Středa, 30 září
Shadow

Jednou z nejbezpečnějších evropských jaderných elektráren je podle výsledků zátěžových testů bulharský Kozloduj

JE Kozloduj. Ze šesti bloků elektrárny muselo Bulharsko uzavřít čtyři jako podmínku při vstupu do EU. Zbylé dva prošly modernizací a nyní byly podle bulharských médií označeny za velmi dobře chráněné.
JE Kozloduj. Ze šesti bloků elektrárny muselo Bulharsko uzavřít čtyři jako podmínku při vstupu do EU. Zbylé dva prošly modernizací a nyní byly podle bulharských médií označeny za velmi dobře chráněné.

Podle výsledků zátěžových testů, které nařídila Evropská komise po událostech na japonské Fukušimě, jsou evropské jaderné elektrárny na dobré bezpečnostní úrovni, nicméně na mnohých z nich jsou zapotřebí menší nebo větší vylepšení. Možná trochu překvapivě za jednu z nejbezpečnějších elektráren označili bruselští úředníci bulharský Kozloduj.

„Obecně vzato, bezpečnost (jaderných elektráren) v Evropské unii je na vysoké úrovni a vyhovuje všem současným požadavkům“, uvedl komisař EU pro energetiku Günther Oettinger na tiskové konferenci v Bruselu, kde prezentoval výsledky zátěžových zkoušek. „Nicméně ještě důležitější skutečností je, že téměř všechny mají určité rezervy, které je možné odstranit“.

Ačkoliv komise neuveřejnila žádný oficiální nebo neoficiální žebříček jaderných bloků podle bezpečnosti, bulharská média uvedla, že jednou z nejlépe chráněných elektráren je podle ní bulharská JE Kozloduj. Ivan Hlinovski, předseda Bulharského energetického fóra a odborník na jadernou bezpečnost, uvedl, že žádné z opatření, které Brusel doporučil Bulharsku, nevyžadují „zásadní konstrukční změny“.

„Navrhovaná vylepšení pro Kozloduj nejsou nijak komplikovaná a ani nevyžadují příliš rozsáhlé investice“, uvedl.

„Hodnocení výsledků zátěžových zkoušek ukázalo, že Kozloduj je vysoce robustní elektrárnou, která má dostatečné kapacity k tomu, aby zvládla i extrémní mimořádné situace, způsobené vnějšími faktory“, uvedl tiskový odbor elektrárny.

Rozhodnutí nechat všech 145 bloků, které fungují na území Evropské unie, projít zátěžovými testy, padlo po havárii na japonské jaderné elektrárně Fukušima, kterou loni v březnu zasáhlo hrůzné zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy škály a vlna cunami. Zástupci Evropské komise uvedli, že hlavním účelem bylo vyzkoušet jejich odolnost v situaci, kdy elektrárnu zasáhne několik extrémních přírodních událostí zároveň (v tom se jednotlivé standardy a elektrárny mohou lišit podle toho, kdy a v jaké zemi byly postaveny).

„Tyto zátěžové testy ukázaly, že některé mezinárodní standardy, navržené a doporučované Mezinárodní agenturou pro jadernou energii (MAAE) a jinými světovými organizacemi, nejsou na evropských jaderných elektrárnách uplatňovány a dodržovány“, řekl Oettinger novinářům. „Je to poprvé v historii, kdy máme k dispozici na jednom místě informace o všech evropských jaderných elektrárnách a víme přesně, v jakých ohledech jsou standardy členských zemí méně přísné, než mezinárodní“. Náprava a zavedení silnějších opatření si podle komisaře vyžádá do roku 2015 přibližně 25 miliard eur investic.

Evropská komise apelovala především na Rumunsko, které podle ní příliš nezohledňuje extrémně vysokou pravděpodobnost zemětřesení v zemi. „Elektrárna nemá opatření proti seismickým otřesům, odpovídající standardu MAAE SL-1, při kterém by došlo k odstávce, a revize stávajícího stavu je nutná“, cituje komisi portál SETimes. Podle něj úředníci rovněž doporučili „zlepšit ochranu budov, ve kterých je skladováno bezpečnostní zařízení“.

Zlepšit ochranu proti seismickým otřesům doporučili bruselští úředníci i Bulharsku. Obě země také mají podle Evropské komise rezervy v systému reagování na mimořádné situace.

Zdroj: SETimes.com (původní článek zde)

2 Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..