Úterý, 22 září
Shadow

Obce na Žďársku si chtějí kvůli úložišti najít nezávislé experty

Jaderný odpad zatím zůstává největším nevyřešeným problémem jaderné energetiky. Zdroj: 3pol.cz
Jaderný odpad zatím zůstává největším nevyřešeným problémem jaderné energetiky. Zdroj: 3pol.cz

Obce ze Žďárska si najdou nezávislé experty, kteří jim pomohou při jednáních o podmínkách případného geologického průzkumu pro úložiště jaderného odpadu z atomových elektráren v jejich lokalitě. Zástupce Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) o tom informovali na dnešním setkání ve Stříteži. ČTK to řekl střítežský starosta Radek Štourač. Starostové také požádali o konkretizaci návrhu smlouvy, kterou by s nimi chtěla správa úložišť uzavřít.

Jednání se týkalo lokality nazvané Kraví hora, která zasahuje do katastru sedmi obcí. Trvalo skoro tři hodiny. Podle Štourače obce chtějí, aby pro ně návrh smlouvy posoudil jeden nebo víc nezávislých expertů, a to z hlediska právního, geologie, případně i jaderné fyziky. „Pro nás vhodného a blízkého experta si najdeme my sami,“ řekl.

Správa úložišť slíbila náklady vzniklé se službami odborníků obcím kompenzovat. ČTK to potvrdil Jiří Slovák, který má v SÚRAU přípravu úložiště na starosti. „Bude na jejich odpovědnosti, který expert to bude,“ uvedl. Celé dnešní jednání zhodnotil jako věcné.

O schválení či odmítnutí průzkumu se budou obce na Žďársku rozhodovat zřejmě v nejbližších měsících. Pokud uzavření smlouvy se správou úložišť schválí všechny samosprávy, začaly by průzkumné práce bez větších odkladů.

V úložišti vybudovaném půl kilometru pod zemí se budou skladovat tisíce tun vyhořelého paliva. SÚRAO má pro úložiště do konce roku 2018 vybrat v Česku dvě lokality, hlavní a záložní. Vytypováno je zatím sedm lokalit, ta na Ždársku byla přidána jako poslední. Mezi tamními lidmi to nevyvolalo velký rozruch, protože jsou zvyklí na těžbu uranové rudy. Jednání o úložišti v Kraví hoře zatím pokročila nejdál.

Tato lokalita se nachází na území sedmi obcí, v nichž žije celkem asi 1100 obyvatel. Jde o Střítež, Moravecké Pavlovice, Bukov, Věžnou a Sejřek na Žďársku a další dvě obce na Tišnovsku – Drahonín a Olší. Po dobu průzkumu by si mohly ročně dělit 8,7 milionu korun.

Částka pro jednotlivé obce závisí na rozloze jejich území zasahujícího do zkoumané oblasti. Nejvíc by tak měla dostávat Střítež s necelou stovkou obyvatel, jíž by připadlo 2,3 milionu korun. Následovaly by Drahonín a Moravecké Pavlovice.

Zdroj: ČTK

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..