Jednou z aktuálních otázek ve Spojených státech je skladování jaderného paliva. Zatím je ukládáno v bazénech přímo na jaderných elektrárnách a poté jsou články přesouvány do suchých skladů, . Kapacita bazénů však rychle dochází, tegulační úřady a provozovatelé elektráren proto uvažují o zrychlení celého procesu a dřívějším přesunutí do suchého úložiště.
Podle aktuální studie zpracované Výzkumným ústavem pro elektrickou energii (Electric Power Research Institute – EPRI) není jasné, zda v případě urychleného přesunu vyhořelého paliva ze skladovacích bazénů do suchého úložiště převýší klady nad podstoupenými riziky a náklady na realizaci.
EPRI aktualizoval studii z roku 2010, která posuzuje dopady spojené s případnou politikou zrychleného přesunu pět let chlazeného paliva z mokrého do suchého úložiště. Tato studie bere v úvahu náklady spojené s výrobou kazet pro suché úložiště, jejich plněním, stavbou budovy suchého úložiště (případně rozšíření stávajícího) a roční náklady na provoz a údržbu. Původní průzkum ale vůbec nezahrnoval snížení množství tepla, uvolňovaného rozpadem, , ani omezení zdrojů nebezpečných radionuklidů v nádržích v důsledku snížení počtu ochlazovaných palivových tyčí.
Původní verze studie z roku 2010 dospěla k závěru, že přesun paliva, které bylo pět let chlazeno v bazénu, do suchého úložiště zvládnout během dalších pěti let. Ovšem podle odborníků z průmyslu je reálnější doba realizace 10 až 15 let. EPRI nyní přehodnotil studii, aby spolehlivě vyčíslila náklady spojené s přesunem. Pracuje se dvěma scénáři – ten první počítá s deseti lety nutnými pro přesun vyhořelého paliva, které bylo uloženo v bazénech nejméně pět let. Druhý považuje 15 let za dostatečnou dobu ke kompletnímu přesunu. Přínos a negativní dopady takového kroku studie předpovídá z hlediska varného reaktoru (BWR), tlakovodního reaktoru (PWR), dále z hlediska nové elektrárny a nakonec z pohledu celé jaderné energetiky. Studie bere v úvahu různá provozní omezení, například dostupnost manipulačních zařízení pro palivo v chladících bazénech i v suchých zařízeních.
Objem paliva stále roste a tento růst nejde zastavit
Podle EPRI je dnes ve spojených státech 57 nezávislých zařízení, která jsou umístěna v areálu jaderných elektráren a skladují vyhořelé jaderné palivo z 95% jaderných elektráren. Několik dalších úložišť je potom mimo areály elektráren.
Na konci roku 2011 bylo skladováno přibližně 67 300 tun uranu (MTU), z toho více než 17300 MTU v 1500 suchých skladovacích nádobách. EPRI odhaduje, že v roce 2020 bude v suchém stavu skladováno 32000 MTU, na které bude potřeba asi 2900 nádob. Celkové množství vyhořelého paliva v roce 2020 bude činit asi 86000 MTU. Před rokem 2060, kdy vyprší provozní licence všech elektráren, které jsou v současnosti v provozu, množství vyhořelého paliva dosáhne podle odhadu 136000 MTU.
„Na základě odhadů produkce odpadu pro blízkou budoucnost očekáváme, že každá jaderná elektrárna na území USA bude muset uplatnit metodu suchého skladování ještě před rokem 2025, aby mohla bez problému pokračovat v provozu,“ uvádí nová studie v nové studii. „Navíc je očekáváno, že takto uskladněné palivo zůstane v jaderných elektrárnách mnoho dalších desetiletí.“
Vyšší dávky pro personál
Zpráva dále tvrdí, že díky zrychlenému přesunu paliva, které bylo z reaktorů vyjmuto před více než pěti lety, bude snížena požadovaná kapacita chladících bazénů o zhruba 67 až 78% pro reprezentativní PWR reaktor a o 73 až 78% pro BWR. Tento krok také sníží teplo z radioaktivního rozpadu uvolňované do bazénů o 23-32% (PWR) resp. o 32% (BWR). Odpovídající snížení množství potenciálních zdrojů radioaktivního cesia je odhadováno na 43-53% pro PWR nebo 47-48% pro BWR.
Přesun paliva bude mít ale i negativní důsledky, protože do kontejnerů bude vkládáno palivo s větší aktivitou. Zřejmě to z hlediska jaderného průmyslu způsobí nárůst průměrné dávky na pracovníka v tomto oboru na 1650 remů v případě desetiletého a 2090 remů v případě patnáctiletého scénáře.
Pokud jde o finanční dopad, je očekáván nárůst současných amerických výdajů na jaderný průmysl o 3,5-3,9 miliardy dolarů. Tato částka zahrnuje výše zmíněné náklady na vybudování a provoz suchých úložišť.
Podle EPRI tato studie s dlouhým plným názvem „Dopady spojené s přesunem vyhořelého jaderného paliva z chladících bazénů do suchých úložišť po pěti letech chlazení, první revidované vydání“ bude velmi užitečná pro informační strategii a rozhodnutí podstoupená v oblasti nakládání s vyhořelým jaderným palivem.
Pozn. Atominfo.cz: Naše redakce je svým složením mezinárodní, například autor překladu tohoto článku pochází z Hané. Titulek proto výjimečně napsal ve svém rodném dialektu jazyka moravského. V žádném případě se tím nechceme dotknout lidu Spojených států amerických.
Zdroj: World Nuclear News
1 Comment
fakt funny