Úterý, 29 září
Shadow

Thomas Epron, zástupce francouzské společnosti Areva

Už příští rok bychom se měli dozvědět, která firma bude stavět 2 nové bloky jaderné elektrárny Temelín a inkasuje za to od polostátní firmy ČEZ sumu v řádu stovek miliard korun. Naši němečtí sousedé se s jadernou energetikou loučí. Prezident Václav Klaus a nejen on považuje rozšíření Temelína za racionální krok. Co si máme vybrat? Můžeme vědět, jak bude vypadat poptávka po energii v roce 2025, kdy by měly začít nové bloky v Temelíně fungovat? Ve Dvaceti minutách vítám zástupce společnosti Areva v České republice a regionálního obchodního ředitele pro střední a východní Evropu Thomase Eprona.

Začněme od účasti českých firem na rozšíření Temelína. Vaši konkurenti, konkrétně ruské konzorcium MIR 1200 slibují, že v případě jejich vítězství dosáhnou české podniky na 70 procent celkového objemu zakázky. Další konkurent, firma Westinghouse, říká, že oni tolik garantovat nemohou. Co nabízíte vy?
Pracujeme na konkurenčním trhu a to, co slyšíme, nejsou sliby, ale odhady. V rámci projektu firmy Areva bychom vyhlašovali výběrová řízení na některé práce s požadavky na kvalitu, konkurenceschopnost a cenu. A to na víc než 70 procent celkového objemu. 70 procent je náš odhad toho, co by české firmy mohly v těchto řízeních získat.
My jsme si v novinách mohli přečíst názor Jiřího Šmondrka, šéfa společnosti Škoda Power, který odhaduje, že české firmy dostanou na starosti nanejvýš 40 procent celkového objemu zakázky. Co říkáte na jeho odhad?
S tímto odhadem nemohu souhlasit ani nesouhlasit. Je to odhad ředitele společnosti, která se do výběrového řízení jako subdodavatel nedostala. To je prostě jeho pohled. Má pravdu v tom, že objem práce, která bude v nejaderné části elektrárny, tedy zejména ve strojovně, kde se Škoda Power ucházela o možnost spolupráce, je v procentech někde mezi 20 a 30.
On ale také tvrdí, že české firmy se dostanou pouze k druhořadým úkolům. Že čeští inženýři a dělníci nebudou moci uplatnit své know how a budou muset pracovat podle toho, co jim vítěz hlavního výběrového řízení, například vy, bude diktovat.
Ne, myslím, že věci se za posledních 20 let velmi změnily. To, že Areva je už partnerem několika českých firem, změny dokazuje. Musíte si uvědomit, že české firmy už pracují na takzvaných primárních okruzích, což je jádro reaktoru, u všech našich projektů typu EPR po celém světě. Ve Finsku, ve Francii, ale také v Číně. A také je dobré připomenout, že čeští inženýři pracovali na systémech Arevy, když jsme modernizovali řídící a kontrolní systém v jaderné elektrárně v Dukovanech. Máme také svoji dceřinou společnost na Slovensku, která pro nás dělá kompletní kontrolní systémy pro jaderné elektrárny po celém světě. Takže vyjádření, které jste citoval, není úplně v souladu s naší praxí.
Ministr průmyslu Martin Kuba prohlásil, že výběrové řízení na rozšíření Temelína by se stále ještě mohlo rozdělit na 2 části. Jadernou a bezjadernou. Vyhovovalo by vám něco takového?
To je rozhodnutí ČEZu. My konstatujeme, že až dosud na nás výběrové řízení velice zapůsobilo. Bylo dobře připravené, dobře strukturované, bralo v úvahu předchozí zkušenosti z Finska, Velké Británie, jižní Afriky a Číny. Z tohoto hlediska je dokumentace, kterou jsme od ČEZu dostali, a to na jadernou i nejadernou část, i další součásti na vysoké úrovni. Zda se to rozdělí, je otázka pro ČEZ. Areva dokáže reagovat na zadání pro kompletní stavbu nebo jen pro jadernou část nebo pro systém dodávky páry, takže akceptujeme 3 různé možnosti. Ale na zadání požadující kompletní výstavbu už pracujeme poslední 3 roky. Jakákoli změna by znamenala zdržení, ale rozhodnutí je v rukou ČEZu a vlády.
