměřená Curiosity. Jsou vidět fluktuace podle denní doby. Zdroj: World Nuclear News

Hassler na tiskové konferenci také vysvětlil, proč je radiační pozadí na Marsu velmi odlišné od pozemského. Na rozdíl od Země nemá rudá planeta vlastní magnetické pole, které odvádí pryč vysokoenergetické částice (protony, elektrony, ionty) přicházející například se slunečním větrem. Navíc její atmosféra tvoří asi stokrát tenčí vrstvu, než zemská, což snižuje ochranu proti všem ostatním druhům ionizujícího záření.

Hladina radiace na povrchu Marsu je pro nás velmi zajímavým předmětem výzkumu, neboť je důležitým omezujícím faktorem pro existenci života a možnost kolonizace planety. Ačkoliv je Mars méně chráněn, než Země, jeho atmosféra dokáže odstínit záření z vesmíru asi na polovinu intenzity, kterou sonda Curiosity pocítila na své devítiměsíční cestě k planetě.

Údaj o hladině ionizujícího záření je také zcela zásadní pro odpověď na otázku, zda je na Mars možné vyslat lidskou posádku. Hassler uvedl, že „astronauté v takovém prostředí určitě dokážou přežít“. Je však nutné počítat s dávkou, kterou dostanou při cestě na planetu, trvající 8 až 9 měsíců v každém směru. Při maximální délce pobytu na Marsu ve výši šesti měsíců by se dávka, kterou astronauté dostanou, měla pohybovat „v přípustných mezích“.

Sonda Curiosity přistála na povrchu Marsu do kráteru Gale letos v srpnu. Jejím současným úkolem je prozkoumat vnitřek kráteru a zjistit, zda podmínky v něm panující jsou nebo někdy mohly být vhodné pro vznik života. Zdrojem energie pro pohyb vozítka a práci přístrojů na něm je jaderná plutoniová baterie, jejíž životnost je odhadována na dva roky, které by celá mise měla trvat.

Zdroj: World Nuclear News

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..