Úterý, 22 září
Shadow

Fukušima: jaderná nehoda „made in Japan“

 

 

 

 

 

Kijoši Kurokawa, předseda vyšetřovacího výboru. „Co si musíme přiznat, ačkoliv je to pro nás velmi bolestivé – Fukušima byla nehodou „made in Japan“. Hlavní její přičinou byly hluboce zakořeněné stereotypy japonské kultury: naše poslušnost, naše neochota jít proti autoritám, naše lpění na dodržení pravidel, naše skupinové myšlení a naše omezenost“. Zdroj: trust.com

 

 

 

Japonský výbor pro vyšetřování nehody na jaderné elektrárně Fukušima vynesl ortel. Není za ni odpovědna žádná konkrétní organizace, ale spíše japonská kultura sama.

Před několika dny Japonský nezávislý výbor pro vyšetřování nehody na jaderné elektrárně Fukušima, jeden ze tří týmů, které mají v Zemi vycházejícího Slunce vyšetřit největší civilní jadernou nehodu od Černobylu a Three Miles Island, předložil 88-stránkovou závěrečnou zprávu. Komise sestavila a podrobně popsala seznam organizačních, kulturních a technických chyb, které umožnily fukušimským událostem rychle nabrat hrozivý spád, a které zabránily včasné reakci.

Závěr komise je tvrdý: ačkoliv přímou příčinou nehody bylo bezpochyby zemětřesení Tohoku 11. března 2011 a vlna cunami, která jej následovala, lidské pochybení bylo podle ní natolik vážné, že Fukušimu označuje za havárii, způsobenou člověku. Podle výboru se ani vláda, ani představitelé japonského jaderného průmyslu nepoučili z předchozích velkých jaderných neštěstí dostatečně, nebrali zkušenosti na nich získané v potaz a nepřipravili zemi na takové situace.

„Tato nedbalost měla na Fukušimě katastrofické následky, ale způsob uvažování a myšlení, který ji způsobil, prostupuje napříč celým Japonskem. Každý z nás si proto musí uvědomit svou osobní zodpovědnost v rámci demokratické společnosti“.

Ztracené příležitosti

Jedním z terčů kritiky, kterou vyjádřil výbor, byla připravenost elektrárny na nehodové situace. Dlouho před zemětřesením japonský regulátor NISA doporučil řadu vylepšení na Fukušimě Dajiči, které ovšem její provozovatel, společnost TEPCO, neuvedl v praxi. Jedním z nich byla právě opatření proti cunami a záplavám. Už od roku 2006 vedení TEPCO vědělo o tom, že elektrárně hrozí ztráta přístupu ke zdrojům elektrické energie v případě, že do ni pronikne voda, a že může přijít o chlazení, pokud na elektrárnu udeří cunami větší, než na které byla původně dimenzována. NISA však nenařídila přijmout žádná nová opatření proti záplavám a oznámila provozovatelům, že není nutné mít záložní plány pro případ, že se elektrárny ocitnou bez proudu. Fukušima tak nebyla technicky připravena na blackout, ani její personál neměl potřebnou kvalifikaci pro podobné situace.

NISA podle komise také projevila “negativní přístup” k přejímání zkušeností ze zámoří. Výbor uvedl, že fukušimské nehodě “bylo možné předejít”, pokud by japonští regulátoři nastavili nová bezpečnostní opatření podobná těm, které zavedli Američané po 11. září 2001.

„Došli jsme k závěru, že jakmile elektrárna přišla o všechny zdroje elektrické energie, nebylo možné vzhledem k nedostatečné připravenosti personálu následným událostem zabránit“, uvádí zpráva.

Špatná koordinace

Na národní úrovni Japonsko nemělo dostatečně připravené plány. NISA je podle zákonů hlavním zodpovědným úřadem v případě jaderného ohrožení, ale po havárii nereagovala dostatečně rychle a důrazně, zatímco vláda začal jednat přímo s TEPCO, čímž vlastně vyřadila regulační úřad ze hry ve chvíli, kdy byl nejvíce potřeba.

Vládní kabinet nakonec zřídila zvláštní tým v hlavním tokijském štábu TEPCO, který měl likvidaci havárie řídit, ačkoliv k tomu “neměl žádnou zákonnou pravomoc”. Nebyl jasný stupeň odpovědnosti provozovatele za dění elektrárně a TEPCO ji nechtěla na sebe přijmout, dala proto “přednost rozkazům od vlády před doporučeními inženýrů, kteří se nacházeli na elektrárně”. Osobní návštěva premiéra Naota Kana na elektrárně pak narušila chod prací na elektrárně a ještě více zamíchala s rozdělením rolí a vedení v likvidaci havárie.

Regulační úřad NISA si také s kritikou nepřišel zkrátka. Podle komise NISA a předchozí japonské vlády zcela zanedbaly přípravu odpovídajících plánů na informování a evakuaci obyvatelstva. Mnoho obcí v okruhu 10 kilometrů od elektrárny se dozvědělo o tom, že se na ní děje něco nečekaného, až když přišel rozkaz k evakuaci, 12 hodin po vyhlášení poplachu, se kterým vláda také přišla příliš pozdě.

Co přijde dál

Ve zprávě komise dochází k tomu, že “nemůžeme zajistit bezpečnost jaderné energetiky a japonské veřejnosti, pokud regulační úřady neprojdou zásadními reformami. Celá organizace musí projít změnou, která nesmí být jen po formální stránce. Japonští regulátoři musejí přestat ignorovat mezinárodní bezpečnostní standardy a proměnit se v autoritu, které budou věřit všichni.”

Musejí být rovněž nalezeny mechanismy, které “zajistí, že všechny nejnovější bezpečnostní novinky a objevy ze zahraničí jsou uváděny do praxe regulátorů a jejích používání ošetřeno zákony. Činnost regulátoru by měla být sledována nezávislým výborem.

Mezi oblastmi, navrhovanými výborem k reformě, jako je regulace a krizové plánování, je jen jedna související s provozem jaderných zařízení. Podle komise musí být vztah mezi vládou a provozovatelem jaderné elektrárny zcela transparentní a mít jasná pravidla. TEPCO a další japonští provozovatelé by měli projít “dramatickou korporativní reformou, která bude zahrnovat změnu systému vedení, krizového managementu a informování veřejnosti tak, že hlavní prioritou je bezpečnost”. Japonští provozovatelé elektráren by také měli vytvořit plošný monitorovací systém, který zajistí dodržování bezpečnostních standardů na nejvyšší úrovni.

Stojí ovšem za zmínku, že zatím byla z japonštiny přeložena do angličtiny pouze část zprávy, a že tento výbor se snažil o co nejvyšší nezávislost na japonském jaderném průmyslu, dosáhl toho ovšem tak, že v něm nebyl ani jeden zástupce branže – šéf výboru Kijoši Kurokawa je lékař, další členové také nemají profesně s jádrem nic společného. Svou studii založili na rozhovorech se členy vlády, vedením TEPCO a personálem elektrárny. Atominfo.cz

Zdroj: World Nuclear News

Fukušima: jaderná nehoda „made in Japan“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..