Pátek, 18 září
Shadow

Byla vydána první licence na průmyslové laserové obohacování uranu

Laserový systém AVLIS v kalifornské Lawrence Laboratory, sloužící k obohacování uranu. Zdroj: sciencephoto.com
Laserový systém AVLIS v kalifornské Lawrence Laboratory, sloužící k obohacování uranu. Zdroj: sciencephoto.com

Jaderná regulační komise Spojených států (NRC) vydala vůbec první licenci na stavbu a provoz zařízení pro laserové obohacování uranu v průmyslovém měřítku, čímž otevřela dveře komercializaci této technologie, která zatím byla pouze předmětem výzkumu a která může výrazně ovlivnit světový trh s jaderným palivem.

Licence, vydaná 25. září letošního roku, umožňuje firmě Global Laser Enrichment (GLE), dceřiné společnosti GE-Hitachi (GEH) stavbu výrobního zařízení, které bude mít výrobní kapacitu až 6 mil. SWU (jednotek separačních prací) ročně při obohacování uranu až na 8% izotopu U-235 . Podle současného plánu má být továrna postavena ve Wilmingtonu v Severní Karolíně v těsném sousedství již existující továrny na výrobu a zpracování paliv GEH, nicméně společnost se teprve chystá oznámit, zda hodlá výstavbu zahájit či nikoliv. Tiskový mluvčí informoval World Nuclear News, že rozhodnutí s největší pravděpodobností padne během několika následujících měsíců na základě tržní a vnitrofiremní ekonomické situace.

Na metodě záleží

V současné době jsou ve světě používány dvě hlavní metody obohacování, difúze a centrifugální separace. Obě metody se zakládají na skutečnosti, že atomy izotopů U-235 a U-238 mají rozdílnou hmotnost, díky čemuž je lze mechanicky oddělit a získat čistý štěpitelný U-235. Náklady za obohacování tvoří zhruba polovinu ceny jaderného paliva a přibližně 5% z ceny elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách.

Laserové obohacování, tedy i postup vyvinutý GLE, využívá jiného přístupu. Lasery selektivně ionizují molekuly plynu obsahujícího uran-235 a ionizované atomy jsou následně odděleny elektromagneticky pomocí nabitých destiček. Očekává se, že zařízení potřebná pro tuto metodu budou mnohem menší než u konvenčních metod, budou spotřebovávat mnohem méně energie a také že budou teoreticky schopná získat směs s vyšším podílem U-235.

Centrifugy na obohacovacím zařízení v americkém Piketonu (stát Ohio). Centrifugování je klasickou metodou obohacování uranu. Princip fungování je založen na skutečnosti, že při otáčení centrifugy se molekuly, obsahující uran U-235, koncentrují v jiné oblasti, než ty s U-238. Jejich poměr je však velmi blízký jedné, proto je třeba stavit tisíce centrifug za sebou. Zdroj: uci.edu
Centrifugy na obohacovacím zařízení v americkém Piketonu (stát Ohio). Centrifugování je klasickou metodou obohacování uranu. Princip fungování je založen na skutečnosti, že při otáčení centrifugy se molekuly, obsahující uran U-235, koncentrují v jiné oblasti, než ty s U-238. Jejich poměr je však velmi blízký jedné, proto je třeba stavit tisíce centrifug za sebou. Zdroj: uci.edu

Tato technologie je přitom vyvíjena už poměrně dlouho. Práce na vývoji laserové separace izotopů započaly v 70. letech 20. století, dosud ale měly pouze výzkumný charakter. Společnost GE se stala hnací silou vývoje této metody především poté, co se v roce 2006 spojila s australskou Silex Systems a převzala vývoj jejich laserového systému SILEX, který přejmenovala na GLE. Následně bylo vlastnictví nově vzniknuvšího konsorcia rozděleno mezi GE (51%), Hitachi (25%) a Cameco (24%).

Když byla prokázána technická proveditelnost metody SILEX, GE je označila za „technologii, která mění pravidla hry“ a následně se začala věnovat řešení otázek bezpečnosti a sladění komerčního startu laserového obohacování s dohodami o nešíření jaderných zbraní. GLE podala svou žádost o licenci v lednu 2009. Jejím získáním byla vývoji prvního komerčního zařízení odstraněna poslední úřední překážka. NRC je přesvědčena, že chystaná výrobna ve Wilmingtonu „by nepředstavovala vyšší zdravotní či bezpečnostní riziko pro pracovníky nebo veřejnost“.

GLE dále zmiňuje, že blízce spolupracovala jak s americkým Ministerstvem energetiky (DoE) a ministerstvem zahraničí (DoS), tak i s nezávislými experty v oblasti šíření nových technologií, aby zajistila, že její technologické postupy budou splňovat existující bezpečnostní normy.

„To, že se nám podařilo získat licenci od NRC, je obrovským úspěchem a důkazem schopnosti všech pracovníků, kteří se na projektu podíleli,“ řekl Chris Morena, prezident a výkonný ředitel GLE. „Technologie, kterou jsme vyvinuli, by mohla být jedním z klíčů k řešení dlouhodobé energetické zabezpečenosti Spojených států. Přinejmenším by měla být schopna poskytnout stabilní zdroj domácího obohaceného uranu pro americká jaderná jaderná zařízení.“

Výkonný ředitel Silex Systems, Michael Goldsworthy, k tomu poznamenal: „Toto je zlomový moment v historii jaderného průmyslu… Po více než 40 letech mezinárodního výzkumu a milionech dolarů investovaných všemi možnými vládami a společnostmi po celém světě ve snaze vyvinout proces laserového obohacování uranu, jsou naše společnosti Silex a GLE velmi hrdé na to, že jako jediné úspěšně zdolaly tuto neuvěřitelně náročnou a těžkou výzvu. Chtěl bych poděkovat a pogratulovat celému realizačnímu týmu Silex-GLE k tomuto fantastickému úspěchu.“

Zdroj: World Nuclear News (původní článek zde)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..