Když mluvíme o vašich možných partnerech, vy sám jste řekl v roce 2010, že s firmou Škoda JS spolupracujete v Británii, Francii a Číně, ale v žádném případě nemůžete kooperovat v České republice. A před nedávnem váš kolega obchodní ředitel Arevy Ruben Lazo prohlásil, že pokud zvítězíte, bude s vámi Škoda JS v Temelíně spolupracovat. Změnilo se něco na názorech Arevy?
Nikoliv, výroky Rubena Laza i moje znamenají totéž. České právo nedovoluje, aby 2 konzorcia spolupracovala, protože by to škodilo konkurenci a bylo by to proti zájmu zadavatele, tedy ČEZu. Ale pokud bude Areva vítězem, je jasné, že se obrátí na spolupracovníky, které zná z minulosti, a na své partnery. A Škoda JS je náš partner při výstavbě našich reaktorů EPR ve Finsku, Francii a Číně. Co se týče Temelína, v současné chvíli s nimi nemůžeme komunikovat z uvedených důvodů. Po skončení výběrového řízení budeme ale spolupracovat s těmi, kteří mají potřebné zkušenosti a znalosti.
Chápu. Ale vysvětlete mi, a také posluchačům, co by pro vás přesně Škoda JS mohla dělat? Byla by to vysoce kvalifikovaná práce?
Ano, vysoce kvalifikovaná. Jde o součásti situované okolo samotného jádra reaktoru. Nemohu vám přesně říci, co by dělali v Temelíně, ale mohu popsat, co dělají na našich současných projektech. Vyrábějí to, čemu říkáme vnitřnosti reaktoru. To je zařízení uvnitř reaktorové nádoby, kontrolující jadernou reakci a přísun paliva. Ale dělají také těžké mechanické součásti reaktorové nádoby, tedy velké a složité díly.
Škoda JS je česká firma v ruském vlastnictví. Také už jsme řekli, že je členem ruského konzorcia MIR 1200, které rovněž soutěží o rozšíření Temelína. Nerozumím tomu, jak můžete mít dohodu, byť předběžnou, s někým, kdo jde v tendru proti vám?
Dokud soutěžíme, tak žádnou dohodu mít nemůžeme.
Jaký vztah tedy mezi vámi a Škoda JS? Je to pouhý příslib?
Ne, ne. Mezi námi není žádné potvrzené porozumění ani žádná diskuze mezi námi neprobíhá, to je zakázáno. Bylo by to proti zákonu i proti našemu zájmu.
Ano, ale v případě vítězství počítáte s tím, že s vámi Škoda JS bude spolupracovat.
Škoda JS je výrobce, u něhož jsme si jisti kvalitou. Známe její schopnosti a v minulosti jsme je využívali, takže ano, máme zájem to v budoucnosti zužitkovat, ale teď to nejde. Máme opatření, že s kvalifikovanými dodavateli v této fázi nejednáme.
Nemáte obavu, že pokud vyhrajete a budete spolupracovat se Škoda JS, může vaše citlivé know how uniknout k Rusům?
Ne, svět nukleární energetiky stojí na vzájemných dohodách. Například Areva je partnerem ruského ministerstva jaderné energetiky při modernizaci ruských kontrolních a řídících systémů. Protože ruské firmy na to nemají know how. Takže někdy spolu soutěžíme a někdy spolupracujeme. Úniku know how se nebojíme. Pracujeme v civilizované Evropě.
