Středa, 30 září
Shadow

První nukleární baterie jsou v prodeji. Proud budou dávat 20 let

Jaderná baterka. Ačkoliv to může být překvapující, využití radioaktivního rozpadu pro malé zdroje elektřiny je nápad starý stejně jako velké jaderné reaktory. Kromě způsobů popsaných v článku bylo právě tritium využíváno například jako zdroj napájení pro detektory kouře a požární alarmy, aby nebyly závislé na konvenčních zdrojích elektřiny. Zdroj: Technet.cz
Jaderná baterka. Ačkoliv to může být překvapující, využití radioaktivního rozpadu pro malé zdroje elektřiny je nápad starý stejně jako velké jaderné reaktory. Kromě způsobů popsaných v článku bylo právě tritium využíváno například jako zdroj napájení pro detektory kouře a požární alarmy, aby nebyly závislé na konvenčních zdrojích elektřiny. Zdroj: Technet.cz

První komerční baterie, která k tvorbě elektrické energie využívá jaderného rozpadu, se jmenuje NanoTritium. Hodí se do přístrojů s nízkou spotřebou, jako jsou senzory a řídící procesory. Ty vydrží napájet i dvacet let.

Jaderná baterie, kterou vložíte do notebooku nebo chytrého telefonu a vydrží jej pohánět do konce jeho životnosti, je nejspíše stále v nedohlednu. Pokud ale chcete napájet například senzory a měřící zařízení v těžko přístupných místech (pod vodou, ve vesmíru nebo v lidském těle), pak máte šanci.

Společnost CityLabs totiž uvedla do prodeje betavoltaický článek NanoTritium. Ten k tvorbě elektrického napětí využívá rozpadu radioaktivního prvku, v tomto případě izotopu vodíku, tritia. Na rozdíl od jaderných elektráren ale nevzniká při tomto procesu teplo, takže baterie nepotřebuje chlazení a vejde se na špičku prstu. Dostupná je na objednávku, na dotaz nám výrobce zaslal i ceny: podle verze zaplatíte 3 500 až 4 500 dolarů.

V tuto chvíli firma baterii nabízí ve třech variantách výstupního napětí. Bez zátěže dostanete na výstupu 0,8 voltu, či násobky této hodnoty – 1,6 nebo 2,4 voltu. Maximální proud se pohybuje mezi 50 až 350 nanoampéry (miliardtina ampéru) a samozřejmě klesá s dobou provozu. S tím samozřejmě musí počítat například software průzkumné vesmírné sondy (nebo jiného stroje, u kterého nelze baterii vyměnit) a běh jednotlivých procesů klesající kapacitě přizpůsobit.

Testování, kterého se ujal vojenský gigant Lockheed Martin, ukázalo na možnost použití v nepříznivém prostředí: při teplotách od -40 °C do +80 °C a vibracích v rozsahu 25 Hz – 500 Hz se špičkovým přetížením až 5G.

Návrat do (značně vylepšené) minulosti

Jaderné baterie nejsou principiálně ničím novým. Již před padesáti lety byly betavoltaické baterie využity pro napájení kardiostimulátorů. Článkům založeným na rozkladu promethia odzvonilo se vznikem levnější, efektivnější a bezpečnější lithium-iontové baterie.

Tehdejší polovodičové materiály totiž nebyly dostatečně efektivní pro použití levnějších a bezpečnějších nízkoenergetických prvků, jako je tritium, a tak se používaly izotopy s vyšší energií. Ty byly drahé a vyzařovaly více radiace.

Zdroj: Technet.idnes.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..