Nákres pilotovaného plavidla s jaderným pohonem z amerického Glennova výzkumného centra (Glenn Research Center), 2003. Loď pohání iontový pohon s jaderným zdrojem elektřiny. Na palubě je rotací vytvořena umělá gravitace. Zdroj: galspace.spb.ru
Nákres pilotovaného plavidla s jaderným pohonem z amerického Glennova výzkumného centra (Glenn Research Center), 2003. Loď pohání iontový pohon s jaderným zdrojem elektřiny. Na palubě je rotací vytvořena umělá gravitace. Zdroj: galspace.spb.ru

První pokusný jaderný pohon pro vesmírná plavidla o megawattovém výkonu bude hotový do pěti let, oznámil šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Vladimir Popovkin. „Myslím, že první experimentální kus budeme mít v roce 2017 a pak nás čeká rozhodnutí, zda můžeme stavět plavidlo, které bude pohánět. Ale nejprve musíme postavit první pohon a ozkoušet jej na Zemi“, řekl Popovkin novinářům. Jeho předchůdce Anatolij Perminov předpokládal dokončení výzkumu až v roce 2019 a stavbu prvního vesmírného plavidla s ním nejdřív v roce 2025.

Práce na jaderném pohonu pro dálné vesmírné lety byla oficiálně zahájena v roce 2010, kdy potřebné nařízení podepsal ruský prezident Dmitrij Medvěděv. Projekt má rozpočet okolo 435 milionů eur.

Použití jaderných reaktorů k pohonu vesmírných plavidel není nikterak novou ideou. Už v 60. letech první výzkumy v tomto směru vedly nejlepší sovětské a americké vědecké týmy. Prvním směrem, kterým se vydaly, byl pohon raketového typu, ve kterém se hnací médium zahřívalo přímo od jaderného reaktoru a poté tryskalo ven stejně jako u dnešních raket. Při kontaktu s reaktorem se však „výfukové plyny“ stávaly silně radioaktivními, což ohrožovalo posádku a samotné plavidlo. Nový projekt má využívat iontových elektroreaktivních pohonů, ve kterých tah vzniká proudem iontů, urychlených elektrickým polem. Jaderný reaktor pak slouží jen jako zdroj elektrické energie. Pracovním médiem v ruském pohonu bude podle dosavadních zpráv xenon.

Jaderné pohony jsou podle mnoha vědců jedinou cestou, jak uskutečnit dálné lety s lidskou posádkou, například na Mars (více zde nebo zde). Umožňují ušetřit velkou hmotnost a spoustu prostoru pro palivo, ale vystavují posádku nebezpečí ozáření. Právě ochrana lidského zdraví je největším problémem, který stojí před konstruktéry takových plavidel (více zde).

Související články: Šéf ruské vesmírné agentury: s jaderným pohonem může pilotovaná cesta na Mars a zpět trvat i jen 2-4 měsíce

Zdroj: Atomic-energy.ru

O autorovi

admin

1 Comment

    já si dám radši pííívooo

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..