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, mým hostem je obchodní ředitel firmy Areva pro střední a východní Evropu Thomas Epron. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg před nedávnem řekl, že nezná jiný případ, kdy by jeden stát tak naléhal na sousední zemi a žádal změnu záměru, jako to dělají Němci v případě českých plánů v Temelíně. Cítíte to stejně?
Ne tak docela. V Evropě platí, že energetický mix, tedy způsob, jakým získáváte energii, je výsadou dané země. Takže rozhoduje vláda toho kterého státu.
Ano. Taková je teorie. Ale já mám zato, že náš ministr mluvil o praxi.
No, co se týče praxe, vzpomínám si na rozhovor s kancléřkou Merkelovou starý asi 2, 3 měsíce. Tam mluvila o stanovisku spolkové vlády, podle něhož jde o rozhodnutí každého státu. A tlak na Temelín podle mě nepřichází od vlád sousedních zemí. Spíš od nátlakových skupin ze sousedních zemí. Dnes víme jistě, že Německo bude muset dovážet elektřinu z ciziny a nejvhodnější je k dovozu Francie a Česká republika.
Nebude Německo, které má velmi silnou, v Evropě dominantní ekonomiku, a chce čerpat energii z obnovitelných zdrojů, naléhat na ostatní evropské státy, aby následovaly jeho příkladu?
Myslím, že tady jsme trochu v říši fantazie. Uvědomte si, že Areva je francouzskoněmecká společnost. Jsme společnost, která inovuje a provozuje nukleární byznys v Německu a ve Francii a vytváří tak hodně pracovních příležitostí, třeba v Bavorsku. Víme jistě, protože na německém trhu působíme, že tlak vlád je přeceňován ve srovnání s nátlakovými skupinami. Například extrémními environmentalisty.
Zeptám se trochu jinak. 2 nové bloky v Temelíně by měly začít pracovat za více než 10 let, v roce 2025. Dá se to stihnout?
Když se dnes podíváte na podobné projekty po celém světě, těžko popřete, že některé z nich mají zpoždění, zejména ty starší. Například všechny 3 projekty ve Finsku nabraly velký skluz. To byly první pilotní projekty. Když vezmete pozdější projekty, třeba francouzský Flamanville 3 nebo čínský Tchajšan 1 a 2, tak ty potvrzují, že to už je velmi odlišné od těch prvních. A například výstavba Tchajšanu, která je hodně podobná projektu v Temelíně, jede podle finančního i časového plánu. My jsme jediný se zkušeností z evropského kontinentu. Tím se lišíme od konkurentů, kteří mají velké časové i finanční skluzy třeba i při výstavbě ve svých mateřských zemích. Třeba v Číně, USA nebo Rusku.
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je obchodní ředitel firmy Areva pro střední a východní Evropu Thomas Epron. Váš reaktor typu EPR má o dost větší kapacitu než reaktory navrhované ruskými či americkými konkurenty. Kdybyste postavili v Temelíně 2, dosáhnete výkonu o skoro 1 celý gigawatt většího než konkurence. Já se teď ptám, jestli to není moc. Kdo ví, kolik proudu bude možné prodat v roce 2025?
Mluvíte o ruských, amerických či francouzských firmách, ale z hlediska akcionářů je to trochu jinak. Westinghouse není americká společnost, ale japonskokazašská. To jen tak na okraj. Omezení v Temelíně spočívá v počtu reaktorů, které tam můžete postavit. Vejdou se tam tedy jen 2 reaktory. Co se týče našich reaktorů EPR, to není žádný problém. Z ekonomického hlediska je logické postavit na daném prostoru, do kterého se vejdou 2 reaktory, ty největší, jaké máte k dispozici. Tím se hodnota elektrárny maximálně navýší. Z finančního hlediska je pro Temelín výhodnější byznys plán postavený na 2 velkých reaktorech než na 2 menších. Protože když máte 2 menší a potřebujete dosáhnout kapacitu 2 větších, musíte otevřít novou stavbu někde jinde s dalšími náklady.
