Havarijní pásmo povinné evakuace v Japonsku bude rozšířeno ze současných 8-10 kilometrů na 30 kilometrů. Rozhodl o tom nedávno nově zřízený výbor pro bezpečnost jaderné energetiky.
Rozšíření havarijní zóny, které nyní dohromady pokrývají nebo zasahují 135 obcí v téměř polovině všech japonských prefektur, se stalo předmětem diskuze už vloni po fukušimské havárii, kdy se ukázalo, že území, kontaminované radioaktivním spádem, je mnohem větší, než předpokládali vědci. V noci z 11. na 12. března 2011 bylo evakuační pásmo třikrát rozšířeno ze 3 na 20 kilometrů. Za hranicemi 20-kilometrové zóny bylo radioaktivním materiálem zasaženo několik dalších oblastí a místní obyvatelé evakuováni.
Nový systém předpokládá dvě evakuační pásma – pětikilometrové pásmo povinné evakuace a 30-kilometrové pohotovostní pásmo, kde všichni obyvatelé musejí být připraveni k rychlé evakuaci v případě náhlého zhoršení situace.
Do konce letošního roku má výbor připravit plán, jak zdokonalit systém SPEEDI, sloužící k modelování kontaminace půdy včetně vlivu rychlosti a směru větrů a klimatických podmínek. Do března příštího roku bude připravena mapa oblastí, kde budou vybudovány sklady jodových tablet pro prevenci poškození štítné žlázy radioaktivními izotopy jódu v případě havárie.
V dosavadním systému, kterým se řídila vláda a místní úředníci při evakuaci po fukušimských událostech, evakuační pásma pokrývala 45 obcí v 15 prefekturách. Havárie na elektrárně způsobila únik radioaktivních štěpných produktů do atmosféry, bylo evakuováno přibližně 146 tisíc lidí v okruhu do 30 kilometrů od elektrárny. Půl roku po ní byl zvýšený obsah radioizotopů nalezen nejen v prefektuře Fukušima, ale i v poměrně vzdálených oblastech. Zde se sluší říct, že objevené koncentrace byly zdravotně nezávadné, jen převyšovaly (dost přísné) stanovené limity (účinek by se mohl projevit jen při dlouhodobé konzumace, což hrozilo například u mléka). Stát to vyřešil zákazem prodeje vybraných potravin, pocházejících z kontaminovaných oblastí.
Zdroj: Atominfo.ru
