Vozítko Curiosity, které má zkoumat povrch Marsu, už před nedávným přistáním (více zde) dokázalo obohatit světovou vědu – jeho senzory získaly nové údaje o intenzitě ionizujícího záření ve vesmíru, které umožní lépe propočítat parametry budoucích vesmírných plavidel s lidskou posádkou. Oznámil to výzkumník z americké NASA Don Hassler (vědecký profil zde).
Na brífinku, který americká vesmírná agentura odvysílala na svých webových stránkách, popsal Hassler výsledky měření na dozimetrech Curiosity. Dozimetry byly uvedeny do provozu krátce po startu sondy v listopadu roku 2011. Vědec uvedl, že vozítko na cestě k Marsu fungovalo jako „modelový“ kosmonaut: „Curiosity cestuje k Marsu ve schránce přepravního modulu, vozítko a jeho přístroje se nacházejí tam, kde by mohl být prostor pro lidskou posádku. Sluneční radiace působí na vozítko stejně, jako by působila na skutečné kosmonauty“.
Uvedl, že ve vesmíru je člověk vystaven dvěma druhům radiace – paprskům elektromagnetického záření, které prostupuje celou galaxii, a nabitým částicím slunečního větru. V době, kdy Slunce vykazuje zvýšenou aktivitu, je jejích tok mnohem větší.
Přístroje Curiosity zaznamenaly několik takových výchylek. Podle Hasslera „nepředstavují pro astronauty smrtelné nebezpečí“ a nemohou vážněji ohrozit jejich zdraví, nicméně dávky záření se už blíží hodnotám, které NASA považuje za maximální přípustné. Zdůraznil přitom, že materiál schránky několikanásobně snížil intenzitu radiace, která dopadla na vozítko.
Sonda s vozítkem Curiosity startovala z mysu Canaveral 26. listopadu 2011 a před několika dny přistála na povrchu Marsu. Jejím hlavním úkolem je průzkum povrchu planety a hledání marťanské vody.
Zdroj: Atominfo.ru