To je celkem pochopitelné, ale jenom za podmínky, že budete mít v roce 2025 proud ze 2 velkých reaktorů komu prodávat. A to nikdo nemůže vědět. Nebo ano?
Poptávka po elektrickém proudu za posledních 40 let, a to ani při vstupu nových členských zemí ze střední a východní Evropy do EU, nikdy neklesla. Cena elektřiny postupně stoupala a stejně stoupala i poptávka. Nadále bude stoupat poptávka po elektřině z jádra, protože postupně nahradí fosilní zdroje. Jak v dopravě, tak v průmyslu. Uhlí se bude v energetice používat stále méně, to je celoevropský cíl. Pro proud ze 2 velkých reaktorů bude spolehlivě odbyt. Je to spíše otázka toho, jak rychle se uhlí přestane pálit v tepelných elektrárnách, než toho, že by na trhu nebyl o proud zájem.
Ruské konzorcium MIR 1200 navrhlo, že Temelín nejen rozšíří, ale že stavbu, která se odhaduje na 200 až 300 miliard korun takzvaně zafinancuje. Víte, kdo by stavbu financoval, kdyby vyhrála Areva?
V Evropě platí pravidla, která omezují státní pomoc. Kromě toho jsou tu platná pravidla OECD. Ani my, ani naši konkurenti je nesmějí překročit. Myslím, že tento ruský návrh je poněkud překračuje. Není to ale má věc, je to věc úřadů a ruských zájemců. Něco podobného se navrhovalo pro bulharskou elektrárnu Belene a před několika měsíci to celé zavrhli. O to samé se zmíněné konzorcium snažilo v Turecku a také to skončilo neúspěchem. A nemohou najít cestu ven. Co se týče důvěryhodnosti tohoto příslibu, byl bych dost opatrný.
Takže podle vás je ČEZ schopen financovat rozšíření Temelína samostatně?
Ano, jsou toho schopni. Je to jen otázka toho, kolik dalších investičních projektů budou mít současně v běhu a také ochoty managementu firmy ČEZ spojit se s partnery nebo ne. Bylo by pochopitelné, kdyby si na tak velký projekt našli partnera. Není to žádná výhoda, ale ani nevýhoda.
Generální ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš požádal, aby vláda garantovala výši ceny, za kterou se bude proud z Temelína v budoucnu prodávat. Byla by taková vládní garance pouze pro proud z rozšířeného Temelína spravedlivá?
Ve Velké Británii existuje proces kontrolovaný Parlamentem, který určuje nikoli garantovanou cenu, ale nejnižší úroveň, pod níž nemá výkupní cena klesnout. Zároveň též určuje minimální výši daně z emisí CO2. Tímto procesem mohou regulovat produkci obnovitelných zdrojů a zdrojů s malou produkcí CO2, takže pomáhají jaderné energetice i obnovitelným zdrojům, a také podporují dlouhodobé investice.
Jinými slovy by tohle, podle vás, byl dobrý model i pro Česko?
To je model, který je v Evropě průkopnický. Víte, že Britové velmi straní volnému trhu. Teď volí tenhle systém, uvidíme, jak se vyvine, jak si sedne, ale každopádně dodává důvěru možným investorům. V našem případě jde o velký objem peněz, doba výstavby a pak doba výroby elektřiny jsou velmi dlouhé.
Než skončíme, tak ještě jednu otázku. Pořád je tady možnost, že ČEZ v srpnu příštího roku žádného vítěze nevyhlásí. Vy mi asi řeknete, že by to byla chyba?
Ne, neřeknu to, protože takové je pravidlo veřejné soutěže a takové je právo každého zákazníka. Když vejdete do obchodu, nemáte ještě povinnost nakupovat, nejste-li spokojen.
Pane Eprone, děkuji vám za váš čas.
It’s my pleasure.

Zdroj: Český rozhlas

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..